Podle seznamu vydaného IMA přišlo v boji proti COVID-19 o život nejméně 500 lékařů. Tato nešťastná událost vyvolává mnoho otázek, kdo nese vinu za tyto ztráty. MUSBA HASHMI hovoří s lékaři a odborníky, kteří analyzují situaci a řeknou vám, zda je bylo možné zachránit

Je jedno, jak špatně se člověk cítí, ale stačí, když vstoupíme do lékařské ordinace a spatříme muže v bílém plášti ověšeném stetoskopem, a všechna bolest jako by zmizela. Taková byla naše víra v lékaře, kteří nejsou v zemi, jako je ta naše, považováni za nic menšího než za Boha. Zdá se, že pandemie ještě více zdůraznila význam lékařů, ne že by byli dříve považováni za něco méně.

Co však nelze přehlížet, je skutečnost, že v boji proti COVID-19 obětovalo svůj život asi 515 lékařů. Zde se nabízí otázka proč? Možná proto, že náš křehký zdravotnický systém nemohl udělat nic moc pro jejich záchranu, protože takhle jsme byli v boji přinejmenším nepřipraveni.

Nejen lékaři, ale i několik zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků se stalo obětí této nemoci, možná proto, že neměli řádné ochranné pomůcky. Ať už byl důvod jakýkoli, ztráta sama o sobě je obrovská a strašná.

Doktor Šuchin Bajaj, zakladatel a ředitel skupiny nemocnic Ujala Cygnus, vám sdělí, že nejděsivější je, že o život přišlo také více než 2 500 rodinných příslušníků lékařů.

„Lékaři byli v první linii boje proti COVID a není divu, že během této války bylo umučeno více než 500 lékařů. Děsivější je, že více než 2 500 rodinných příslušníků lékařů přišlo o život, protože lékaři dostali infekci domů. Vláda dlouhodobě staví zdravotnictví na konec svých priorit a žádné volby v Indii neproběhly se zdravotnictvím jako hlavní agendou, na rozdíl od západních zemí, jako jsou USA, Velká Británie a evropské země, kde je zdravotnictví největším volebním manifestem v každých volbách,“ říká Bajaj.

Dodává, že Národní zdravotní služba byla tématem všech voleb, které se konaly ve Velké Británii. „V posledních volbách byl největším tématem Obamův zákon o zdravotní péči, o který bojovali republikáni. Zdravotní péče byla největším tématem ve všech zemích kromě Indie. Vláda ho skutečně zcela ignorovala a výdaje na zdravotní péči v poměru k HDP jsou v Indii nižší než v každé zemi na světě. Je to horší i než v zemích, jako je Kambodža. Takže nikdo není připraven a ti nejchudší z chudých chodí do soukromých zdravotnických zařízení a musí prodávat své domy a pozemky, aby měli přístup ke zdravotní péči. Zásobovací řetězce byly při úderu pandemie zcela přerušeny. Zejména vládní lékaři museli pracovat bez roušek a osobních ochranných pomůcek, a tak se nakazili. Infekční zátěž byla velmi vysoká, protože nepřetržitě přijímali mnoho pacientů. Proto bylo ztraceno tolik životů,“ vysvětluje.

Vina je tedy podle něj zcela na straně vlády. „Nikdy nejsou připraveni bojovat s jakýmkoli zdravotnickým problémem. Pohodlně to přenechaly soukromému zdravotnictví. Vláda musí přehodnotit své priority a hodně zapracovat na zdravotnictví tím, že zvýší výdaje, zajistí, aby vládní zdravotnická zařízení byla stejně dobrá, ne-li lepší než soukromá. Musíme chránit naše lékaře a zdravotní sestry, protože každý lékař ošetřuje stovky a tisíce pacientů. Ztráta jednoho lékaře je pro vládu obrovskou ztrátou, protože vynakládá miliony korun na výcvik jednoho lékaře, který léčí pacienty. A pokud přijdeme o lékaře v nejlepším věku, je to velká ztráta pro celou společnost. Musíme je tedy chránit tím, že zajistíme kvalitní masky, osobní ochranné prostředky a dobře vybavenou infrastrukturu. Musíme také zajistit dostatečný počet lékařů, aby jeden lékař nemusel pracovat 24 hodin denně a měl mezi tím dostatek času na odpočinek, aby si obnovil imunitu, což je dnes nesmírně důležité,“ říká Bajaj.

Komandér Navneet Bali, národní konferenciér AHPI, vám sdělí, že od vypuknutí pandemie došlo ve zdravotnictví k obrovskému posunu. „Od vypuknutí pandemie COVID-19 je v soukromém i veřejném sektoru zdravotnictví patrný obrovský posun. Mnoho organizací se přihlásilo na pomoc a také mnoho společností začalo vyrábět ventilátory, které do značné míry pomohly v boji proti pandemii. Určitě se musíme zlepšit, pokud jde o infrastrukturu zdravotní péče. Potřebujeme také více pracovních sil. Proto je velmi chvályhodné, že vláda nedávno zahájila dvouleté diplomové kurzy, protože naše země potřebuje více specializovaných zdravotníků.“

Zachránit se před tímto virem a postarat se o sebe a své rodinné příslušníky, abychom snížili zátěž zdravotníků, je podle něj jedním z nejlepších způsobů, jak jim vyjádřit náš pozdrav a poděkování. „Nošení roušky je nutností. Nezapomínejte, že náš neopatrný přístup je jednou z příčin rostoucího počtu úmrtí. Naše společnost se musí naučit několik věcí na různých úrovních. Od vypuknutí epidemie se dokonce setkáváme se zprávami, že se lidé špatně chovají k lékařům a napadají je. To je nešťastné a nutí nás to přemýšlet o tom, že i nyní je třeba udělat mnoho pro to, abychom ocenili cenný přínos našich lékařů a vzdali jim tolik potřebnou úctu. Není to poprvé, co jsme svědky pandemie, ale nyní je čas poučit se z minulosti i současnosti a připravit se na budoucnost,“ říká Bali.

Dr P Venkata Krishnan, konzultant – interní lékařství, Paras Hospital, Gurugram, vám sdělí, že kdyby byla k dispozici infrastruktura, mohli jsme zachránit životy mnoha lékařů. „Kdyby u nás fungoval systém zdravotní péče, mohlo být zachráněno mnoho lékařů. Naší zdravotnické infrastruktuře chybí mnoho věcí. Především náklady na naše zdravotnické služby jsou ve srovnání s ostatními zeměmi velmi nízké. Za druhé, vláda nezavedla pro lékaře odpovídající preventivní opatření. Vláda měla požádat lékaře starší 55 let ve státní nemocnici, aby nenastupovali do aktivní služby, dokud nebude nemoc zcela objasněna. Za třetí, pro lékaře v první linii nebyl k dispozici dostatek ochranných pomůcek. Proto bylo v průběhu nemoci postiženo mnoho vládních lékařů. Vláda by měla lékaře, kteří jsou aktivně ve službě, sociálně a finančně zabezpečit. Nemocnice utrpěly během výluky obrovské ztráty, což přinutilo mnoho lékařů odejít ven a vydělávat si. V důsledku toho dostali zdravotníci úder pandemie přímo na sebe a v důsledku toho přišlo o život mnoho lidí,“ říká vám.

Nedávno centrum uvedlo, že neexistuje žádná databáze zemřelých lékařů, Dr. Amitabha Ghosh, Senior Consultant – Internal Medicines, Columbia Asia Hospital, Palam Vihar, Gurgaon, má na to názor. „Nemám představu o tom, co Centrum uvedlo s ohledem na seznam zemřelých lékařů. Ale pokud taková poznámka zazněla a pokud je pravdivá, pak je to nešťastné,“ vyjadřuje svůj názor.

Pro zlepšení naší zdravotnické infrastruktury by se podle něj měl zvýšit každoročně vyčleňovaný rozpočet. „Pak teprve budeme schopni zajistit více pracovních sil a realizovat věci systematičtěji,“ dodává Ghosh.

Dr Anand Bansal, lékařský ředitel Action Group of Hospitals, vám sdělí, že místo obviňování je nejvyšší čas zaměřit se na to, aby v tomto boji nepřicházely o život další osoby.

„Je nešťastné, že jsme v tomto boji s pandemií ztratili mnoho našich lékařů, ale místo obviňování bychom se určitě měli zamyslet nad sebou a společně pracovat na řešení. Je třeba zajistit bezpečnost a ochranu našich lékařů a také poskytnout nejlepší léčebná zařízení, abychom se této infekce co nejdříve zbavili. Měly by jim být poskytnuty soupravy osobních ochranných prostředků, kvalitní masky a příznivé pracovní prostředí pro léčbu pacientů . Také společnost by se měla naučit respektovat pokyny lékařů a vládní směrnice a přestat žít v zapomnění,“ tvrdí.“

Infrastruktura je podle něj ve zdravotnictví prvořadá, zejména pokud jde o soukromý sektor, kromě lůžek a řádné medikace by měl být k dispozici dostatek prostoru pro zvládnutí dalších potřeb nemocnice. Vezměme si například, že pokud lékař slouží v soukromé nemocnici a nemůže se vrátit domů, pak by pro něj měl být zajištěn odpovídající prostor a opatření, aby si mohl v nemocnici odpočinout a přenocovat. Také by měly existovat dotace na život zachraňující vybavení používané v nemocnicích, jako jsou ventilátory a testovací soupravy. Vláda by měla poskytovat ventilátory za velmi příznivé ceny; dárcovství plazmy by mělo být odměňováno a široce podporováno v celé společnosti. „Pamatujte, že pandemické epidemie nikdy nepřicházejí s poplachem, jediné, co můžeme udělat, je vzít si ponaučení z historie a pracovat s komplexním přístupem,“ říká Bansal.

To nejmenší, co můžeme pro všechny pracovníky v první linii udělat, je projevit jim úctu a považovat je za vojáky, ne-li víc. „I oni bojují proti nepříteli naší země, aby zachránili naše životy a zároveň ohrozili ty své. Vláda by měla zajistit jejich bezpečnost, ochranu a odměnit je za jejich práci. Společnost by se měla naučit si jich vážit. Nedávné nešťastné zprávy o násilí s lékaři během výluky byly zklamáním a srdcervoucí; naše společnost se to také musí naučit ve velkém. Zůstávat co nejvíce doma, dodržovat společenský odstup a na veřejných místech nosit roušku. Záchrana před tímto virem také přispěje k respektu našich lékařů a bude malým projevem naší lásky k nim,“ vzkazuje Bansal.

.