Možná jsme o krok blíž k vakcíně proti Alzheimerově chorobě

Demence - Probouzení vzpomínek hudbou

Terapeutické sezení v domově pro osoby s demencí v Berlíně-Neuköllnu, o který se stará Unionhilfswerk, drží jeden z obyvatel za ruce. V Německu roste počet lidí trpících demencí. Přestože nemocní stále více zapomínají, hudba dokáže některé vzpomínky – alespoň na chvíli – znovu probudit. (pro dpa „Dit člověk nezapomíná“ – s hudbou se vzpomínky probouzejí) Foto: Christoph Soeder/dpa (foto Christoph Soeder/picture alliance via Getty Images)

dpa/picture alliance via Getty Images

Alzheimerova choroba je pro lidi trpící touto nemocí i jejich rodiny zničující diagnózou, ale skupina vědců se domnívá, že je o krok blíže k nalezení léku.

Alzheimerovou chorobou (AD) trpí v USA přibližně 5,7 milionu lidí a je dnes hlavní příčinou demence související s věkem. Mnoho lidí trpících Alzheimerovou chorobou se potýká s nesčetnými problémy, včetně nedostatku účinné léčby, spolehlivých biomarkerů nebo preventivních strategií. Bohužel několik slibných kandidátů na léky v minulosti v klinických studiích selhalo, takže vědci stále hledají nové preventivní nebo terapeutické postupy v boji proti rozvoji AD. Zdá se však, že naději přináší nová vakcína, která by po úspěšném testování na zvířatech mohla postoupit do klinických zkoušek.

Nová práce v časopise „Alzheimer’s Research & Therapy“ otevírá dveře dalšímu výzkumu v roce 2020, kdy lékaři z Institutu molekulární medicíny a Kalifornské univerzity v Irvine (UCI) pracují s úspěšnou vakcínou formulovanou na základě adjuvans(1) vyvinutou profesorem Flindersovy univerzity Nikolajem Petrovským v Jižní Austrálii.

Předpokládá se, že příčiny Alzheimerovy choroby částečně souvisejí s úlohou dvou bílkovin v mozku;

  • Plaky. Beta-amyloid je zbytkový fragment většího proteinu. Když se tyto fragmenty shluknou, mají zřejmě toxický účinek na neurony a narušují komunikaci mezi buňkami. Tyto shluky vytvářejí větší ložiska nazývaná amyloidní plaky, jejichž součástí jsou i další buněčné zbytky.
  • Spletence. Proteiny tau hrají roli ve vnitřním podpůrném a transportním systému neuronu, který přenáší živiny a další důležité materiály. U Alzheimerovy choroby mění tau proteiny tvar a organizují se do struktur zvaných neurofibrilární spleti. Tyto spleti narušují transportní systém a jsou pro buňky toxické.

Právě pro tyto dva proteiny se výzkumný tým pod vedením USA snaží vyvinout účinnou imunoterapii prostřednictvím nové vakcíny, která by odstranila mozkové plaky a spleti tau proteinů.

Jak je vysvětleno ve zprávě výzkumného týmu, „Alzheimerova choroba (AD) je charakterizována hromaděním beta-amyloidních (Aβ) plaků a neurofibrilárních spletí tvořených hyperfosforylovaným(2) tau, které společně vedou k neurodegeneraci a poklesu kognitivních funkcí,“ a pokračuje: „Současné terapeutické přístupy se primárně zaměřují na snížení patologických agregátů Aβ nebo tau, avšak klinické studie fáze 3 těchto přístupů dosud nedokázaly zpomalit progresi onemocnění u lidí.“ Vědci tvrdí, že „pro účinnou modifikaci onemocnění by mohly být zapotřebí kombinované terapie, které se současně zaměřují na Aβ i tau.“

Výzkumné týmy tvrdí, že nedávný úspěch v jejich testech na myších podporuje postup do testů na lidech v příštích letech, což v něm vzbuzuje naději. „Náš přístup se snaží pokrýt všechny základy a překonat předchozí překážky při hledání terapie, která by zpomalila akumulaci molekul Aβ/tau a oddálila progresi AD u rostoucího počtu lidí na celém světě,“ říká profesor Petrovsky.

Jednou z nevýhod potenciální vakcíny však je, že by v současné době nemohla být použita jako preventivní opatření u zdravých osob kvůli nutnosti častého (měsíčního) podávání vysokých koncentrací imunoterapeutik, což je skupina léků zaměřených na imunitní systém s cílem buď nastartovat, nebo potlačit imunitní funkce.

Pokud však budou budoucí studie na lidech úspěšné, nový článek dochází k závěru, že nový přístup kombinované vakcinace by mohl být potenciálně použit k vyvolání silné imunitní odpovědi na obě charakteristické patologie AD u široké populační základny očkovaných osob s vysokým polymorfismem genů MHC (major histocompatibility complex(3)) II. třídy, uvádí, že „tento synergický model naznačuje, že kombinované/vícecílové terapie zaměřené na akumulaci obou patologií amyloidu a tau mohou být při léčbě AD účinnější než dosud testované unimodální přístupy.“

Získejte to nejlepší z časopisu Forbes do své e-mailové schránky s nejnovějšími poznatky od odborníků z celého světa.

Sledujte mě na Twitteru nebo LinkedIn. Podívejte se na mé webové stránky.

(1) Adjuvans je farmakologická nebo imunologická látka, která modifikuje účinek jiných látek. Adjuvans lze přidat do vakcíny, aby se posílila imunitní odpověď a vytvořilo se více protilátek a déle trvající imunita, čímž se minimalizuje potřebná dávka antigenu.

(2) Hyperfosforylace je jedním ze signalizačních mechanismů, které buňka používá k regulaci mitózy. Pokud tyto mechanismy selžou, jsou pravděpodobným důsledkem vývojové problémy nebo rakovina.

(3) histokompatibilní komplex (MHC) je soubor genů, které kódují povrchové buněčné proteiny nezbytné pro získaný imunitní systém k rozpoznání cizích molekul u obratlovců, což zase určuje histokompatibilitu.

Clary Estesová je novinářka, která se narodila a vyrostla ve středním Kentucky a pracuje na různých příbězích po celém světě.

Načítání …

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.