Třicet dva zdravých osob, které v minulosti mírně konzumovaly kofein, se v průběhu studie zdrželo konzumace kofeinu. Subjekty byly rozděleny do dvou skupin na základě několika faktorů včetně preference kofeinu, která byla hodnocena pomocí postupu volby kofein versus placebo. Následně subjekty dostávaly buď kofein (300 mg t.i.d.), nebo placebo (placebo t.i.d.) po dobu 18 po sobě jdoucích dnů a poté byly opět vystaveny postupu volby kofein versus placebo. Studie dokumentovala rozvoj tolerance k subjektivním účinkům kofeinu: po chronickém dávkování vyvolalo podávání kofeinu významné subjektivní účinky ve skupině s chronickým placebem, ale ne ve skupině s chronickým kofeinem. Studie rovněž poskytla nepřímé důkazy o vývoji tolerance: během chronického dávkování se skupiny s chronickým kofeinem a placebem významně nelišily v hodnocení nálady a subjektivního účinku. Když byly subjekty rozděleny do kategorií vybírajících nebo nevybírajících kofein, vybírající kofein měli tendenci uvádět pozitivní subjektivní účinky kofeinu a negativní subjektivní účinky placeba. Naproti tomu osoby, které si kofein nevybraly, měly tendenci uvádět negativní subjektivní účinky kofeinu. Chronický kofein nezměnil posilující účinky kofeinu hodnocené podle volby kofeinu oproti placebu, pravděpodobně proto, že relativně krátké trvání abstinence od kofeinu v placebové podmínce nebylo dostatečné k tomu, aby po ukončení podávání relativně vysoké dávky kofeinu došlo k maximálním abstinenčním účinkům. Tato studie poskytuje dosud nejjasnější důkaz o úplném rozvoji tolerance k účinku kofeinu na CNS u lidí.