Isomalt je náhražka cukru, druh cukerného alkoholu používaný především pro své fyzikální vlastnosti podobné cukru. Má malý nebo žádný vliv na hladinu cukru v krvi a nestimuluje uvolňování inzulínu. Rovněž nepodporuje vznik zubního kazu a je považován za šetrný k zubům. Jeho energetická hodnota je 2 kcal na gram, což je o polovinu méně než u cukrů. Stejně jako většina cukerných alkoholů však s sebou nese riziko žaludečních potíží, včetně plynatosti a průjmu, pokud je konzumován ve velkém množství (nad cca 20-30 g denně). Isomalt může působit nepříjemně na střevní trakt, protože se v tenkém střevě neúplně vstřebává, a když se polyoly dostanou do tlustého střeva, mohou způsobit osmoticky vyvolaný průjem a stimulovat střevní flóru, což způsobuje plynatost. Stejně jako u vlákniny může pravidelná konzumace isomaltu vést k desenzibilizaci, což snižuje riziko střevních potíží. Isomalt lze smíchat s vysoce intenzivními sladidly, jako je sukralóza, a získat tak směs, která má stejnou sladivost jako cukr.
 |
|
| Název | |
|---|---|
| Název IUPAC
(2R,3R,4R,5R)-6-oxy]hexan-1,2,3,4,5-pentol
|
|
| Další názvy
1-O-alfa-D-glukopyranosyl-D-mannitol
|
|
| Identifikátory | |
|
|
|
3D model (JSmol)
|
|
| ChEMBL |
|
| ChemSpider |
|
| ECHA InfoCard | 100.040.096  |
| Číslo E | E953 (zasklívací prostředky, …) |
|
PubChem CID
|
|
| UNII |
|
|
CompTox Dashboard (EPA)
|
|
|
|
|
|
| Vlastnosti | |
| C12H24O11 | |
| Molární hmotnost | 344.313 g-mol-1 |
| Nebezpečnost | |
| NFPA 704 (požární diamant) | |
|
Pokud není uvedeno jinak, jsou údaje uvedeny pro materiály ve standardním stavu (při 25 °C , 100 kPa).
|
|
 ověřit (co je   ?) |
|
| Infobox reference | |
Izomalt je ekvimolární směs dvou diastereomerních disacharidů, z nichž každý se skládá ze dvou cukrů: glukózy a mannitolu (α-D-glukopyranosido-1,6-mannitol) a také glukózy a sorbitolu (α-D-glukopyranosido-1,6-sorbitol). Úplnou hydrolýzou isomaltu vzniká glukosa (50 %), sorbitol (25 %) a mannitol (25 %). Je to bílá krystalická látka bez zápachu, která obsahuje asi 5 % krystalizační vody. Isomalt má minimální chladicí účinek (kladné teplo roztoku), nižší než mnoho jiných cukerných alkoholů, zejména xylitol a erytritol.
Isomalt se vyrábí dvoustupňovým procesem, při kterém se sacharosa nejprve přemění na isomaltulosu, redukující disacharid (6-O-α-D-glukopyranosido-D-fruktosa). Isomaltulosa se poté hydrogenuje za použití Raneyho niklového katalyzátoru. Konečný produkt – isomalt – je ekvimolární složení 6-O-α-D-glukopyranosido-D-sorbitolu (1,6-GPS) a 1-O-α-D-glukopyranosido-D-mannitol-dihydrátu (1,1-GPM-dihydrát).
Isomalt je schválen pro použití ve Spojených státech od roku 1990. Je také povolen k použití v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, Mexiku, Íránu, Evropské unii a dalších zemích.