Ukazuje také, jak pomalu některé státy reagují na dotazy – Maltě trvalo 67 dní, než odpověděla na první dopis Komise, Kypru pak 42 dní.

Naopak Bulharsko zaslalo Evropské komisi dopis v říjnu 2019 a ta na něj odpověděla dopisem za měsíc.

S Bulharskem bylo vyměněno šest dopisů a s Kyprem a Maltou po devíti dopisech v rozmezí od října 2019 do října 2020.

V této záležitosti se Kypr a Malta nedávno ocitly před Evropským soudním dvorem v Lucemburku kvůli prodeji pasů, který podle kritiků láká lidi s kriminální minulostí.

Vyšetřování Al-Džazíry minulý měsíc odhalilo, že vysocí kyperští úředníci diskutovali o způsobech, jak poskytnout občanství odsouzenému zločinci.

Mediální síť zveřejnila 1 400 uniklých dokumentů, které ukazují, jak Kypr umožňoval uprchlíkům získat kyperské – a tím i unijní – občanství.

Z těchto tří zemí mělo v roce 2005 jako první spustit svůj program Bulharsko, které nabízelo lidem občanství výměnou za investici ve výši 1 milionu eur.

Toto občanství je pak opravňuje žít a pracovat kdekoli v Evropské unii, což představuje potenciální bezpečnostní riziko.

Na žádost o uvolnění dopisů k bližšímu prozkoumání Evropská komise odmítla s odkazem na judikaturu.

„Výměny s Bulharskem jsou přísně bilaterální povahy, neboť se týkají pouze komise a dotčeného členského státu,“ uvedla v odpovědi na žádost o svobodný přístup k informacím.

Podobně argumentovala i v případě Malty a Kypru a zdůraznila, že vzhledem k dříve zahájeným řízením o porušení práva neexistuje žádný převažující veřejný zájem na jejich zveřejnění.

Komise tvrdí, že tyto systémy narušují integritu statusu občanství EU a volného pohybu.

Také umožňuje lidem, kteří neměli žádné vazby na Evropskou unii předtím, než někdy zaplatili miliony eur za pasy, právo volit.

Komise se rovněž obává, že kandidátské země EU a také Spojené království používají podobné systémy, které nabízejí zvláštní přístup do EU pro potenciální budoucí klienty.

Velká Británie již není členem Evropské unie.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders v říjnu uvedl, že tato schémata jsou v těchto zemích stále využívána, aby přilákala investory prostřednictvím jejich dohod o privilegovaném partnerství nebo různých nabídek na vstup do EU.