Vlnění v Čukotském moři

Vlnění v Čukotském moři

18. června 2018JPEG

Bez ohledu na množství zimní ledové pokrývky vody u aljašského pobřeží obvykle každé jaro ožívají květem fytoplanktonu. Tyto květy mohou vytvářet nápadné obrazce modré a zelené mořské vody, jako jsou ty, které jsou vidět na tomto snímku Čukotského moře pořízeném 18. června 2018 kamerou OLI (Operational Land Imager) na družici Landsat 8.

„V tomto ročním období vidíme květy v jižní části Čukotského moře docela pravidelně,“ řekl Kevin Arrigo, biologický oceánograf ze Stanfordovy univerzity. Pravidelnost květů a jejich prostá krása však popírají složitost tohoto ekosystému.

Podle Kariny Giesbrechtové, doktorandky na University of Victoria, jsou diatomie obvykle prvním typem fytoplanktonu, který kvete každé jaro po rozpadu arktického mořského ledu. Diatomy jsou mikroskopickou formou řas s křemennými schránkami a velkým množstvím chlorofylu a jsou jedním z nejběžnějších druhů fytoplanktonu v oceánu. Jiné druhy, například kokolitonofory, se přizpůsobily drsnějším podmínkám a objevují se, jakmile začnou docházet živiny. V jižní části Čukotského moře severně od Beringova průlivu jsou však podmínky poněkud složitější.

Dvě hlavní vodní masy proudí z Beringova průlivu a vstupují do jižní části Čukotského moře. Jeden typ, známý jako „voda Beringova moře“, je chladný, slaný a bohatý na živiny. Tato voda pohání většinu růstu fytoplanktonu, především diatomy, které jsou pravděpodobně hlavní příčinou barevných zelených vod na obrázku. (K jasně zeleným oblastem mohou přispívat také sedimenty.)

„Beringův průliv skvěle míchá živiny do povrchových vod, kde je k dispozici spousta světla pro růst fytoplanktonu,“ řekl Giesbrecht. „Toto míchání a následné zpomalení proudů, ke kterému dochází, jakmile vody opustí Beringův průliv, znamená, že kvetení diatomů v této části jižní Čukotské oblasti šťastně pokračuje nejméně do konce července.“

Druhá masa mořské vody je známá jako „aljašská pobřežní voda“, která je teplejší, méně slaná a chudá na živiny. Růst diatomů je v těchto vodách obvykle nižší, ale kokolithoforům se zde může dařit. V některých oblastech na obrázku by se mohl vyskytovat tento druh planktonu, který je známý tím, že svými destičkami z uhličitanu vápenatého dodává vodě mléčně tyrkysový odstín.

Přestože odborníci očekávají, že se v těchto vodách objevuje kvetení rok od roku trvale, jeho velikost je méně stálá a důvod není jasný.

„Meziroční proměnlivost biomasy a růstu fytoplanktonu v arktických oblastech je extrémně vysoká,“ řekl Giesbrecht. „Je obtížné spojit změny životního prostředí se změnami ve fytoplanktonu, aniž bychom měli mnohem více odběrů vzorků v průběhu roku a aniž by tyto odběry pokračovaly po mnoho let.“

Snímek NASA pořídil Norman Kuring/NASA’s Ocean Color Web s využitím dat Landsat od U.S. Geological Survey. Příběh Kathryn Hansenové.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.