Kanadský model testovacího dne je 12znakový náhodný regresní model zvířat, ve kterém jsou znaky užitkovost mléka, tuku a bílkovin v testovacím dni a skóre somatických buněk v každém z prvních tří dnů laktace. Záznamy testovacích dnů z pozdějších laktací se nepoužívají. Náhodné regrese (genetické a trvalé environmentální) byly založeny na Wilminkově tříparametrové funkci, která zahrnuje intercept, regresi na dny v mléce a regresi na exponenciální funkci na mocninu -0,05 krát dny v mléce. Model byl aplikován na více než 22 milionů záznamů o testovacích dnech více než 1,4 milionu krav sedmi mléčných plemen pro krávy, které se poprvé otelí od roku 1988. Je uvedeno teoretické srovnání modelu testovacích dnů s 305denním modelem kompletní laktace zvířat. Každé zvíře v analýze obdrží 36 aditivních genetických řešení (12 znaků po třech regresních koeficientech), která se kombinují a dávají jednu odhadovanou plemennou hodnotu (EBV) pro každou z mléčné, tukové a bílkovinné užitkovosti, průměrné denní skóre somatických buněk a stálost mléčné užitkovosti (pouze u býků). Korelace EBV užitkovosti s předchozím modelem EBV za 305 dní laktace byla u býků 0,97 a u krav 0,93 (holštýnské krávy). Otázkou je, zda by se EBV pro znaky užitkovosti za každou laktaci měly spojit do jedné celkové EBV, a pokud ano, jakou metodou je spojit. Realizace vyžadovala vývoj nových metod pro aproximaci spolehlivosti EBV, zahrnutí krav bez záznamů o testovacích dnech do analýzy, které však stále žijí a mají potomstvo se záznamy o testovacích dnech, úpravy pro heterogenní rozptyly mezi stádem a testovacími dny a mezinárodní srovnání. Významnou výzvou je úsilí o informování mlékárenského průmyslu o změnách EBV v důsledku modelu a získávání informací potřebných k vysvětlení změn EBV konkrétních zvířat. Kanadský mlékárenský průmysl bude potřebovat rok nebo více, aby se s modelem testovacího dne sžil a uvědomil si dopad, který by mohl mít na rozhodování o selekci.