Ingemar Stenmark, (nar. 18. března 1956, Josesjö, Laponsko, Švédsko), švédský alpský lyžař, specialista na slalom, jeden z nejúspěšnějších závodníků v historii tohoto sportu. V roce 1976 se stal prvním Skandinávcem, který vyhrál Světový pohár v alpském lyžování (tehdy založený na závodech ve slalomu, obřím slalomu a sjezdu). Vítězství zopakoval i v letech 1977-78. V době svého odchodu do důchodu vyhrál 86 závodů Světového poháru, což bylo více než kterýkoli jiný lyžař.

Stenmark začal lyžovat v Tärnaby v pěti letech a v osmi letech vyhrál svůj první národní závod. Od 13 let trénoval se švédskou juniorskou reprezentací a koncem roku 1974 vyhrál svůj první závod Světového poháru. Svou nejlepší sezónu zažil v roce 1979, kdy vyhrál 13 individuálních závodů Světového poháru, čímž překonal sezonní rekord francouzského lyžaře Jeana-Clauda Killyho (12 závodů v roce 1967).

Na Zimních olympijských hrách 1976 v rakouském Innsbrucku získal Stenmark bronzovou medaili za obří slalom a na hrách 1980 v Lake Placid ve státě New York v USA,

Stenmark, který byl od přírody perfekcionista, dával přednost přesnosti slalomu před odvážným sjezdem, který jezdil jen zřídka. Po změně pravidel v roce 1978, která stanovila maximální počet bodů pro lyžařské speciály, už poté nezískal celkový titul ve Světovém poháru, i když nadále získával tituly ve Světovém poháru za slalom a obří slalom. Se sportem skončil v roce 1989.