Alkibiadés (450 př. n. l.-404 př. n. l.) významný athénský státník, řečník a generál v době peloponéské války. Po neúspěchu sicilské výpravy v roce 413 př. n. l. uprchl do Sparty a stal se spartským vojenským poradcem, později po skončení války přeběhl do Persie. V roce 404 př. n. l. byl na příkaz Lysandra zavražděn.

Biografie

Alkibiadés se narodil v Athénách roku 450 př. n. l. jako syn významného generála Kleiniase a aristokratky Deinomaché, potomka Ajaxe. Alkibiadés se vzdělával v rétorice u Sokrata, ale proslul svým neurvalým chováním; byl známý svým vznětlivým chováním a neukojitelným libidem a tím, že měl trojky a čtyřky s muži i ženami. Sókratés mu zachránil život v bitvě u Potideje v roce 432 př. n. l. a Sókratés ho znovu zachránil v bitvě u Délia v roce 424 př. n. l.

Alkibiadés se poprvé proslavil, když se po Níkijově míru v roce 421 př. n. l. začal zasazovat o agresivní athénský postup, neboť se ho dotklo, že se Sparťané kvůli jeho mládí rozhodli vyjednávat prostřednictvím Níkije, a ne jeho. Alkibiadés odsoudil Niciase za to, že nezajistil, aby Sparťané udělili Athéňanům plnou a nezávislou vyjednávací moc, ale později se spojil s Niciasem, aby odolal Hyperbolovým pokusům o jejich ostrakizaci, a místo toho přiměl lid k Hyperbolovu vyhnanství. Alkibiadés podporoval masakr meloských mužů a zotročení žen a dětí v letech 416-415 př. n. l. a měl dítě s jednou ze zotročených žen.

V roce 415 př. n. l. se vyslovil pro vyslání výpravy na pomoc sicilskému městu Segesta proti Selinovi, protože věřil, že tažení přinese Athénám další bohatství a rozšíří Délský spolek, stejně jako řecko-perské války. Velením výpravy byl pověřen Nicias, což Alkibiada rozzlobilo. Alkibiadovi političtí nepřátelé proti němu vznesli obvinění ze svatokrádeže poté, co byla nalezena zohavená socha boha, což Alkibiada donutilo uprchnout do Sparty. Působil jako strategický poradce a navrhl nebo řídil několik velkých tažení proti Athénám. I ve Spartě si však Alkibiadés získal mocné nepřátele a byl nucen přeběhnout do Persie. Tam působil jako poradce satrapy Tissaphernese, dokud jeho athénští političtí spojenci nepřiměli k jeho odvolání. Poté působil několik let jako athénský strategos a v roce 411 př. n. l. podporoval oligarchický převrat. Téhož roku Alkibiadés zvítězil nad Sparťany v bitvě u Abydu a o rok později se po bitvě u Kyziku zmocnil Kyziku a několika dalších regionálních měst. V roce 409 př. n. l. námořně oblehl Chalcedon a přinutil je k dohodě s Athéňany a v roce 408 př. n. l. se zapojil do obléhání Byzance.

Po těchto úspěších se na jaře roku 407 př. n. l. vrátil do Athén a v Pireu byl uvítán jako hrdina. Všechna trestní řízení proti němu byla zrušena a obvinění z rouhání stažena a v roce 406 př. n. l. vyrazil z Athén s 1500 hoplity a 100 loděmi, přičemž se mu nepodařilo dobýt Andros a pokračoval na Samos. Porážka v bitvě u Notium vedla k tomu, že byl na příkaz svých nepřátel zbaven velení a podruhé byl poslán do vyhnanství.

Smrt

Po skončení peloponéské války v bitvě u Aegospotami Alkibiadés překročil Hellespont a uchýlil se do Frýgie, kde se snažil zajistit pomoc achaimenidského krále Artaxerxa II. z Persie proti Spartě. Satrapa Farnabás II. však na příkaz spartského generála Lysandra nechal své vojáky Alkibiada zavraždit. Když se Alkibiades chystal vyrazit k perskému dvoru, zjistil, že jeho sídlo bylo obklíčeno a zapáleno. Alkibiadés byl nucen prchat s dýkou v ruce a byl zabit sprškou šípů.

Galerie

Alcibiades v roce 431 př. n. l.

Alcibiades, Sokrates a Kassandra v roce 429 př. n. l.

Přidat fotografii do této galerie

.