Ideální skupinu obvykle tvoří osm až deset účastníků. Pokud je počet účastníků vyšší, existuje tendence, že někteří členové budou pasivními posluchači a budou se vyhýbat účasti. Podobně pokud je počet účastníků menší než šest, trpí diskuse nedostatkem rozmanitosti názorů. Čas vyhrazený pro diskusi je obvykle dvacet třicet minut.
Případy, jako když je cílem skupinové diskuse výuka a učení nebo když je téma skupinové diskuse neobvyklé nebo náročné , může skupinová diskuse probíhat pod vedením vedoucího skupiny nebo facilitátora. Facilitátor skupiny oznámí téma a provede krátký úvod. Může uvést úvodní argumenty k zahájení diskuse. Od vedoucího skupiny se očekává určitá míra odborných znalostí. Obvykle je zodpovědný za uzavření a shrnutí diskuse.
Existují dva způsoby organizace skupinové diskuse. V jednom případě je téma zadáno uchazečům s dostatečným předstihem a očekává se, že účastníci přijdou na diskusi připraveni. V druhém případě je téma účastníkům sděleno až po jejich shromáždění a je jim dáno asi deset minut na rozmyšlenou
Typy skupinových diskusí
Skupinové diskuse budeme klasifikovat na základě následujícího:
- Způsob vedení
- Podoba tématu
Na základě způsobu vedení
Na základě způsobu vedení lze skupinové diskuse dále rozdělit na následující:
(i) Strukturovaná skupinová diskuse: Při tomto typu skupinové diskuse je téma zadáno účastníkům výběrem a na dokončení diskuse je vymezen časový rámec. Jedná se o nejčastěji používanou techniku skupinové diskuse.
(ii) Nestrukturovaná skupinová diskuse: Při nestrukturované skupinové diskusi, na rozdíl od strukturované skupinové diskuse, rozhodují o tématu sami kandidáti po vzájemné dohodě. Tento formální způsob skupinové diskuse se používá zřídka.
(iii) Hraní rolí: Při tomto typu skupinové diskuse jsou kandidátům přiděleny konkrétní role, které mají hrát na pozadí dané situace. V rámci své role musí účastníci vyřešit problémy obsažené v dané situaci.
(iv) Skupinová diskuse s určeným vedoucím: Obecně platí, že nikdo není jmenován vedoucím skupinové diskuse a všichni účastníci jsou si rovni. V tomto typu skupinové diskuse je však určitá osoba nominována jako facilitátor nebo vedoucí skupiny. Ten může na konci skupinové diskuse shrnout průběh diskuse nebo diskutovaná řešení. Někdy je vedoucí nominován samotnými členy skupiny.
Na základě povahy tématu
Skupinové diskuse lze také rozdělit podle tématu přiděleného účastníkům diskuse. Existují tři druhy témat – kontroverzní témata, abstraktní témata a témata případových studií.
(i) Kontroverzní témata: Jedná se o témata, která jsou kontroverzní a která mají potenciál vyvolat hádku. Taková témata zpravidla oživují diskusi, protože jsou předkládány argumenty a protiargumenty. To dává hodnotitelům více příležitostí k hodnocení kandidátů.
Příkladem takových témat je „Měl by se zrušit systém zkoušek“ nebo „Jak etické je klonování?“.
(ii) Abstraktní témata: Stále častěji se objevuje trend zadávání abstraktních témat, tj. témat, která jsou vágní nebo nejasná. Tato témata umožňují hodnotitelům posoudit tvůrčí schopnosti uchazečů. Každý kandidát si může téma vyložit po svém. Některá taková témata jsou „Nula“, „Jedna a jedna je jedenáct“.
(iii) Témata případových studií: Zde je účastníkům předložena situace, která může znázorňovat problém, s nímž se potýká organizace nebo manažeři. Účastníci musí situaci analyzovat a vymyslet různé alternativy řešení problému. Tento druh skupinové diskuse testuje schopnost uchazeče přemýšlet o řešeních s ohledem na situační faktory a omezení.
Důležité složky úspěchu ve skupinové diskusi
Existují určité důležité vlastnosti, které jsou nezbytné pro to, aby byl účastník skupinové diskuse úspěšný. Patří mezi ně:
(i) Pozitivní osobnost: Skupinové diskuse jsou účinným nástrojem pro posouzení celkové osobnosti uchazeče. Osobnost zahrnuje nejen vnější vzhled, ale také vlastnosti, kterými člověk disponuje. Během skupinových diskusí se tedy hodnotí styl oblékání, styl mluvení, přístup k ostatním, styl prezentace apod. Během pětadvaceti třiceti minut, které má člověk k dispozici, musí na hodnotitele udělat příznivý dojem. Příjemná osobnost vytváří příznivý dojem a dává člověku výhodu před ostatními.
(ii) Komunikační dovednosti: Klíčem k efektivní skupinové diskusi je schopnost efektivně komunikovat prostřednictvím verbálních i neverbálních dovedností. Je třeba vyjadřovat myšlenky a názory logicky a srozumitelně. Brilantní myšlenky a solidní znalosti jsou málo platné, pokud nejsou správně vyjádřeny. Je třeba mít dobré řečnické schopnosti a solidní slovní zásobu. Kromě toho, že člověk musí být dobrým řečníkem, musí být také dobrým posluchačem, protože při skupinových diskusích je třeba mluvit s ohledem na to, co řekli nebo říkají ostatní.
(iii) Úroveň solidních znalostí a povědomí: Další důležitou složkou úspěšné skupinové diskuse jsou znalosti a obecné povědomí účastníků. Účastník musí být originální ve svých myšlenkách, to znamená, že by měl zastávat vlastní názor a mít značně hluboké znalosti. Nedostatek znalostí a nápadů může vést k opakování a monotónnosti. To není žádoucí a může jít proti něčímu úspěchu.
(iv) Schopnost koordinace: Schopnost účastníka koordinovat tým a pracovat v souladu s ostatními je další složkou úspěchu ve skupinových diskusích. Spolupráce a pozitivní přínos k diskusi jsou zásadní. Je třeba projevit schopnost převzít kontrolu nad diskusí, aniž by působil dominantně.
Foto: ILRI
- Autor
- Poslední příspěvky
- How Dave Woodward Helped ClickFunnels Scale $1 Million in Three Years – February 26, 2021
- Co je třeba vědět o obchodování s Ripple Exchange & – 17. ledna 2021
- ERP – vedení hlavní knihy a účetnictví v ERP – 19. prosince 2020