Vědecká a odborná činnost

Zájem o blaho původních obyvatel Ameriky předcházel jejímu serióznímu studiu etnologie. Věřila, že soukromé vlastnictví, agrární hospodaření a asimilace do bělošské společnosti rychle zmírní jejich socioekonomickou nouzi. Toto přesvědčení bylo podpořeno v její době aktuálními teoriemi kulturní evoluce a vedlo ji k „vědeckému“ zdůvodnění a energickému prosazování Omaha Allotment Act z roku 1882 a General Allotment Act z roku 1887, které rozdělily rezervace na malé rodinné farmy pro vlastní obživu. Je ironií osudu, že opatření, v něž Alice Fletcherová tolik věřila, ještě více zkomplikovala problémy, s nimiž se původní obyvatelé Ameriky potýkali, a bránila jim ve snaze racionálně přizpůsobit své pozemkové zdroje možnostem, které nabízela stále industrializovanější společnost založená spíše na podnikovém než individuálním podnikání.

V době, kdy se mnohé profese zdráhaly přijímat ženy, byli významní antropologové přesvědčeni, že ženy jsou pro jejich obor stejně nezbytné, aby získali úplné a přesné zprávy o různých společnostech. Tato srdečnost se rozšířila i na organizační činnost. Alice Fletcherová měla například na starosti indiánskou expozici na průmyslové výstavě v New Orleans v letech 1884-1885. V roce 1893, u příležitosti Světové kolumbovské výstavy v Chicagu, se spolu s několika dalšími ženami zúčastnila za stejných podmínek jako jejich mužští kolegové zvláštního antropologického kongresu. Matilda Stevensonová založila v roce 1885 Ženskou antropologickou společnost a slečna Fletcherová jí v roce 1893 předsedala. Tato skupina se rozpadla v roce 1899, kdy byly její členky přijaty do dosud výhradně mužské Antropologické společnosti ve Washingtonu, a v roce 1903 byla Alice Fletcherová prezidentkou washingtonské společnosti. Ještě předtím, v roce 1896, byla viceprezidentkou prestižní Americké asociace pro rozvoj vědy. V roce 1905 byla prezidentkou Americké folkloristické společnosti. Zemřela 6. dubna 1923 ve Washingtonu, D.C.

.