Věčný svit neposkvrněné mysli je jedním z nejunikátnějších filmových milostných příběhů všech dob. Ve filmu hrají Jim Carrey a Kate Winsletová jako milenci, kteří se spolu rozejdou a oba se rozhodnou podstoupit experimentální zákrok, který jim vymaže toho druhého z paměti. Díky hereckým výkonům, vizuálně nápadité režii Michela Gondryho a ohromujícímu scénáři Charlieho Kaufmana; je film paradoxně nezapomenutelný.

Věčný svit je milý, zábavný a má co říct o lásce a vztazích. Netřeba dodávat, že ve filmu je několik nesmírně zapamatovatelných a hlubokých citátů. Zopakujte si toto jedinečné mistrovské dílo s několika nezapomenutelnými hláškami z filmu Věčný svit neposkvrněné mysli.

10 „Proč se zamilovávám do každé ženy, kterou vidím a která mi projeví alespoň trochu pozornosti?“

Jim Carrey podává v roli Joela jeden z nejlepších výkonů své kariéry. Velmi se liší od obvyklých energických rolí, kterými je Carrey nejvíce známý, Joel je skutečný smutňák. Je velmi nejistý a uzavřený před okolním světem, což způsobuje, že se vyhýbá ostatním lidem. Navíc díky své osamělosti také velmi touží po lásce.

Při vyprávění v úvodu filmu spatří Joel na prázdné pláži v Montauku krásnou ženu a okamžitě ho to k ní táhne. Zatímco Joelovi se tato reakce zdá patetická, netuší, že už je do této dívky zamilovaný.

9 „Napij se, mladý muži. Celá ta část se sváděním pak nebude tak odporná.“

V prvním případě interakce Joela a Clementine je jasné, že tito dva jsou velmi rozdílní lidé. Ona je spontánní a přímočará, zatímco on je zdrženlivý a málomluvný. Přesto mezi nimi existuje i nepopiratelné pouto.

Když se vracejí do Clementinina bytu a společně popíjejí, prolomí ledy touto škádlivou replikou. Tento okamžik je vtipný, ale zároveň utvrzuje obrovský rozdíl mezi oběma, protože Clementine se s takovým vtipem cítí dobře, zatímco Joel se rozpačitě kroutí. Může to naznačovat, že jim to možná nikdy nebude fungovat jako páru.

8 „Příliš mnoho chlapů si myslí, že jsem pojem…“

Citace:

Příliš mnoho chlapů si myslí, že jsem pojem, nebo je doplním, nebo je oživím. Ale já jsem jenom po***aná holka, která hledá svůj vlastní klid. Nepřisuzujte mi ten svůj.

Clementine je velmi vrstevnatá a zajímavá postava, což jsou v hollywoodských milostných příbězích poměrně vzácné vlastnosti. Ačkoli by se mohlo zdát, že její neustále se měnící vlasy a volnomyšlenkářský postoj jsou typickým typem „Manic Pixie Dream Girl“, stále o sobě odhaluje víc a vytváří tak hlubší charakter.

Když je hlavní postavou Joel, bylo by pro diváky snadné postavit se při rozchodu na jeho stranu a považovat ji za iracionální. Na začátku Clementine Joela upozorňuje na své výstřednosti a na to, co od něj potřebuje, aby jejich vztah fungoval. On souhlasí, ale nakonec to nedokáže dotáhnout do konce.

7 „Jaká to ztráta, strávit s někým tolik času, jen abyste zjistili, že je to cizí člověk.“

Jedním z témat filmu je poznávání lidí, se kterými jste ve vztahu, spíše než jen být ve vztahu. Joel nakonec pochopí, že možná neudělal všechno, co mohl, aby jim to klapalo, a poznal skutečnou Clementine.

Když se ohlíží za jejich nepovedeným vztahem, lituje, že se vůbec dobře neznali. Tato slova se mu vrátí, když se z Clementine stane doslova cizí člověk.

6 „Chci to zrušit!“

Koncept vymazání minulého vztahu z mysli je sám o sobě jedinečný a skvělý nápad, ale Kaufman přináší mnohem více zajímavých konceptů. Pokaždé, když se film usadí s jedním ohromujícím nápadem, představí další a příběh se rozrůstá.

Když Joel znovu prožívá své vzpomínky s Clementine, začíná si uvědomovat, že mu budou chybět. Bolestně tohoto postupu lituje, protože vzpomínky stále blednou. Je to krásný moment, kdy si Joel uvědomuje, že bolest stojí za všechny ty hezké vzpomínky, a zároveň strašidelný, protože si říkáte, jestli i ostatní během zákroku podobně litovali.“

5 „Bez tebe si nic nepamatuji.“

Když se Joel rozhodne, že už o ty vzpomínky nechce přijít, film skvěle přechází do jakési honičky v Joelově mysli. Spolu s Clementine se snaží utéct proceduře, která mu ji vymaže z mysli.

Když je jasné, že útěk nepřipadá v úvahu, Clementine navrhne Joelovi, aby ji ukryl ve vzpomínce, která s ní nemá nic společného. Joel si sladce nedokáže vybavit nic ze svého života před Clementine. Pro každého, kdo byl někdy zamilovaný, je představa, že se tento vztah stane celým vaším světem, velmi relativní.

4 „No, technicky vzato to JE poškození mozku.“

Film moudře nevěnuje příliš času vysvětlování fiktivního postupu, který je jeho středobodem. Je zřejmé, že se nejedná o něco, co by bylo v našem světě možné, a film tak zabředává do světa science-fiction. Přesto to postavy ve filmu nepovažují za příliš „odtažitý“ nápad a přistupují k němu stejně všedně jako ke kosmetické operaci.

V jedné z krátkých scén, kde se o zákroku mluví, řeší doktor Howard (Tom Wilkinson) Joelovy obavy z možných nebezpečí. Na rovinu říká, že zákrok je doslova poškozením mozku „na úrovni noci plné alkoholu“, jak říká.

3 „Co kdybys tentokrát zůstal?“

Joelovy vzpomínky ho nakonec zavedou na místo, kde se s Clementine poprvé setkali. Při oživování této scény lituje, že mu jeho vlastní nejistota zabránila zůstat s ní. Když tato poslední vzpomínka začne blednout, Clementine ho požádá, aby tentokrát zůstal, místo aby odešel.

Ten okamžik je vzpomínka, takže i když by Joel chtěl, nemůže změnit skutečnost, že odešel. Tato věta má však pro jejich vztah hlubší význam. Kdyby měli další šanci, co by mohl udělat jinak? Jaké úsilí by mohl vynaložit, aby to tentokrát vyšlo?“

2 „Sejdeme se v Montauku.“

Když tato poslední vzpomínka mizí, Clementine šeptá Joelovi, aby se s ním setkal na stejném místě, kde se poprvé setkali. V tu chvíli se film uzavírá a odhaluje další vrstvu své geniality.

Joel a Clementine si nějakým způsobem nechávají stopu, aby se k sobě vrátili, přestože všechny společné vzpomínky byly vymazány. Ještě více mysl ohromující je odhalení, že první scéna filmu, kde se zdánlivě poprvé setkávají, je ve skutečnosti jejich opětovné setkání.

1 „…Dobře.“

Citace:

Clementine:

Na rozdíl od většiny filmových milostných příběhů má tento hořkosladký konec. Joel a Clementine se znovu najdou a zdá se, že jsou připraveni znovu se vrhnout do vztahu. Bohužel jsou brzy konfrontováni s tím, že se jeden druhého pokusili vymazat ze své paměti.

Vědí, že se nakonec začnou nenávidět a najdou věci, které na sobě nenávidí, ale Joel je přesto ochoten to podstoupit. Naučil se, že i když jim to nemusí vyjít, čas, který spolu stráví, je vzácný a stojí za bolest, která může přijít později.