Fokalizace v literatuře je podobná point-of-view (POV) ve filmové tvorbě a point of view v literatuře, ale odborníci v této oblasti často považují tyto dvě tradice za výrazně odlišné. Genettova práce měla za cíl reflektovat pojmy point of view a narativní perspektivy. Odděluje otázku „kdo vidí?“ ve vyprávění od otázky „kdo mluví?“. O vyprávění, v němž všechny předkládané informace odrážejí subjektivní vnímání určité postavy, se říká, že je vnitřně fokalizované. Vševědoucí vypravěč odpovídá nulové fokalizaci. Vnější fokalizace je oko kamery.

O románu, v němž žádná jednoduchá pravidla neomezují přechod mezi různými fokalizacemi, by se dalo říci, že je nefokalizovaný, ale specifické vztahy mezi základními typy fokalizace představují složitější fokalizační strategie; román by například mohl poskytovat vnější fokalizaci střídající se s vnitřní fokalizací prostřednictvím tří různých postav, přičemž druhá postava není nikdy fokalizována jinak než po první a tři další postavy nejsou fokalizovány vůbec.