V roce 1948 definovala WHO zdraví jako „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci“. Zdraví lze posuzovat z hlediska stavby a funkce těla člověka a přítomnosti či nepřítomnosti nemoci nebo příznaků (zdravotní stav); jeho příznaků a toho, co může a nemůže dělat, tj. do jaké míry stav ovlivňuje běžný život člověka (kvalita života).

Zdravotní péče je prevence, léčba a zvládání nemocí a zachování zdraví prostřednictvím služeb nabízených zdravotnickými organizacemi a odborníky. Zahrnuje veškeré zboží a služby určené k podpoře zdraví, včetně „preventivních, léčebných a paliativních zásahů, ať už jsou určeny jednotlivcům nebo populaci“.

A) Měření zdravotního stavu

Zdravotní stav lze měřit pomocí patologických a klinických měřítek a obvykle je pozorován lékaři nebo měřen pomocí přístrojů.

Mezi typy měření patří:

• Známky – krevní tlak, teplota, rentgen, velikost nádoru
• Symptomy – kontrolní seznamy specifické pro dané onemocnění
• Komorbidita – Charlsonův index, ICED- index koexistujících onemocnění (sleduje jak závažnost onemocnění, tak funkční závažnost), nežádoucí příhody – bolest, krvácení, readmise, komplikace (např.např. pomocí Clavien-Dindo klasifikace chirurgických komplikací).

Vždy je lepší použít existující a vyzkoušené měřítko než vymýšlet nové. Použijte existující standardizované měřítko s prokázanou spolehlivostí, platností a citlivostí. Mezi kritéria, která by měla být použita při hodnocení opatření, patří:

Psychometrická kritéria

• Přijatelnost – měl by existovat rozsah napříč měřítkem bez zkreslení dna nebo stropu
• Spolehlivost – opakované testování (testování a opakované testování by dalo stejné skóre), inter-rater (2 lidé hodnotící někoho odděleně by dali stejné skóre – měřeno statistikou Kappa*), vnitřní konzistence (Cronbachovo alfa – když se k měření něčeho použije série otázek, např.Oxford Hip Score, skóre odpovědí jsou často na škále a sčítají se, aby se získala jedna celková číselná hodnota. Škály musí mít vnitřní konzistenci, tj. všechny položky by měly měřit stejnou věc. Cronbachovo alfa je koeficient pro posouzení vnitřní konzistence škály. )
• Validita – citlivost (správně identifikuje osoby s onemocněním) a specifičnost (správně identifikuje osoby bez onemocnění)
• Responzivita – míra, do jaké může měřítko odhalit změnu, která je klinicky významná.

*Statistika kappa měří mezistupňovou spolehlivost. Kappa = (% pozorované shody mezi pozorovateli – % shody očekávané pouze náhodou) / (100 % – % shody očekávané pouze náhodou).

Praktická kritéria

Pokud je opatření určeno pro rutinní použití v rámci klinické praxe:

• Měření by mělo být vhodné/relevantní
• Měření by mělo být krátké a jednoduché na administraci
• Možnost rutinního použití.

Pokud není možné použít existující opatření, další nejlepší možností je přizpůsobit existující opatření, které však musí být znovu posouzeno z hlediska spolehlivosti, platnosti a schopnosti reagovat v nových podmínkách. V opačném případě je třeba vyvinout nové měřítko a vyhodnotit jeho spolehlivost, platnost a reaktivitu.

Faktory, které mohou zlepšit spolehlivost testu, zahrnují:

• Školení pozorovatelů
• Jasné definice terminologie, kritérií a protokolů
• Pravidelné pozorování a přezkoumání technik
• Identifikace příčin neshod a opatření k jejich odstranění.

Metody, které mohou zvýšit validitu, zahrnují:

• Strukturované a standardizované postupy pro sběr klinických informací
• Standardizované protokoly pro bodování a interpretaci
• Použití dobře sestavených nástrojů (tj. se zdokumentovanou spolehlivostí a platností)
• Získání vhodných zpráv o informacích.

Vztah mezi validitou a reliabilitou

Co může být validní pro skupinu nebo populaci, nemusí tak být pro jednotlivce v klinickém prostředí. Je-li spolehlivost nebo opakovatelnost testu nízká, může být nízká i validita testu pro daného jedince.

B) Měření kvality života

Kvalita života je měřítkem rozdílu mezi nadějemi a očekáváními jedince a jeho současnou zkušeností. Kvalita života související se zdravím se týká především těch faktorů, které spadají do sféry vlivu poskytovatelů zdravotní péče a systémů zdravotní péče.

• Kvalitu života související se zdravím lze měřit dotazováním přímo pacienta nebo pomocí různých nástrojů.
• Měření kvality života související se zdravím může být použitelné u různých typů onemocnění, léčebných postupů a demografických/kulturních skupin nebo se může týkat pouze konkrétních onemocnění, zákroků nebo skupin obyvatel. Měřítka specifická pro populaci nebo onemocnění jsou sice velmi relevantní pro populaci nebo osoby s daným onemocněním, ale ztěžují srovnání s obecnou populací (která daný zdravotní problém nemá). Pokud je takové srovnání důležité, může být užitečnější obecný nástroj. Obecné a specifické nástroje lze používat ve vzájemné kombinaci.
• Měření kvality života (HRQoL) jsou užitečná, protože mohou stanovit rozsah problémů, které pacienty postihují, mohou zachytit jakékoli přetrvávající problémy, které by jinak mohly být přehlédnuty, a mohou být prediktorem úspěšnosti léčby.
• Měření kvality života (HRQoL) lze kombinovat s měřením času stráveného v určitém zdravotním stavu a vytvořit tak roky života upravené podle kvality (QALY) – více podrobností viz část o ekonomice zdraví.

Mezi obecné nástroje pro měření HRQoL patří např:

• Krátký formulář (SF)-36
• WHOQOL
• EuroQoL (EQ5D)
• Nottinghamský profil zdraví (NHP)
• Profil dopadu nemoci (SIP)

Nástroj SF-36 je široce používaný nástroj, který se skládá z dotazníku o 36 položkách, který se vyplňuje sám. Vytváří skóre 8 zdravotních dimenzí a 2 souhrnná skóre a v současné době je přijímán jako zlatý standard měření. Je k dispozici v několika jazycích a byl rozšířen a přijat po celém světě.

Mezi nástroje specifické pro jednotlivá onemocnění patří:

• Dotazník kvality života u astmatu – skládá se z 32 položek, které vytvářejí skóre ve čtyřech dimenzích týkajících se omezení aktivity, symptomů, emočních funkcí a expozice prostředí
• Povinné PROMS od dubna 2009 – opatření PROMS pro náhradu kyčelního a kolenního kloubu a křečové žíly (viz „Vhodnost a přiměřenost služeb a jejich přijatelnost pro spotřebitele a poskytovatele“ a http://content.digital.nhs.uk/proms).
• Měření duševního zdraví, například Warwick Edinburgh score (https://warwick.ac.uk/fac/med/research/platform/wemwbs/)

Mezi nástroje specifické pro populaci patří:

• Dětský profil zdraví a nemoci/CHIP – nástroje specifické pro populaci jsou navrženy tak, aby byly vhodné pro určité demografické skupiny, například děti nebo starší osoby. CHIP zahrnuje pět domén: spokojenost, pohodlí, odolnost, vyhýbání se rizikům a úspěch.

C) Opatření zdravotní péče

Měřítka výkonnosti zdravotní péče již byla poměrně podrobně popsána v kapitolách „Měřítka nabídky a poptávky“ a „Návrh studií pro hodnocení účinnosti, efektivity a přijatelnosti služeb včetně měřítek struktury, procesu, kvality služeb a výsledků zdravotní péče“. Mohou zahrnovat:

• Měření spokojenosti a zkušeností pacientů a měření výsledků hlášených pacienty. Existuje mnoho osvědčených průzkumů spokojenosti a zkušeností pacientů, které používá Care Quality Commission a Picker Institute při monitorování výkonnosti na národní úrovni.
• Kvalitu zdravotní péče lze měřit také z hlediska procesu i výsledků, jako je provádění pokynů, nejnovějších poznatků a kritérií pro léčbu a odesílání pacientů. Kromě toho mohou kvalitu hodnotit externí organizace, například Care Quality Commission prostřednictvím svých monitorovacích a inspekčních procesů a Monitor.
• Kvantita nebo produktivita zdravotnických organizací (průchodnost pacientů, obsazenost lůžek a čekací doby) jsou běžně používanými měřítky.
• Finanční výkonnost je nyní považována za klíčový aspekt výkonnosti zdravotní péče.

• Zpráva Světové zdravotnické organizace. (2000). „Proč záleží na zdravotnických systémech?“. WHO.
• JM Bland, DG Altman, Statistické poznámky: Cronbachova alfa, BMJ 1997;314(7080):572 (22. února),
• Fayers PM, Machin D. Quality of life: assessment, analysis and interpretation. Chichester: Wiley, 2000.