Home

Table of Contents

• The Iowa’s Earliest Residents
  • Rummells-Maske Site
  • Carlisle Cache
• Prairie Peninsula in Iowa Over the Last 18,000 let
• Obsazení rostlin
  • Slunečnice
  • Ječmenka malá
  • Ječmenka husí nebo jehněčí
  • Marshelder nebo Sumpweed
  • Křídlatka vzpřímená
  • Maygrass
  • Tykve a dýně
  • Kukuřice nebo kukuřice
  • Fazole
  • Tabák
• Jak to víme?
• Pěstované nebo domestikované?“
• Hlavní odkazy na plodiny starověké Iowy

Houževnatec (Chenopodium berlandieri Moq.)

Houževnatec neboli beránek je jednou z řady planých odrůd patřících do rodu Chenopodium, které se dnes vyskytují na východě Severní Ameriky. Vyskytuje se na polích, zahradách, pustinách a okrajích lesů a daří se jí na plném slunci i v polostínu. Snadno klíčí ze semen, nevyžaduje řádné pěstování a může dosáhnout výšky až osm stop. Začíná kvést v červnu a poté plodí. Další výbuch kvetení a plodů z druhé úrody může nastat koncem léta nebo začátkem podzimu.

Chenopodium bylo důležité a hojně pěstované v celé prehistorické Severní Americe, ačkoli jeho původ jako původní rostliny nebo rostliny zavlečené z Mexika je nejasný. Nejnovější důkazy naznačují první variantu. Nejstarší archeologicky doložená semena domestikovaného chenopodia ve východní části Severní Ameriky pocházejí ze dvou skalních úkrytů v Kentucky a pocházejí z doby před 3800 lety.

Hojně se vyskytuje na archeologických nalezištích v Iowě od pozdně archaické po lesní dobu. Častěji se vyskytuje pouze kukuřice. Na pozdně archaických objektech na lokalitě Sand Run West (13LA38) a na terminálně archaických a raně lesních objektech na lokalitě Gast Spring (13LA152), datovaných do doby před 2800 až 3000 lety, se vyskytoval domestikovaný huseníček. Ta zůstala důležitou plodinou pro pozdější pravěké hospodářství i po zavedení kukuřice. Domestikovaný huseníček tvoří 50 až 90 % identifikovatelných drobných semen nalezených v pozdně pravěkých lokalitách Great Oasis a Mill Creek.

Přední národy jedly jak výživná škrobnatá semena, tak listy huseníčku. Mladé rostliny jsou jedlé jako zelené na začátku léta, špičky rostlin až do poloviny léta. Zelené listy jsou bohatým zdrojem vitaminu A, thiaminu a riboflavinu. Semena – rozemletá, pražená nebo vařená – poskytují vysoké množství sacharidů a menší množství tuků a bílkovin. Keramické nádoby na vaření se v archeologických nálezech objevují přibližně ve stejné době jako pěstované rostliny, jako je huseníček rolní – pravděpodobně to není náhoda. Semena raných kultigenů se škrobnatými a olejnatými semeny vyžadovala delší vaření, aby byla jedlejší. Historické kmeny sušily, vařily a mlely semena huseníčku na mouku, aby z nich připravily chléb a zahušťovadlo do polévky nebo guláše.

Ačkoli se huseníček často objevuje na nalezištích v Iowě, jeho raná identifikace stále představuje problém při klasifikaci. V tabulce jsou uvedeny pouze případy, kdy badatelé určili semena k rodu a druhu nebo vyjádřili jistotu, že archeologické exempláře pravděpodobně představují kultivované nebo domestikované formy, a to u lokalit zobrazených na mapě.

Významná literatura

Adrain, Tiffany S. 2003
Asch, David L. a William Green 1992
Dunne, Michael T. 1997
Dunne, Michael T. a Green, William 1998
Green, William a Shelly Gradwell 1995
Jones, Douglas W. 1993
Lopinot, Neal H. 1987
Smith, Bruce 1996

.

.