Má ještě smysl mít pozitivní očekávání od nové hudby Fall Out Boy? Připouštím, že jak Save Rock And Roll, tak American Beauty / American Psycho byla skvělá, respektive slušná alba, navzdory tomu, jak moc posun k čistému popu roztrhl fanouškovskou základnu na dvě půlky, ale na M A N I A kapela zírala tak hluboko do králičí nory, že do ní nakonec spadla, na příšernou, odfláknutou kaši, na které se bohužel kapela svezla do nejvyšších výšin za dlouhou dobu. A ano, v tuhle chvíli je už ohraným vtipem nadávat Fall Out Boy za tolik nestydatého patolízalství, jakého se dopouštějí, ale když uvážíme, že byli jednou z nejzajímavějších a nejinovativnějších poprockových kapel roku 2000, je to oprávněné.

A to nás přivádí k Lake Effect Kid, jejich novému třískladbovému EP zarámovanému jako pocta jejich rodnému Chicagu a postavenému na titulní skladbě, která začala žít jako demo, jež se objevilo na mixtapu Decaydance z roku 2008, a také na tom, co Pete Wentz popisuje jako „polonovou píseň“ a „velmi novou píseň“. Už jen z těchto střípků popisů vychází Lake Effect Kid jako něco na způsob retrospektivy poslední dekády Fall Out Boy, která zachycuje, jak skvělá byla éra Folie À Deux, až po současnost, kdy se kapela tak tvůrčím způsobem umrtvená lopotí se všemi možnými nápady bez ohledu na to, jak málo fungují.

Podle této zásluhy je neuvěřitelně snadné identifikovat Super Fade jako zdejší „velmi novou píseň“, protože je to méně bolavý palec a více hnisající gangréna. Z nějakého nekřesťanského důvodu je to retreat formule Young And Menace s hroudovitými elektronickými kapkami a příliš syntetickou produkcí, která nepůsobí, jako by se na ní podílel jediný člověk, ale vzhledem k tomu, že nepříjemně pronikavé vysoké tóny má na svědomí spíš sám Patrick Stump než nějaký pitch-shifting, je to možná aktivně horší. Naštěstí další dvě skladby jsou na tom o poznání lépe, přičemž překvapením je zejména titulní skladba. Fall Out Boy mohli klidně vzít původní demo, vyměnit všechny výrazné kytary za syntezátory a někam nacpat featuring Post Malone, ale ne, Lake Effect Kid je jednoduchý remaster, který je věrný tomu, co dělali před deseti lety. Chytré, přitroublé texty se vracejí v celé své protivné kráse, Stump opět působí jako přirozená hlasová síla, aniž by se dusil v efektech, a i když je deska nepopiratelně popová a nadupaná, rockové jádro Folie À Deux v ní má zcela jednoznačnou přítomnost. Nikdy nebude patřit k jejich nejlepším, ale slyšet tuto chaotickou, moderní inkarnaci Fall Out Boy vydat takovou píseň, která je tak jasně poplatná minulosti, je rozhodně dobrá věc.

Co se týče City In A Garden, „polonové písně“, ta opravdu spadá jen někam doprostřed. Styl Save Rock And Roll v podobě rachotivých, těžkých bicích a lesklých syntezátorů protkaných stejně vybroušenými kytarami jí dodává pocit velké vyrovnanosti, ale to je vlastně všechno, co se o ní dá říct. V době, kdy se Fall Out Boy věnovali extrémům na obou stranách spektra kvality, se rozhodně cení píseň, která je pouze slušná, ale nakonec ochabne, když se vklíní mezi každý z těchto extrémů. Přesto je v táboře Fall Out Boy zjevně stále cítit náklonnost k jejich minulému já, pokud Lake Effect Kid něčím vyniká, a jakkoli je toto EP všelijaké, v některých oblastech se ubírá správným směrem. Vzhledem k povaze takovéto glorifikované sbírky, jako je tato, to pravděpodobně nebude stát za moc, ale je dobré ji mít bez ohledu na to a slouží k povzbuzení naděje, že možná některé další zapomenuté skladby Fall Out Boy nakonec spatří světlo světa. Koneckonců je to jediný způsob, jak se od nich ještě dočkáme slušné hudby.