Jednou z nejčastějších mylných představ o dně je podle článku Nadace pro artritidu to, že hlavní příčinou je strava. Dna neboli dnavá artritida je bolestivé onemocnění způsobené vysokou hladinou kyseliny močové v krvi, která může vést k usazování krystalů kyseliny močové v kloubech a tkáních. Nejčastěji dna postihuje kloub palce u nohy, ale může se vyskytnout i na rukou, nohou, zápěstí, kotnících, kolenou a loktech.
Kyselina močová vzniká v těle přirozeně při rozkladu sloučenin zvaných puriny. Většina kyseliny močové (asi dvě třetiny) vzniká při stárnutí a odumírání našich buněk, ale asi třetina kyseliny močové v našem těle vzniká rozkladem purinů, které se nacházejí v mnoha potravinách a nápojích. Mezi potraviny a nápoje s největším obsahem purinů patří červené maso, korýši, alkoholické nápoje (zejména pivo) a sladké nápoje. Lidé trpící dnou se obvykle snaží těmto potravinám a nápojům vyhýbat, aby se pokusili snížit množství kyseliny močové v těle.
K zvýšené hladině kyseliny močové v krvi a vzniku dny mohou přispívat různé faktory (např. poškození kloubů, infekce, léky atd.) Cílem nedávné studie publikované v časopise The BMJ bylo otestovat různé potraviny z hlediska souvislostí s hladinou kyseliny močové a v rámci obecné populace určit, do jaké míry strava přispívá k hladině kyseliny močové ve srovnání s dědičnými genetickými odchylkami. Výsledky studie naznačují, že přinejmenším v populaci bez dny hraje genetika při podpoře vysoké hladiny kyseliny močové v krvi mnohem větší roli než strava.
Důležité je, že uznání významné genetické složky tohoto onemocnění může pomoci snížit stigmatizaci a rozpaky, které někteří lidé mají kvůli onemocnění, které mnozí považují za vlastní zavinění a důsledek nezdravých životních návyků. Doufáme, že tyto nové informace mohou pomoci posílit postavení těch lidí s dnou, kteří se zdráhali vyhledat pomoc.
Podle doprovodného editorialu nový výzkum „poskytuje důležitý důkaz, že velká část převahy pacientů na a dnu je nemodifikovatelná, což odporuje těmto škodlivým, ale zavedeným názorům a postupům.“
Výzkumníci shromáždili a analyzovali údaje od 8 414 mužů a 8 346 žen evropského původu z pěti probíhajících populačních kardiovaskulárních a výživových studií ve Spojených státech. Ze studie byli vyloučeni účastníci, kteří trpěli onemocněním ledvin nebo dnou nebo užívali léky snižující hladinu kyseliny močové či diuretika (tablety na vodu). Účastníci vyplnili stravovací dotazníky, nechali si změřit hladinu kyseliny močové v krvi a podstoupili genetické vyšetření.
Při porovnání odpovědí účastníků na dotazník s hladinou kyseliny močové v krvi vědci zjistili sedm potravin spojených se zvýšenou hladinou kyseliny močové (pivo, alkohol, víno, brambory, drůbež, nealkoholické nápoje a maso) a osm potravin spojených se sníženou hladinou kyseliny močové (vejce, arašídy, studené cereálie, odstředěné mléko, sýr, hnědý chléb, margarín a necitrónové ovoce). Přesto, když spočítali, jak velký vliv má každá z těchto potravin na hladinu kyseliny močové, zjistili, že jednotlivě tyto potraviny vysvětlují méně než 1 % variací v hladině kyseliny močové u všech účastníků.
Výzkumníci pak použili čtyři skóre stravy, aby zjistili, zda obecné stravovací návyky ovlivňují variace v hladině kyseliny močové. Celkově skóre stravy vysvětlovalo méně než 0,3 % variability hladin kyseliny močové u účastníků studie.
Dále se vědci zaměřili na 30 genových variací, které byly dříve spojovány s hladinami kyseliny močové v krvi u Evropanů (protože všichni účastníci studie byli evropského původu). Zjistili, že tyto běžné dědičné genetické varianty v DNA účastníků studie mohou za přibližně 23,9 % variability hladin kyseliny močové. Například varianty v genu SLC2A9, což je gen spojený s transportem kyseliny močové v ledvinách, byly nejsilněji spojeny s měnícími se hladinami kyseliny močové a vysvětlovaly asi 4 % variability hladin kyseliny močové. Vědci dospěli k závěru, že u účastníků jejich studie celková strava vysvětlovala „mnohem méně rozdílů v hladinách ve srovnání s dědičnými genetickými variantami.“
Vědci uznali, že studie měla omezení. Údaje jsou specifické pro evropskou populaci bez dny, kterou do své studie zařadili. Není jasné, zda se jejich závěry vztahují i na jedince s dnou, protože ti nebyli zkoumáni.
Tato studie nebyla navržena tak, aby předpovídala riziko vzniku dny nebo změnu léčby, a bylo by zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, zda je u jedinců s těmito variantami větší pravděpodobnost vzniku dny. Tato práce však může ovlivnit osoby s dnou a jejich poskytovatele zdravotní péče tím, že zpochybní „široce rozšířené názory společnosti“, že vysoká hladina kyseliny močové je způsobena především stravou.