V knize Oslava neuronů: „Lidský mozek je nejlépe organizované a nejfunkčnější tříkilové těleso ve známém vesmíru“, napsal výzkumník v oblasti vzdělávání Robert Sylwester.
Nemůžeme si dovolit podceňovat studijní potenciál našich žáků. Mozek dítěte je schopen učení a růstu, který, pokud je rozvíjen, může ovlivnit trajektorii celé jeho studijní kariéry i po ní. Učení založené na mozku může být jedním z nejlepších způsobů, jak dětem pomoci dosáhnout jejich potenciálu.
Co je to ale učení založené na mozku a jak může ovlivnit vaši školu? Přečtěte si více informací o učení založeném na mozku, včetně různých výhod. Poté se dozvíte pět způsobů, jak můžete vědecký výzkum využít k zapojení žáků.
Co je to učení založené na mozku?“
Učení založené na mozku je spíše než konkrétní teorie vzdělávací způsob myšlení. Ve zkratce lze učení založené na mozku definovat jako všechny teorie učení ve vzdělávání, které využívají jako základ výzkumy z následujících oblastí:
- Psychologie
- Neurologie
- Technologie
Jinými slovy, strategie, které spadají pod učení založené na mozku, zahrnují vše, co bylo vyvinuto tak, aby odpovídalo způsobu, jakým se náš mozek přirozeně učí. Neexistuje žádná jednotná teorie, která by zahrnovala učení založené na mozku, takže šíře toho všeho může působit skličujícím dojmem. Znamená to však také, že vše, co děláte pro to, abyste zůstali na špičce vědeckých poznatků v oblasti vzdělávání a přenesli je do výuky, přispívá k využívání učení založeného na mozku u vašich žáků.
Jak můžete začít s učením založeným na mozku? Protože se stále objevují nové výzkumy, je důležité cíleně vyhledávat nové myšlenky ve světě vzdělávání. Můžete zkusit číst pedagogické časopisy, diskutovat o strategiích s kolegy nebo se účastnit učitelských konferencí. Jakmile objevíte novou strategii učení založenou na mozku, vyzkoušejte ji se svými žáky a zjistěte, zda ve vaší třídě funguje.
Mějte však na paměti, že vzhledem k tomu, že mysl žádných dvou žáků není stejná, některé strategie mohou u některých žáků fungovat lépe než u jiných. Pokud si přečtete nějakou teorii založenou na výzkumu, ale zjistíte, že neodpovídá potřebám vašich studentů, nezoufejte! Dokud se snažíte objevovat a využívat vzdělávací výzkumy, abyste pomohli svým studentům, využíváte ve své třídě ducha učení založeného na mozku.
Vzdělávací přínosy učení založeného na mozku
Proč vynakládat úsilí na výzkum učebních osnov založených na mozku a používat je ve své třídě? Přínosy jsou zřejmé a významné. Výuka založená na mozku může nejen zvýšit studijní pokroky vašich žáků, ale může dokonce zlepšit chování ve třídě a podpořit pozitivní prostředí pro učení ve škole.
Na povrchní, známkové úrovni může mít používání psychologických nebo vědeckých teorií učení hluboký přínos. Výzkumníci například zjistili, že učitelé, kteří zavádějí výuku založenou na mozku, často zaznamenávají jak lepší uchování znalostí, tak lepší studijní výsledky. Nejenže žáci dosahují lepších výsledků v testech, ale také si pamatují naučené dovednosti a mohou je využít i mimo třídu.
Učení založené na mozku může mít také vliv na sociálně-emocionální rozvoj neboli na schopnost žáka porozumět svým emocím a regulovat je. Studie zjistily, že strategie učení založené na mozku mohou zlepšit motivaci a postoj žáka. Když si žáci vypěstují vnitřní lásku k učení a budou k výuce přistupovat se správným smýšlením, bude celá vaše třída lépe připravena na úspěšnou školní kariéru.
To je nakonec i cílem učení založeného na mozku: vytvořit takové prostředí a strategii výuky ve třídě, kde se bude dařit všem žákům. Protože se však vědecké a psychologické obory neustále vyvíjejí, berte každou strategii s rezervou. Možná budete muset vyzkoušet několik různých teorií nebo strategií, než najdete ty, které nejlépe odpovídají potřebám vaší třídy.
Strategie učení kompatibilní s učením založeným na mozku
Teď, když už víte, co je učení založené na mozku a jak může fungovat, je čas objevit některé strategie aktivního učení založené na vědeckém výzkumu. Tyto čtyři strategie učení jsou jen několika příklady toho, jak může učení založené na mozku fungovat v rámci známých teorií učení. Přečtěte si o těch, které vás zajímají, a pak je vyzkoušejte, abyste zjistili, zda dobře fungují ve vaší třídě.
Například multisenzorické učení je teorie učení, která využívá neurovědy k oslovení studentů. Zapojíte-li do výuky více smyslů, například hmat nebo zvuk, mohou studenti s větší pravděpodobností pochopit a uchovat si informace. Tato strategie může být užitečná zejména pro studenty s poruchami učení, jako je například dyslexie.
Jak již bylo zmíněno, učení založené na mozku je také v souladu se sociálně-emočním učením (SEL). SEL označuje způsob, jakým se žák učí řídit své myšlenky, pocity a jednání. Pokud žáky v hodinách naučíte těmto dovednostem zvládání, můžete jim pomoci přistupovat k problémům ve škole i mimo ni se zdravým přístupem.
Starší a obecně uznávanou teorií učení v oblasti vzdělávání je teorie mnohočetné inteligence. Stejně jako myšlení založené na mozku pomáhá teorie mnohočetných inteligencí učitelům pamatovat na to, že mozek každého dítěte je jiný a může lépe reagovat na určité činnosti. Protože však mnohočetná inteligence stále prochází výzkumem, je nejlepší ji používat jako strategii řízení třídy, nikoliv jako neurovědecký fakt.
Další strategií vyvinutou na základě kognitivního výzkumu je zážitkové učení (známé také jako „praktické“ učení). Tato strategie podporuje studenty v tom, aby si pojmy, které se naučili v hodině, vyzkoušeli v praxi a zároveň o nich přemýšleli. To může studentům pomoci rozvíjet dovednosti kritického myšlení, které dalece přesahují rámec jedné vyučovací hodiny.
5 tipů, jak modelovat učební plán podle toho, jak se děti učí
Učení založené na mozku je jedním z nejlepších způsobů, jak studentům pomoci vytěžit ze vzdělání maximum. Když budete plánovat s ohledem na mozek svých žáků, můžete sestavit hodiny a aktivity, které budou odrážet to, jak jejich mozek pracuje.
Při plánování výuky založené na mozku pro své děti ve třídě mějte na paměti těchto pět tipů:
- Učení založené na mozku není jen teoretické, ale také praktické. Modelujte úkoly tak, aby odrážely výzvy, kterým mohou žáci čelit v reálném životě.
- Mějte na paměti, že učení založené na mozku zahrnuje také sociálně-emoční rozvoj. Plánujte hodiny, které žáky naučí sociálním a týmovým dovednostem.
- Prostředí, ve kterém se dítě učí, může zlepšit nebo zhoršit jeho studijní výsledky. Vyvarujte se vytváření lekcí nebo situací, které v žácích vyvolávají pocit přílišné úzkosti, ohrožení nebo bezmoci.
- Lekce by neměly zahrnovat pouze memorování slovíček nebo faktů. Využívejte aktivity a lekce, které studentům pomohou naučit se řešit problémy a rozvíjet dovednosti kritického myšlení, které jim budou přínosem po celou jejich studijní kariéru.
- Ne každá strategie učení založená na mozku bude pro vaše studenty vhodná. Vyzkoušejte různé strategie, abyste našli ty nejlepší pro vaši třídu.
Zdroje:
- Caine, R.N. a Caine, G. Understanding a Brain-Based Approach to Learning and Teaching. Převzato z webu semanticscholar.org: https://pdfs.semanticscholar.org/8d58/b6af940e0117fcd4f52ef7e73e16690261f5.pdf.
- Jensen, E. Učení založené na mozku: A Reality Check. Educational Leadership, duben 2000, 57(7), s. 76-80.
Concordia University-Portland Room 241 Team. Vysvětlení učení založeného na mozku. Převzato z cu-portland.edu: https://education.cu-portland.edu/blog/classroom-resources/brain-based-learning-explained/ - Kaufman, E.K., Robinson, S.J., Bellah, K.A., Akers, C., Haase-Wittler, P., and Martindale, L. Engaging Students with Brain-Based Learning. Převzato z researchgate.net: https://www.researchgate.net/profile/Eric_Kaufman/publication/253117676_Engaging_Students_with_Brain-Based_Learning/links/5454366d0cf26d5090a5593d.pdf.
- Connell, J.D. The Global Aspects of Brain-Based Learning. Educational Horizons, Fall 2009, 88(1), pp. 28-39.
- Ozden, M., and Gultekin, M. The Effects of Brain-Based Learning on Academic Achievement and Retention of Knowledge in Science Course. Electronic Journal of Science Education, 2008, 12(1), s. 2078-2103.
- Clemons, S.A. Brain-Based Learning: S.: Možné důsledky pro online výuku. Převzato z mass.edu: https://www.middlesex.mass.edu/ace/downloads/sept05bb.pdf.
- Edelenbosch, R., Kupper, F., Krabbendam, L., Broerse, J. Brain-Based Learning and Educational Neuroscience: Hraniční práce. Mind, Brain, and Education, March 2015, 9(1), pp. 40-49.
- Prigge, D.J. Promote Brain-Based Teaching and Learning. Intervention in School and Clinic, March 2002, 37(4), pp. 237-241.
- Akyurek, E., and Afacan, O. Effects of Brain-Based Learning Approach on Students‘ Motivation and Attitudes Levels in Science Class. Mevlana International Journal of Education, April 2013, 3(1), pp. 104-119.
- Edutopia Staff. Vícenásobná inteligence: Co říká výzkum? Převzato z edutopia.org: https://www.edutopia.org/multiple-intelligences-research.
- Kolb, A.Y., a Kolb, D.A. The Learning Way: Kolb: Meta-cognitive Aspects of Experiential Learning (Metakognitivní aspekty prožitkového učení). Simulation & Gaming, 2009, 40(3), s. 297-327.
- Hmelo-Silver, C.E. Problem-Based Learning: Co a jak se studenti učí? Educational Psychology Review, září 2004, 16(3), s. 235-266.
- Kiewra, K.A. How Classroom Teachers Can Help Students Learn and Teach Them How to Learn. Theory Into Practice, 2002, 41(2), s. 71-80.
Nadace NME. Jak se učí dnešní studenti? Převzato z nmefoundation.org: https://www.nmefoundation.org/getmedia/4e11f2e3-e934-4184-b92d-a2526ba56562/nessc-briefing-how-do-students-learn?ext=.pdf - Mezinárodní asociace pro dyslexii. Multisenzorická strukturovaná výuka jazyka Fact Sheet. Získáno z webu dyslexiaida.org: https://dyslexiaida.org/multisensory-structured-language-teaching-fact-sheet/.