Zajímavé fotografie z každodenního života The Combat Zone, Boston v 70. letech 20. století

The Combat Zone byl v 60. letech 20. století název zábavní čtvrti pro dospělé v centru Bostonu ve státě Massachusetts. Tato oblast, soustředěná na Washington Street mezi ulicemi Boylston Street a Kneeland Street, byla kdysi místem mnoha striptýzových klubů, peep show, kin s hodnocením X a knihkupectví pro dospělé. Měla také pověst místa s kriminalitou, včetně prostituce.

V době největšího rozkvětu Combat Zone patřily mezi větší striptýzové kluby Teddy Bare Lounge, Two O’Clock Club, Club 66 a Naked I Cabaret. Kromě striptýzových klubů a kin s hodnocením X lemovaly většinu Washington Street mezi Boylston Street a Kneeland Street četné peep show a knihkupectví pro dospělé. V roce 1976 nazval Wall Street Journal tuto oblast „sexuálním Disneylandem“.

Název „Bojová zóna“ zpopularizovala série odhalujících článků o této oblasti, které v šedesátých letech napsala Jean Coleová pro Boston Daily Record.Název měl dvojí význam: Nejenže byla oblast známá zločinem a násilím, ale mnoho vojáků a námořníků na dovolené na břehu z Boston Navy Yard navštěvovalo v uniformách četné striptýzové kluby a nevěstince, což dodávalo ulicím vzhled válečné zóny

Gelatinovo-stříbrný tisk, vytištěno 2011, náklad 3/12, 40,5cmx50cm, signovaná zadní strana s razítkem

Gelatinovo-stříbrný tisk, vytištěno 2011, náklad 3/12, 40,5cmx50cm, signovaná & zadní strana s razítkem

stříbrno-želatinový tisk, 17cm x 23cm, signováno razítkem revers

stříbrno-želatinový tisk, 17cm x 23cm, signováno & razítkem revers

stříbrno-želatinový tisk, 20cm x 25cm, div. razítka revers

stříbrno-želatinový tisk, 20cm x 25cm, div. razítka revers

Bojová zóna začala vznikat počátkem 60. let 20. století, kdy městské úřady srovnaly se zemí West End a bývalou čtvrť červených luceren na náměstí Scollay poblíž Faneuil Hall, aby vybudovaly projekt obnovy města Government Center. Vystěhovaní obyvatelé Scollay Square se přestěhovali do oblasti Lower Washington Street, protože to bylo jen půl míle daleko, nájmy byly nízké a obyvatelé nedaleké čínské čtvrti neměli politickou moc, která by jim v tom zabránila.

Lower Washington Street již byla součástí bostonské zábavní čtvrti s řadou kin, barů, lahůdkářství a restaurací, které se staraly o noční život. Nacházela se mezi klasickými, studiově postavenými filmovými paláci, jako byla divadla RKO-Keith aParamount, a estrádními divadly, jako bylo Colonial na Boylston Street. po uzavření burleskních divadel na Scollay Square začaly v mnoha barech vystupovat go-go tanečnice a později i nahé tanečnice.V 70. letech, kdy se uvolnily zákony proti obscénnosti,začala řada kin, která tehdy promítala druhořadé filmy, promítat filmy pro dospělé

Bojová zóna, 70. léta (4)

Bojová zóna, 70. léta (5)

Bojová zóna, 70. léta 20. století (6)

The Combat Zone, 70. léta 20. století (7)

The Combat Zone, 70. léta 20. století (8)

The Combat Zone, 70. léta 20. století (9)

V té době převládal netolerantní postoj k homosexualitě. Dolní Washingtonova ulice byla naopak dlouhá léta známá jako „Gay Times Square“. jak se oblast měnila, tato přezdívka vypadla z oběhu, ale relativně otevřená atmosféra Combat Zone stále přitahovala mnoho LGBT lidí. K oblíbeným místům setkávání patřila kavárna Playland na Essex Street, divadlo Stuart na Washington Street a mnoho dalších. Nedaleké Park Square a Bay Village byly domovem několika gay a drag barů, například Punch Bowl a Jacques Cabaret.

Kritikové Combat Zone často sdružovali homosexuály, transvestity, prostitutky, striptéry, dodavatele knih a filmů pro dospělé a drogové dealery pod deštníkem vnímané nemorálnosti. Jeremiah Murphy v článku o Bojové zóně v Boston Globe v roce 1973 napsal: „Teď jsou skoro tři hodiny ráno a gay bary už zavřely a po ulicích se potulují buzny, šlapky, pasáci a pašeráci.“ V roce 1973 se v Boston Globe objevil článek o Bojové zóně. V článku pro Boston Herald z roku 1974 označili zástupci řetězce divadel Sack Theater Zone za „Satanovo hřiště“ a „zhoubný útvar složený z pasáků, prostitutek, erotiky a obchodníků s nemravnostmi“, jehož porosty musely být odstraněny. Ještě v roce 1984 označil deník Globe některá divadla v Zóně za „notoricky známá shromaždiště homosexuálů“.

Bojová zóna byla také rasově rozmanitá v době, kdy ostatní bostonské čtvrti byly relativně segregované. Jonathan Tudan ve svých pamětech vzpomíná na napětí v jeho domě na Tremont Street kvůli zprávám o chystané policejní razii v roce 1969. Píše, že spolu s drogovými dealery a prostitutkami „začaly o své svobodě nervózně pochybovat i rasově smíšené páry, které se stěhovaly.

Bojová zóna, 70. léta (10)

Bojová zóna, 70. léta (11)

Bojová zóna, 70. léta (12)

Bojová zóna, 70. léta (15)

Dvě prostitutky, Washingtom St. The Combat Zone, 1967

Dvě prostitutky, Washingtom St. the Combat Zone, 1967

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.