Geoglyf je velký vzor nebo motiv (obvykle delší než 4 metry) vytvořený na zemi a obvykle tvořený klastickými horninami nebo podobně odolnými prvky krajiny, jako jsou kameny, úlomky kamenů, živé stromy, štěrk nebo zemina.
1 – Linie Nazca
Linie Nazca jsou sérií starověkých geoglyfů nacházejících se v poušti Nazca v jižním Peru. Vysoká vyprahlá náhorní plošina se táhne v délce více než 80 km mezi městy Nazca a Palpa na Pampas de Jumana asi 400 km jižně od Limy.
Ačkoli některé místní geoglyfy připomínají motivy z Paracasu, vědci se domnívají, že Nazca Lines vytvořila kultura Nazca v letech 400 až 650 našeho letopočtu. Stovky jednotlivých obrazců jsou různě složité, od jednoduchých čar až po stylizované kolibříky, pavouky, opice, ryby, žraloky, kosatky a ještěry.
2 – Obr z Atacamy
Obr z Atacamy je velký antropomorfní geoglyf v poušti Atacama v Chile. Nachází se na „Cerro Unitas“, je to největší prehistorická antropomorfní figura na světě s výškou 119 metrů (390 stop) a představuje božstvo pro místní obyvatele z let 1000 až 1400 n. l.
Figura sloužila jako raný astronomický kalendář, podle něhož bylo možné zjistit, kde bude zapadat Měsíc; na základě této znalosti bylo možné určit den, cyklus úrody a roční období. Body na horní a boční straně hlavy říkaly, jaké bude roční období v závislosti na jejich postavení vůči Měsíci, což bylo velmi důležité pro určení, kdy v neúrodné Atacamě nastane období dešťů.
3 – Uffingtonský bílý kůň
Uffingtonský bílý kůň je vysoce stylizovaná prehistorická figurka na kopci, dlouhá 110 m (374 stop), vytvořená z hlubokých příkopů vyplněných drcenou bílou křídou. Figura se nachází na horních svazích kopce White Horse Hill v Anglii.
Figura pravděpodobně pochází z „pozdního pravěku“, tj. z doby železné (800 př. n. l. – 100 n. l.) nebo pozdní doby bronzové (1000-700 př. n. l.).
Tento názor byl obecně zastáván vědci již před 90. lety 20. století na základě podobnosti designu koně se srovnatelnými figurami v keltském umění a byl potvrzen po vykopávkách v roce 1990 vedených Simonem Palmerem a Davidem Milesem z Oxfordské archeologické jednotky, po nichž byly nánosy jemného bahna odebraného z koňského „zobáku“ vědecky datovány do pozdní doby bronzové.
4 – Paracaský svícen
Paracaský svícen, nazývaný také svícen z And, je známý pravěký geoglyf nalezený na severní straně poloostrova Paracas v zátoce Pisco v Peru.
Keramika nalezená poblíž byla datována radiokarbonem do roku 200 př. n. l., tedy do doby paracaské kultury. Design je vytesán dva metry do půdy a kolem něj jsou umístěny kameny pravděpodobně pozdějšího data. Figura je vysoká 595 stop, tedy dost velká na to, aby byla vidět 12 mil od moře.
5 – Blythe Intaglios
Blythe Intaglios neboli Blythe Geoglyphs je skupina gigantických figur nalezených na zemi poblíž města Blythe v Kalifornii v Coloradské poušti.
Intaglios se nacházejí východně od pohoří Big Maria Mountains, asi 15 mil (24 km) severně od centra města Blythe, západně od americké silnice č. 95 poblíž řeky Colorado. Největší lidská postava je dlouhá 171 stop (52 m).
Postavy jsou tak obrovské, že si jich neindiáni všimli až ve 30. letech 20. století. Soubor geoglyfů zahrnuje několik desítek figur a labyrint, o němž se předpokládá, že má obřadní charakter. Předpokládá se, že pocházejí z roku 1000 př. n. l.
6 – Díla starců
Pouštní draci – známí místním beduínům jako Díla starců zobrazující mimo jiné řadu „kol“ se nacházejí po pouštích Sýrie, Jordánska, jižního Izraele a Saúdské Arábie.
Předpokládá se, že sloužily k lovu divokých zvířat a skládají se z dlouhých stěn ze suchých kamenů sbíhajících se do hrdla, které se otevírá do uzavřeného prostoru, jenž sloužil jako zabijácká podlaha. Délka stěn může dosahovat stovek metrů a nejlépe jsou vidět ze vzduchu. Stáří většiny pouštních draků bylo vědeckými metodami určeno na 3 až 5 tisíc let.
7 – Amazonské geoglyfy
Od 70. let 20. století byly na odlesněné půdě v amazonském deštném pralese v Brazílii objeveny četné geoglyfy, což vedlo k tvrzení o předkolumbovských civilizacích.
Ondemar Dias se zasloužil o první objevení geoglyfů v roce 1977 a Alceu Ranzi o jejich další objevení po přeletu nad Akrou.
8 – Ruský los
Geoglyf objevený u Zjuratkulu v Rusku zobrazuje přesné obrysy zvířete podobného losovi nebo losici, se čtyřma nohama, dvěma parohy a dlouhým čenichem. Mohlo mít také ocas, ten je však nyní zastřen.
Při vykopávkách byly objeveny kameny ležící 4,5 metru široce, přesně pod obrysem v hloubce 30 až 40 centimetrů. Ohraničení tvoří velké kameny se středem vyplněným menšími.
Na základě více než čtyřiceti kamenných nástrojů připomínajících krumpáče, které byly na místě objeveny při nedávných vykopávkách, byla lokalita datována do období neolitu nebo chalkolitu mezi lety 4000 a 2000 př. n. l.
Hlavní obrázek Kredit : Garry S – https://tinyurl.com/ydx4d8k9
.