Editor

Koronavirové onemocnění 2019 (COVID-19) zachvátilo celý svět a vážně ohrozilo veřejné zdraví. S velkým zájmem jsme si přečetli výzkumy, které se zaměřily na bolesti břicha a poškození slinivky břišní způsobené COVID-191, 2. Podle našich klinických zkušeností se u velkého počtu pacientů, u nichž se potvrdil COVID-19, vyskytují gastrointestinální příznaky spolu s respiračními příznaky nebo před nimi, což je obtížnější rozpoznat.

Komplexně jsme přezkoumali studie týkající se gastrointestinálních příznaků pacientů s COVID-19 od 1. prosince 2019 do 20. dubna 2020. Celkem bylo zahrnuto 25 210 pacientů. Medián věku (IQR) byl 45-2(36-6-55-7) let. Mezi pacienty bylo 43-4 % mužů. Sedmdesát pět (81 %) studií bylo z Číny, osmnáct (19 %) studií bylo z jiných zemí. Z čínských studií bylo dvacet devět (39 %) z provincie Hubei. Počet studií na dospělých, těhotných ženách a dětských pacientech byl 72, 7 a 14.

Výskyt všech gastrointestinálních symptomů byl 18-6 % (95% CI: 15-7 %-21-6 %). Jak ukazuje obr. 1, nejčastějšími gastrointestinálními příznaky byly anorexie (26-1 %, 95% CI: 17-6 %-34-5 %) a průjem (13-5 %, 95% CI: 10-8 %-16-1 %), dále nevolnost a zvracení (9-4 %, 95% CI: 5-8 %-13-1 %), nevolnost (7-5 %, 95% CI: 5-0 %-10-0 %), zvracení (6-0 %, 95% CI: 4-4 %-7-6 %). Bolesti břicha byly poměrně vzácné (5-7 %, 95% CI: 3-2 %-8-1 %). V Číně byl výskyt nevolnosti, zvracení a průjmu významně vyšší u pacientů v provincii Hubei než mimo ni. A výskyt průjmu a bolesti břicha byl významně nižší u pacientů z Číny než z jiných zemí. Bolesti břicha, nevolnost a zvracení se častěji vyskytovaly u dětských pacientů než u dospělých, ale nebyl zjištěn žádný významný statistický rozdíl. Výskyt průjmu byl vyšší u dospělých než u dětských pacientů a těhotných žen, ale nebyl mezi nimi významný rozdíl.

Všechny gastrointestinální příznaky korelují s těžším průběhem onemocnění a větším podílem přijetí na jednotku intenzivní péče (JIP). Souhrnná prevalence všech gastrointestinálních symptomů byla vyšší u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 než u pacientů s nezávažným průběhem onemocnění (24-41 % oproti 16-31 %, P < 0-001). Podíl přijetí na jednotku intenzivní péče u pacientů se všemi gastrointestinálními příznaky a bez nich byl 9-81 %, resp. 6-70 %, a byl mezi nimi významný rozdíl (P = 0-008). Pacienti s gastrointestinálními příznaky měli menší podíl mechanické ventilace a úmrtí. Ženy a starší pacienti snadněji trpěli gastrointestinálním poškozením.

Receptor pro enzym konvertující angiotenzin 2 (ACE2) je kritickým buněčným receptorem pro invazi SARS-CoV-2 do buněk hostitele. SARS-CoV-2 přímo napadá trávicí trakt prostřednictvím vazby na receptory ACE2 ve žlázových buňkách žaludečního, duodenálního a rektálního epitelu a také v enterocytech tenkého střeva3. Po infekci virem SARS-CoV-2 může navíc osa „střevo-plíce“ a interakce mezi střevní mikroflórou a prozánětlivými cytokiny vést k poškození trávicího traktu4. Většina pacientů však byla léčena antibiotiky (abidol, ribavirin) a nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID), takže je třeba rozlišovat gastrointestinální příznaky spojené s léky5.

Gastrointestinální příznaky jsou častým klinickým projevem COVID-19. V případě, že se jedná o léky, které se vyskytují v průběhu léčby, je třeba je odstranit. Při přístupu k chirurgickým pacientům by se lékaři měli podrobně dotazovat na to, zda si pacienti stěžují na nějaké gastrointestinální potíže, včas identifikovat COVID-19 a snížit riziko infekce během operace.

.