Čeleď Viviparidae

Campeloma crassula (dříve známá jako Campeloma subsolidum)

Společný název: Ponderous campeloma nebo Highland campeloma (Wu et al. 3).

Distribuce: Vyskytuje se v drenážních systémech Ozark Plateau (Wu et al. 3).

Identifikační znaky: Má velkou ulitu, která může být až 32,9 mm dlouhá a 20,7 mm široká. Ulita je šedozeleně až olivově zeleně zbarvená a má nepravidelné tenké pruhy, které jsou červenavé až červenohnědé. Otvor je vejčitý přibližně do poloviny délky ulity (Wu et al. 3). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Tito plži jsou hojní na písčitém dně řek, kde se zahrabávají. To je pro ně ideální prostředí, protože proud dostatečně okysličuje vodní sloupec. Způsob, jakým se tito plži živí, není jasný, předpokládá se však, že se mohou živit filtrací. Je také velká pravděpodobnost, že se plži mohou živit také spásáním měkkých sedimentů říčního dna. Uvádí se, že plži rodu Campeloma jsou partenogeneti, což znamená, že se mohou rozmnožovat bez oplození vajíčka. Jsou také ovoviparní, což znamená, že vajíčka se líhnou v těle matky (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of The Ohio).

Lioplax sulculosa

Obvyklý název: lioplax brázděný (Wu et al. 3)

Distribuce: Jediné záznamy o výskytu tohoto druhu pocházejí z řeky Meramec, která protéká poblíž St. Zdá se, že tento druh dává přednost větším řekám a stanovištím nížinného typu (Wu et al. 3)

Identifikační znaky: Ulita je vejčitá, středně velká a může mít až 25 mm. Je tenká a středně vysoká. Časné krovky jsou karinované, zatímco pozdější krovky jsou zaoblené (subkarinované). Otvor je vejčitý a barva ulity se pohybuje od světle po tmavě olivovou (Wu et al. 3). Obrázek schránky naleznete zde.

Viviparus georgianus

Obvyklý název: záhadník páskovaný (Wu et al. 4).

Distribution: Nalezen v řece Eleven Point v okrese Oregon. Historicky se vyskytuje také v říčním systému Current River v okrese Shannon (Wu et al. 4).

Identifikační znaky: Ulita je velká, může mít až 45 mm a je subglobózní, což znamená, že není dokonale kulovitá. Ulita je tenká, ale není křehká, a její barva může být od žlutozelené nebo olivové až po tmavě hnědozelenou. Obvykle má až 4 rovnoměrně rozmístěné načervenalé nebo hnědě zbarvené pruhy (Wu et al. 4).

Doplňující informace: Původně se druh vyskytoval v Gruzii (odtud název), nyní se však častěji vyskytuje na severu. Jako invazní druh se nyní vyskytuje i na severovýchodě Spojených států a také v Kanadě. Tato invaze je pravděpodobně způsobena člověkem. U populací druhu V. viviparus v Evropě, které jsou blízce příbuzné druhu V. georgianus, je doloženo, že se živí filtračním nebo ciliárním krmením. Jednou z možností krmení je také pastva. Přesný průběh životního cyklu V. georgianus je nejasný, různé studie ukazují různé výsledky (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Čeleď Hydrobiidae

Amnicola limosa

Obvyklý název: amnicola bahenní (Wu et al. 8).

Distribuce: Vyskytuje se jak v řece Meramec, tak v přítocích řeky Missouri poblíž Kansas City (Wu et al. 10).

Identifikační znaky: Schránka je vysoká 4,0 až 5,0 mm a je vyšší než široká. Má 4,5 pravidelně se zvětšujících závitů. Otvor je vejčitý a dosahuje asi poloviny výšky ulity. Barva může být různá, od bělavé až po hnědou (Wu et al. 8). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Tito plži přijímají potravu spásáním a živí se spíše diatomy a jiným perifytonem. Jsou považováni za semelparoidní, což znamená, že se před smrtí rozmnožují pouze jednou (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Antrobia culveri

Obvyklý název: Tumbling Creek Cavesnail (Wu et al. 11)

Distribuce: Jedná se o troglodytní (jeskynní) druh, který se vyskytuje pouze v jediném potoce v jeskyni Tumbling Creek v povodí řeky White River v Ozarku (Wu et al. 11)

Identifikační znaky: Ulita je 1,9 až 2,3 mm vysoká a o něco vyšší než široká. Má nízký, kuželovitý jehlan a 3,5 dobře zaoblených závitů. Otvor je subkruhovitý. Konečně je ulita subhyalinní, což znamená, že je poněkud průsvitná, což dává plži světle žlutý vzhled (Wu et al. 11).

Doplňující informace: Tento druh je považován za ohrožený jak na státní, tak na federální úrovni. Vyskytuje se pouze v malém úseku potoka v jeskyni Tumbling Creek v jihozápadním Missouri (Wu et al. 11). Podle organizace NatureServe způsobilo znečištění v 90. letech 20. století způsobené splachy ze zemědělství, že tento druh téměř vyhynul. Tento druh je také jako jediný monospecifický pro rod Antrobia, což znamená, že je to jediný druh v rámci rodu (Wu et al. 11).

Cincinnatia integra

Obvyklý název: silenka středozemní (Wu et al. 14).

Distribuce: Antrobia integra (Wu et al. 14): Je pravděpodobné, že historicky by byl rozšířen po celém území státu, v současnosti se však vyskytuje převážně v odvodňovacích systémech Ozarkské plošiny (Wu et al. 14).

Identifikační znaky: Ulita je malá, 5,0 až 6,0 mm vysoká, poměrně tlustá a pevná. Má 5-6 konvexních váčků a otvor je vejčitý. Schránka má lesklý povrch a barva může být od nazelenalé po žlutohnědou nebo tmavší (Wu et al. 14). Obrázek ulity naleznete zde.

Probythinella emarginata

Obvyklý název: delta hydrobe (Wu et al. 17).

Distribuce: Vyskytuje se v řece Meramec a v dolních částech přítoků řeky Missouri (Wu et al. 17).

Identifikační znaky: Velikost schránky je 3,0 až 5,0 mm a šířka je asi 0,7násobkem výšky. Tvar schránky se může měnit od kulovitého (sférického) až po subcylindrický. Má 4 až 5 váčků a její barva může být bílá, šedá nebo hnědá. Otvor je subovální a přibližně 40 % výšky skořápky (Wu et al. 17). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Zdá se, že tento druh se vyskytuje převážně v hloubkách větších než 10 stop vody. Živí se spásáním, což znamená, že potravu spásají na povrchu skal. Nespecificky vyhledávají jakékoliv drobné částice. P. emarginata jsou dvoudomé, samci mají penis, který jim vyrůstá z krku (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of The Ohio).

Marstonia scalariformis (dříve známá jako Pyrgulopsis scalariformis)

Obvyklý název: Moss pyrg (Wu et al. 21).

Distribution: Vyskytuje se v řece Meramec (Wu et al. 21).

Identifikační znaky: Schránka je 3,5 až 4,7 mm vysoká a může mít kuklovitý až kuželovitý tvar. Má 5,5 až 6,0 okvětí, přičemž raná okvětí jsou zaoblená a pozdější okvětí jsou téměř plochá. Otvor je prosklený a barva ulity se jeví jako světle hnědá (Wu et al. 21). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Podle NatureServe je tento druh plže kriticky ohrožený a spadá do kategorie S1. Missouri a Alabama jsou jediné 2 státy, kde byly v nedávné době sbírány živé vzorky.

Somatogyrus rosewateri

Obvyklý název: Chert pebblesnail nebo Elk pebblesnail (Wu et al. 22).

Distribuce: Tento druh se vyskytuje endemicky ve středním úseku řeky Elk, od okolí Ginger Blue až po okolí McDonald County (Wu et al. 22).

Identifikační znaky: Ulita je asi 4,2 mm vysoká a subglobózní. Má 4,5 váčků a protokonch (larvální schránka), který má mnoho jemných spirál a hřebenů. Barva ulity je nazelenalá, je však důležité poznamenat, že tento druh se může jevit jako naoranžovělý, nebo dokonce nahnědlý, což je způsobeno tím, že plášť plže prosvítá přes subhyalinní (sklovitou/průsvitnou) ulitu (Wu et al. 22).

Doplňující informace: Tento druh má oddělené samčí a samičí pohlaví. Samice jsou také větší než samci a předpokládá se, že samic je více než samců. Samice kladou vajíčka jednotlivě do pevného bahna nebo půdy (Wu et al. 22).

Čeleď Pomatiopsidae

Pomatiopsis lapidaria

Obvyklý název: chodec štíhlý (Wu et al. 23).

Rozšíření: Samice kladou vajíčka jednotlivě do pevného bahna nebo půdy: Vyskytuje se na celém území státu, vzhledem k preferenci stanoviště však existují i lokální výskyty (Wu et al. 23).

Identifikační znaky: Všude se vyskytuje jen v některých lokalitách (Wu et al. 23): Ulita je 3,5 až 4,7 mm vysoká a může mít různý tvar, od kuklovitého (ve tvaru kukly) až po úzce kuželovitý. Má 5,5 až 6,0 okvětí, přičemž první okvětí jsou zaoblená a pozdější okvětí jsou téměř plochá. Otvor je prosoklinální. Barva ulity je světle hnědá (Wu et al. 23). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Tento druh je obojživelný, což znamená, že se vyskytuje nejen ve vodních nádržích, ale také na vlhké půdě, stejně jako na stoncích a listech ostřic, rákosu a chaluh. Ve skutečnosti se častěji vyskytuje mimo vodu než v ní (Wu et al. 23). Tento druh je také pohlavně dimorfní, což znamená, že existují oddělená samčí a samičí pohlaví, přičemž samice jsou větší než samci. Tento druh klade spíše jednotlivá vajíčka než vajíčka ve velkých snůškách (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Čeleď Pleuroceridae

Leptoxis arkansensis

Obvyklý název: Arkansas mudalia (Wu et al. 27).

Distribution: Vyskytuje se pouze ve střední a jižní části Missouri, v odvodňovacím systému severního ramene řeky White. Je to jediný druh svého rodu (Leptoxis), o němž je známo, že se vyskytuje západně od řeky Mississippi (Wu et al. 27).

Identifikační znaky: Velikost skořápky se může pohybovat od středně malé až po cca 10 mm. Je kuželovitá a má prohloubenou špičku. Je důležité poznamenat, že někteří plži mohou vypadat jako vejčití nebo subglobózní, což je způsobeno erozí ulity. Otvor je subkruhovitý. Barva může být různá, od hnědé po hnědou, někdy může být i zelená až černá. Může se také lišit od stejnoměrné až po různě pruhovanou (Wu et al. 27). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Podle NatureServe je tento druh plže kriticky ohrožený a spadá do kategorie S1. Missouri a Arkansas jsou jediné 2 státy, kde byly v nedávné době odebrány živé vzorky. Tento druh (spolu s jedním dalším z rodu Leptoxis) klade spíše jednotlivá vajíčka než vajíčka ve velkých snůškách.

Pleurocera acuta

Obvyklý název: rohatka ostrá (Wu et al. 28).

Distribuce: Na území České republiky se vyskytuje od roku 2006: Běžně se vyskytuje v potocích Ozarkské plošiny. Vyskytují se také v řece Mississippi a některých jejích přítocích na severovýchodě státu (Wu et al. 28).

Identifikační znaky: Ulita je vysoká a poměrně úzká, s plochými a mírně vypouklými blanami. Otvor je subromboidální (což znamená, že má poněkud tvar kosočtverce). Barva ulity se může pohybovat od hnědé po hnědou a může být jednotná až páskovaná (Wu et al. 28).

Doplňující informace: Tento druh se živí spásáním a konzumuje směs červených a zelených řas, stejně jako desmidy a diatomy. Tento druh také hibernuje, když teploty klesnou pod 5ºC (41ºF). Na jaře se pak znovu objevují, aby nakladly vajíčka. Líhnutí těchto vajíček pak trvá asi 2 týdny (Dillon a Kohl).

Čeleď Lymnaeidae

Stagnicola elodes

Obvyklý název: blatnice bahenní (Wu et al. 40).

Distribuce: V současné době se vyskytuje na území ČR: Vyskytuje se výhradně v divizích Horní a Dolní Missouri v prérijní oblasti

Identifikační znaky: Velikost ulity může být od střední až po velkou, může být i větší než 32 mm. Může být od křehké až po pevnou. Barva je obvykle olivová až hnědá (Wu et al. 40). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Ulita se vyskytuje v oblasti, kde se vyskytuje v oblasti, kde se vyskytuje v oblasti, kde se vyskytuje v oblasti: Tito plži mají roční životní cyklus. Za chladného nebo suchého počasí se zahrabávají do volné organické hmoty a vynořují se během jarních dešťů. V tomto období se rozmnožují. Jejich potravou jsou větší řasy a tkáně živých mikrofytů (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Pseudosuccinea columella

Obvyklý název: Mimic lymnaea nebo American ribbed fluke snail (Wu et al. 40).

Distribuce: Sladkovodní hlemýždi, kteří se vyskytují na území Severní Ameriky: Vyskytuje se v nížinách, v jihovýchodní divizi Ozark a v prérijních oblastech Mississippi a Lower Missouri (Wu et al. 41).

Identifikační znaky: Velikost skořápky může být střední až velká a může se pohybovat od 14,5 do 19,0 mm. Je tenká a křehká. Schránka je také průhledná a její povrch je pokryt spirálovými liniemi. Otvor může být od vejčitého až po kulatě vejčitý. Schránka je subhyalinní a barva se může jevit jako bělavá až hnědá (Wu et al. 41).

Doplňující informace: Není jisté, jak tento plž přijímá potravu, má však „trofický aparát“, který je vhodný ke konzumaci vláknitých řas a makrofyt. Je známo, že je mezihostitelem trematod, což je parazitický hmyz, který může způsobit infekci známou jako fascioliáza u hospodářských zvířat a někdy i u lidí (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Čeleď Physidae

Physa gyrina

Obvyklý název: Tadpole physa (Wu et al. 46).

Distribuce: Široce rozšířená po celém území Missouri (Wu et al. 46).

Identifikační znaky: Ulita je středně velká, vejčitá, ale protáhlá. Na povrchu jsou rovnoměrně rozmístěny vyvýšené linie a skořápka může být od hladké až po drsnou a paličkovanou. Otvor je úzce vejčitý. Barva ulity může být od bělavé až po hnědou nebo kaštanovou (Wu et al. 46).

Doplňující informace: Physa gyrina je považována za „potravního a stanovištního generalistu“ a může se jí dařit v mnoha různých podmínkách prostředí. Tento druh může konzumovat detrit, diatomy, vláknité řasy, houby a živý živočišný a cévnatý rostlinný materiál. P. gyrina se vyvinul tak, že má mnoho různých adaptací na ochranu před predátory. Dokáže rozpoznat predátory pomocí „chemických signálů“ ve vodě. Na svou ochranu se plž plazí na „strukturně složitá“ stanoviště, která mu poskytují ochranu. Kromě toho tento druh vykazuje fenotypovou plasticitu založenou na těchto predátorských tlacích. V oblastech s výskytem ryb, které plže drtí, se P. gyrina vyvinul tak, že má silnější ulity. V oblastech s hustým výskytem raků se P. gyrina vyvinul tak, že má menší otvory, aby se snížila snadnost, s jakou mohou raci hlemýždě z ulity vyjmout (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).

Čeleď Planorbidae

Gyraulus parvus

Obvyklý název: Ash gyro (Wu et al. 65).

Distribuce: Široce rozšířený po celém území Missouri (Wu et al. 66)

Identifikační znaky: Schránka je tenká, malá a dosahuje pouze 7 mm v průměru. Má 4-5 závitů, které se rychle zvětšují, a otvor je kulatý, s jednoduchým okrajem. Povrch ulity je hladký a poloprůhledný s bílou až šedou barvou (Wu et al. 66).

Helisoma trivolvis

Obvyklý název: ramenonožec bahenní (Wu et al. 69).

Distribuce: Široce rozšířený po celém území Missouri (Wu et al. 69).

Identifikační znaky: Ulita je středně velká a vysoká, obvykle světle hnědé barvy. Má velký otvor, který je lunátní (ve tvaru půlměsíce) nebo lunátní (Wu et al. 69). Obrázek ulity naleznete zde.

Doplňující informace: Ulita se vyskytuje ve tvaru lunárního kříže: Tento druh se může rozmnožovat jak křížením, tak samooplozením. Velká a baňatá ulita tohoto druhu způsobuje, že je v ní neustále vzduchová bublina, což znamená, že je neustále vztlaková. Proto se běžně vyskytuje plovoucí mezi vegetací. Má velmi silný „trofický aparát“, který mu umožňuje živit se tkáněmi makrofyt a dokonce i salátem. Může také nespecificky spásat perifyton. V neposlední řadě byl využíván jako modelový organismus pro mnoho neurobiologických experimentů (Dillon et al., 2018).

Planorbula armigera

Obvyklý název: tlustice beraní (Wu et al. 76).

Distribuce: Vyskytuje se v okrese Putnam v oblasti řeky Chariton a v jihovýchodní nížinné oblasti a v okresech poblíž řeky Mississippi (Wu et al. 76).

Identifikační znaky: Ulita je malá, pouze do 7,4 mm v průměru. Má 5 závitů a otvor je sublunárního tvaru. Barva ulity je obvykle hnědá (Wu et al. 76). Obrázek schránky naleznete zde.

Doplňující informace: Tento druh je velmi přizpůsobivý různým chemickým složením vody. Má schopnost estivace v případě, že jsou stanoviště příliš suchá. To znamená, že dokáže uzavřít svůj otvor látkou podobnou slizu, aby si uchoval vlhkost, a pak se stane neaktivním (Dillon et al., The Freshwater Gastropods of North America Volume 1: Atlantic drainages, Georgia through Pennsylvania).