„Když jsem byla v Brazílii, viděla jsem nějaké skejťáky,“ řekla. „Když slyšeli, že jsem z New Yorku, řekli: ‚New York? Znáš Harolda?“

Pan Hunter byl uložen do rakve ve stříbrných teniskách Nike a měl u sebe svou charakteristickou černou kšiltovku a skateboard.

Přes pohřební ústav prošly stovky návštěvníků, někteří nesli aktovky, tašky Prada nebo skateboardy. Fotografie ukazovaly pana Huntera, jak sedí na ulici nebo se baví s celebritami, včetně Paris Hilton.

Jako teenager si získal pověst krále newyorské skateboardové scény, ale jeho bruslařské umění předčil snad jen jeho šarm a záliba ve večírcích. Jeho sláva přesáhla skateboardové kruhy a rozšířila se i na noční život a hudební scénu, celebrity a undergroundovou kulturu.

Ray Mendez, profesionální skateboardista a filmový tvůrce, řekl: „Byl to lidský magnet. V jednu chvíli se bavil s nějakou celebritou, v další chvíli s nějakým vinařem.“

Pan Hunter se s roztomilou bravurou označoval za legendu a neustále mluvil o tom, že se jednou „proslaví“ a bude spát se supermodelkami.

„Byl to vyslanec centra Manhattanu,“ řekl pan Rohan. Řekl, že pan Hunter pomáhal aktivizovat newyorské skateboardové hnutí tím, že verboval černošské a hispánské děti a seznamoval je s mladými lidmi z předměstí, kteří opustili privilegované životy, aby mohli jezdit na skateboardu v ulicích New Yorku.