Podnikatelské zákony v Thajsku vyhrazují určitá práva pouze thajským občanům. Zahraniční investoři se proto při podnikání v Thajsku potýkají s určitými omezeními. Zákon o zahraničním podnikání (Foreign Business Act, FBA), B.E. 2542 (1999), je přijat za účelem regulace obchodních operací a činností zahrnujících cizí státní příslušníky a subjekty.

Kdo je podle zákona o zahraničním podnikání považován za cizince?

Článek 4 FBA definuje cizince jako:

1. Fyzická osoba, která není thajské státní příslušnosti;
2. Juristická osoba neregistrovaná v Thajsku;
3. Juristická osoba registrovaná v Thajsku, která je následujícího popisu:
1. Je právnickou osobou, jejíž alespoň polovinu kapitálových podílů drží osoby uvedené v bodech 1) a 2), nebo právnickou osobou, do níž osoby uvedené v bodech 1) nebo 2) vložily investice ve výši odpovídající alespoň polovině jejího celkového kapitálu; a
2. Je komanditní společností nebo registrovanou společností s ručením omezeným, jejímž řídícím společníkem nebo jednatelem je osoba uvedená v bodě 1).
4. Juristická osoba registrovaná v Thajsku, jejíž alespoň polovinu kapitálových podílů drží osoby podle bodu (1), (2) nebo (3), nebo právnická osoba, do níž osoby podle bodu (1), (2) nebo (3) vložily investice ve výši odpovídající alespoň polovině jejího celkového kapitálu.

Důležité je upozornit na kvalifikační předpoklady a základní požadavky pro cizince, kteří hodlají požádat o zahraniční obchodní licenci. V § 16 ZZVZ jsou uvedeny následující kvalifikační předpoklady a nesmí podléhat následujícím zákazům:

1. nebýt mladší dvaceti let;
2. mít bydliště v Království nebo mít povolen dočasný vstup do Království podle imigračního zákona;
3. nebýt nesvéprávnou nebo kvazi nesvéprávnou osobou;
4. nebýt v úpadku;
5. nebýt potrestán soudním rozsudkem nebo mu nebyla uložena povinnost zaplatit pokutu v rámci řešení jakéhokoli přestupku podle tohoto zákona nebo podle oznámení Národní výkonné rady č. 1/2008. 281 ze dne 24. listopadu př. n. l. 2515 (1972), pokud nebyl propuštěn po dobu nejméně pěti let před datem podání žádosti o licenci;
6. nebyl odsouzen k trestu odnětí svobody na základě rozsudku soudu pro trestné činy podvodu, podvádění věřitelů, zpronevěry nebo trestné činy související s obchodem podle trestního zákoníku nebo trestné činy související s podvodnými veřejnými půjčkami nebo trestné činy podle zákona o přistěhovalectví, ledaže byl propuštěn po dobu nejméně pěti let přede dnem podání žádosti o licenci;
7. nemá licenci vydanou podle tohoto zákona nebo podle oznámení Národní výkonné rady č. 1 ze dne 25. dubna 1972 (B.E.15). 281 ze dne 24. listopadu B.E. 2515 (1972) zrušeno v období pěti let před datem podání žádosti o licenci.

V případě, že je žadatelem právnická osoba, musí mít zahraniční ředitelé, vedoucí pracovníci nebo osoby odpovědné za provoz této právnické osoby rovněž kvalifikaci a nesmí mít zákaz uvedený v odstavci jedna.

Omezení podle zákona o podnikání cizinců

Zákon o podnikání cizinců stanoví 3 druhy podnikatelských činností:

Seznam 1: Podnikání nepřípustné pro cizince

Následující podnikání není cizincům v užším slova smyslu přípustné ze zvláštního důvodu:

1. Podnikání v oblasti tisku, rozhlasového vysílání nebo rozhlasových a televizních stanic;
2. Pěstování rýže, výsadba nebo pěstování plodin;
3. Chov hospodářských zvířat;
4. Lesnictví a zpracování dřeva z přírodního lesa;
5. Rybářství, pouze pokud jde o lov vodních živočichů v thajských vodách a specifických hospodářských zónách Thajska;
6. Extrakce thajských léčivých bylin;
7. Obchodování a aukční prodej předmětů nebo předmětů historické hodnoty Thajska;
8. Výroba nebo odlévání Buddhových obrazů a mnišských almužnických misek; a
9. Obchodování s pozemky.

Seznam 2: Podnikání povolené cizincům za podmínek

Odstavec 15 FBA stanoví, že cizinec, který je právnickou osobou, může provozovat jakékoli podnikání uvedené v seznamu 2, pouze pokud nejméně čtyřicet procent jeho akcií vlastní thajští státní příslušníci nebo právnické osoby, které nejsou cizinci podle tohoto zákona.

Podnikatelské činnosti spadající do seznamu dvě jsou ty, které se týkají národní bezpečnosti nebo bezpečnosti státu nebo mají dopad na umění, kulturu, tradice, zvyky a lidová řemesla nebo přírodní zdroje a životní prostředí.

Seznam 3: Podnikatelské činnosti, v nichž thajští státní příslušníci ještě nejsou připraveni konkurovat cizincům

Činnosti uvedené v seznamu 3 jsou označeny jako podnikatelské činnosti, v nichž thajští státní příslušníci ještě nejsou připraveni konkurovat cizincům. Aby mohli cizinci vykonávat činnosti uvedené v seznamu 3, musí zahraniční společnost před zahájením činnosti požádat o zahraniční podnikatelskou licenci a získat ji. Následující podnikatelské činnosti jsou uvedeny v následujícím seznamu:

1. Mletí rýže a výroba mouky z rýže a hospodářských rostlin;
2. Rybářství pouze pokud jde o líhnutí a chov vodních živočichů;
3. Lesnictví z pěstovaného lesa;
4. Výroba překližek, dýh, dřevotřískových nebo tvrdých desek;
5. Výroba vápna;
6. Poskytování účetních služeb;
7. Poskytování právních služeb;
8. Poskytování architektonických služeb;
9. Poskytování inženýrských služeb;
10. Stavebnictví, s výjimkou:
1. Výstavba staveb pro poskytování infrastrukturních veřejných služeb v oblasti veřejných služeb nebo dopravy vyžadujících použití speciálních přístrojů, strojů, technologií nebo odborných znalostí, s minimálním kapitálem pět set milionů bahtů nebo vyšším od cizinců;
2. Výstavba ostatních druhů předepsaných ministerským nařízením
11. Zprostředkovatelské nebo agenturní obchody, s výjimkou:
1. být makléřem nebo zástupcem při prodeji nebo nákupu cenných papírů nebo při službách souvisejících s termínovými obchody se zemědělskými komoditami nebo finančními nástroji nebo cennými papíry;
2. být makléřem nebo zástupcem při prodeji, nákupu nebo obstarávání zboží nebo služeb nezbytných pro výrobu nebo poskytování služeb mezi přidruženými podniky;
3. být makléřem nebo zástupcem při prodeji nebo nákupu, obstarávání, distribuci nebo akvizici na domácím a zahraničním trhu pro distribuci doma vyrobeného nebo dovezeného zboží, které má charakter provozování mezinárodního obchodu, s minimálním kapitálem sto milionů bahtů nebo vyšším od cizinců
4. být makléřem nebo zástupcem jiných typů stanovených v ministerském nařízení
12. Prodej formou aukce, s výjimkou:
1. prodej formou dražby, který svou povahou zahrnuje mezinárodní dražbu jiných předmětů než starožitností, starožitných předmětů nebo uměleckých předmětů, které jsou uměleckými díly nebo řemeslnými výrobky nebo předměty starobylosti Thajska nebo historické hodnoty země;
2. prodej formou dražby jiných typů, jak je stanoveno v ministerském nařízení 20
13. vnitřní obchod týkající se tradičních zemědělských produktů nebo produktů, které dosud nejsou zakázány zákonem;
14. maloobchodní prodej zboží všech typů s celkovým minimálním kapitálem ve výši nižší než sto milionů bahtů nebo s minimálním kapitálem každého obchodu ve výši nižší než dvacet milionů bahtů;
15. Velkoobchod všech druhů s minimálním kapitálem každé prodejny ve výši nižší než sto milionů bahtů;
16. Reklamní činnost;
17. Hotelnictví s výjimkou služeb hotelového managementu;
18. Prohlídková činnost;
19. Prodej potravin a nápojů;
20. Pěstování, rozmnožování nebo vývoj odrůd rostlin;
21. Další podnikání v oblasti služeb, s výjimkou podnikání v oblasti služeb stanovených ministerským nařízením.

Na základě výše uvedené definice, pokud většinu akcií společnosti s ručením omezeným vlastní Thajci, je tato společnost považována za thajskou společnost, a tudíž nepodléhá tomuto zákonu. To znamená, že cizinci se obecně mohou podílet až 49 % na společnosti, která se zabývá omezeným podnikáním. Nad tento rámec je třeba splnit požadavek na schválení. Přísně vzato, většina zahraničních akcionářů v jakékoli společnosti musí požádat o licenci pro zahraniční podnikání (FBL), pokud se zabývá omezeným podnikáním.

Požadavek na minimální kapitál pro cizince je obecně dva miliony bahtů a tři miliony bahtů pro ty, kteří spadají pod seznam 2 nebo seznam 3.

Existují některé výjimky, které umožňují cizincům založit v Thajsku podnik, kde většinu vlastníků tvoří cizinci. Jednou z takových výjimek je smlouva o přátelství mezi Thajskem a Spojenými státy. Podle této smlouvy musí být většinový podíl a ředitel občany USA, aby mohli využívat výjimku z FBL.

Podobně jako smlouva o přátelství mezi Thajskem a Spojenými státy je další výjimkou Thajská investiční rada (BOI), která může umožnit cizincům provozovat své podnikání v Thajsku, pokud vlastní většinový podíl. Zahraniční investoři mohou držet většinu nebo všechny podíly v podporovaném projektu v závislosti na zvážení BOI. Na takovou společnost podporovanou BOI se nebudou vztahovat omezení podle FBA.

Žádost o zahraniční podnikatelskou licenci v Thajsku

Cizinci, kteří chtějí v Thajsku podnikat v oborech uvedených v seznamu 2 nebo seznamu 3 zákona o zahraničním podnikání, musí před zahájením své podnikatelské činnosti získat od příslušných orgánů „zahraniční podnikatelskou licenci“.

Žádost by měla být podána na obchodním oddělení, které bude přezkoumáno kabinetem nebo případně výborem pro zahraniční podnikání. Při posuzování dopadu navrhované obchodní operace se používají různá kritéria, jako jsou výhody a nevýhody pro bezpečnost a ochranu země, hospodářský a sociální rozvoj, velikost podniku, místní zaměstnanost atd. Schválení žádosti o podnikatelské oprávnění je pravděpodobnější, pokud orgány považují podnik za podnik poskytující podstatně více výhod a chránící a podporující thajské zájmy.

Proces žádosti může být někdy velmi časově náročný s nepředvídatelným výsledkem. Žádost o zahraniční podnikatelskou licenci je složitý a dlouhý proces; obecně platí, že většina zahraničních investorů tento proces podstoupí jen zřídka, i kdyby měli vážnou šanci ji získat. Na druhou stranu nebudou váhat s podáním žádosti BOI, i když existuje jen malá šance, že by mohla být podpořena.

Pokud máte dotazy týkající se zahraničního podnikatelského oprávnění, neváhejte nás kontaktovat.