„Urbanizace je hlavní výzvou pro veřejné zdraví v 21. století. Poprvé v historii lidstva žije většina světové populace ve městech. Odhaduje se, že do roku 2030 bude přibližně 60 % světové populace tvořit městské obyvatelstvo, do roku 2050 se předpokládá nárůst na přibližně 70 %. Urbanizace představuje velkou příležitost ke zlepšení zdraví lidí, ale také složitou výzvu, zejména v místech, kde urbanizace předbíhá rozvoj infrastruktury, služeb a dalších zdrojů potřebných k dostatečnému uspokojení potřeb obyvatel.“ – Centrum WHO pro rozvoj zdraví
Obrázek 1: Sociálně-ekologický model zdraví (Barton et al., 2006)
Zdraví a pohoda v zastavěném prostředí
Veřejné zdraví není jen lékařskou záležitostí, vlivy socioekonomických, kulturních a environmentálních podmínek činí z veřejného zdraví sociální záležitost. Pouto mezi veřejným zdravím a územním plánováním je nepřerušitelné. Urbanistický design hraje roli při vytváření zdravých a udržitelných měst.
Kancelář projektu Zdravá města WHO předložila rámec pro zúčastněné strany při navrhování a rozvoji měst. Seznam zásad pro proces vytváření a udržení zdravých měst je uveden níže.
Obrázek 2: Zásady zdravého plánování měst podle WHO Healthy Cities Project (WHO Healthy Cities Project Office, 1995; WHO Regional Office for Europe, 1997)
„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti. Těšení se z nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každé lidské bytosti bez rozdílu rasy, náboženství, politického přesvědčení nebo ekonomického a sociálního postavení.“ – definice zdraví podle Ústavy WHO (WHO, 1994)
Co je to modrý prostor?“
V dnešní době se můžeme setkat s mnoha zákony a předpisy o ochraně zeleně. Je nutné zahrnout zelené plochy do všech urbanistických plánů a projektů, ale, co modrý prostor?
Modrý prostor jako termín urbanistického designu znamená viditelnou vodu. Přístavní parky, řeky, rybníky, jezera, přístavy, kanály, fontány atd. se počítají mezi modré prostory. Jedná se o důležitý fyzický a estetický prvek krajinářské tvorby. V současných městech je často vidět, jak jsou historické řeky znečištěné kvůli průmyslovým odpadům. Některé toky zanikly a nábřežní zóny jsou uměle zastavěny kvůli infrastruktuře.
Modré prostory jsou cenným žánrem veřejného prostoru. Při dobrém návrhu a správě mohou být atraktivními prvky měst. Modré prostory mají zásadní význam pro dosažení udržitelného rozvoje měst.
Value of green and blue space: (Smith, 2010)
- Přirozené ochlazování pro zmírnění městského „tepelného ostrova“
- Prostor pro udržitelné městské odvodnění/akumulaci vody pro absorpci přebytečných srážek
- Vytváření přírodních ploch pro rekreaci, pohyb, společenská setkávání
- Městské zahradničení a pozemky
- První kontakt obyvatel měst s biologickou rozmanitostí
- Nepoužívané pozemky mohou vytvořit zelené koridory, např. nepoužívané železniční tratě
- Vegetace pro snížení účinků znečištění ovzduší, ukládat uhlík, zvyšovat propustnost
- Zachování biotopů a udržitelných ekosystémů
- Místa pro migraci druhů a přizpůsobení se účinkům změny klimatu
- Zdravější a šťastnější lidé
Obrázek 4: Čtyři pilíře udržitelného rozvoje městského modrého prostoru (Wessells, 2014)
Environmentální psychologie
Z hlediska environmentální psychologie je také důležité uvažovat o městském designu a veřejném zdraví. Existuje mnoho výzkumů o výhodách bydlení s výhledem do zelené krajiny. Výhled „nám pomáhá doplnit duševní energii po celodenní práci plné vědomostí a udržet pod kontrolou hladinu stresu“ (Augustin, 2010)
Výzkumníci vidí, že modré plochy mají podobnou funkci jako zelené plochy. Zjistili, že zastavěné prostory s výhledem na vodní krajinu jsou preferovány stejně jako ty s výhledem na zelenou krajinu. Navrhují, aby zastavěné prostředí v blízkosti vody mělo vyšší hodnotu. (White, et al., 2010)
Evropské centrum pro životní prostředí &lidské zdraví provedlo experiment, jak by lidé vnímali zelené, šedé a modré prostory. Lidé, kteří se experimentu účastnili, dostali každý sadu 120 obrázků, které obsahovaly fotografie zelených ploch, modrých ploch a zastavěných struktur (šedých). Lidé pak měli odpovídat na otázky typu „To je místo, které je stranou každodenních nároků a kde bych si mohl/a odpočinout a přemýšlet o tom, co mě zajímá“. Výběrem nejvhodnějšího obrázku se zamyslí. Výsledek je prezentován, jak je uvedeno níže.
Obrázek 6: Výsledek experimentu (Wheeler, bez data)
Obrázek 7: Prostředí seřazená od nejméně preferovaného po nejvíce preferované (White, et al., 2010)
Závěr
Pokyny nemají poskytnout všechny odpovědi na to, jak budovat zdravá města. Plánování a navrhování měst není jen o fyzických prostorech, ale zohlednění potřeb lidí a komunit může tvořit celek komunit.
„Město je jako živý lidský organismus. Člověk nemůže být zdravý, pokud má nemocná játra.“ (Duhl, 1986)
Augustin, S. (2010) Život v blízkosti zeleně a modrých ploch. Dostupné na internetu: https://www.psychologytoday.com/blog/people-places-and-things/201009/living-near-green-spaces-and-blue-spaces
Blackshaw, N. (2012) Why public health and urban planning share an unbreakable bond. Dostupné na: https://www.theguardian.com/healthcare-network/2012/jan/05/public-health-town-planning-bond
Department for Communities and Local Government (2014) Guidance: Health and wellbeing (Zdraví a životní pohoda). Dostupné na adrese: https://www.gov.uk/guidance/health-and-wellbeing
Karl, L. (2016) Water please! Přehodnocení modrých městských prostor po COP21. K dispozici na adrese: http://www.gmfus.org/blog/2016/04/05/water-please-rethinking-urban-blue-spaces-after-cop21
Smith, D. (2010) Green and Blue Space Adaptation in Urban Areas and Eco Towns (GRaBS). Dostupné na: http://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/docs/6_DS_GI_191110.pdf
Völker, S., et al. (2011) „The impact of blue space on human health and well-being – Salutogenetic health effects of inland surface waters“: A review“, International Journal of Hygiene and Environmental Health, 214(6), s. 449-460. Dostupné na: http://www.tlu.ee/~arro/Happy%20Space%20EKA%202014/blue%20space,%20health%20and%20wellbeing.pdf
Wessells, A. (2014) „Urban blue space and „The project of the Century“: Doing justice on the Seattle waterfront and for local residents“, Buildings, 4(4), s. 764-784. Dostupné na: www.mdpi.com/2075-5309/4/4/764/pdf
Wheeler, B. (bez data) Beyond Greenspace Research: Biodiverzita, pláže a netopýři. Dostupné na: http://www2.uwe.ac.uk/faculties/FET/Research/WHO/tools%20resources/BenWheeler_BeyondGreenspaceResearchBeachesBiodiversityAndBats.pdf
White, M., et al. (2010) „Blue Space: The importance of water for preferences, affect and restorativeness ratings of natural and built scenes (Význam vody pro preference, ovlivnění a hodnocení obnovitelnosti přírodních a zastavěných scén)“. Journal of Environmental Psychology. 30(4):482-493. Dostupné na internetu: https://www.researchgate.net/publication/222981385_Blue_Space_The_importance_of_water_for_preferences_affect_and_restorativeness_ratings_of_natural_and_built_scenes
WHO (2014) Zdravé městské plánování. Dostupné na: http://www.who.int/kobe_centre/interventions/urban_planning/en/
WHO Europe (2003) Zdravé plánování měst v praxi: zkušenosti evropských měst. Dostupné na: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0009/101610/E67843.pdf?ua=1
WHO Europe (1999) Zdravá města a proces plánování měst: A Background Document on Links Between Health and Urban Planning (Podkladový dokument o vazbách mezi zdravím a plánováním měst). K dispozici na adrese: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0009/101610/E67843.pdf?ua=1
Obrázkové zdroje
Horní foto: New Water City Master Plan od Koen Olthuis Waterstudio (Olthuis, 2010) http://assets.inhabitat.com/wp-content/blogs.dir/1/files/2011/05/new-water-master-plan.jpg
Obrázek 1: Sociálně-ekologický model zdraví (Barton et al., 2006) http://www.mdpi.com/ijerph/ijerph-11-01005/article_deploy/html/images/ijerph-11-01005-g004-1024.png
Obr. 2: Zásady plánování zdravých měst podle projektu Zdravá města WHO (WHO Healthy Cities Project Office, 1995; WHO Regional Office for Europe, 1997)
Obr. 3: Kanál v Amsterdamu (Mikestravelguide, 2012) http://mikestravelguide.com/wp-content/uploads/2012/09/Amsterdam-canal2.jpg
Obr. 4: Čtyři pilíře udržitelného rozvoje pro městský modrý prostor (Wessells, 2014) www.mdpi.com/2075-5309/4/4/764/pdf
Obrázek 5: Zaplavitelný park Enghaveparken (Cowi, Tredje Natur a Platant, 2016) http://www.gmfus.org/sites/default/files/laurablog1.jpg
Obrázek 6: Výsledek experimentu (Wheeler, bez data) http://www2.uwe.ac.uk/faculties/FET/Research/WHO/tools%20resources/BenWheeler_BeyondGreenspaceResearchBeachesBiodiversityAndBats.pdf