Přibližně pět týdnů po vyhlášení války britskou vládou, 23. srpna 1914, se u kanálu v belgickém Monsu střetly čtyři divize Britských expedičních sil (BEF) se silou německé 1. armády. Jednalo se o první střetnutí na evropské půdě od bitvy u Waterloo v roce 1815.
Mons byl městem prvenství. Přestože francouzská armáda bojovala s Němci v Lotrinsku, Ardenách a Charleroi, právě v Mons padly první výstřely Britů. Zde také zemřel první britský voják zabitý ve válce, vojín Parr.
Mons byl také místem, kde byl naposledy ve válce zabit britský voják, vojín Ellison, a jen o dvě hodiny později, v 10.58 hodin, kde se kanadský voják George Lawrence Price stal úplně poslední osobou, která byla v konfliktu zabita.
Příprava bitvy u Monsu
Německá císařská armáda překročila 4. srpna 1914 hranice neutrální Belgie a francouzsky mluvícího Valonska. Po pádu opevněného města Liège 7. srpna pokračoval německý postup hospodářsky prosperující průmyslovou oblastí jihovýchodní Belgie směrem na Loos.
O dva dny později, 9. srpna, překročilo 75 000 mužů BEF kanál La Manche, aby pomohli posílit francouzskou obranu. Jednalo se o dobře vycvičené profesionální vojáky – na rozdíl od jejich francouzských a německých protějšků, které tvořili převážně odvedenci.
BEF pochodovala na východ, aby se setkala s německou armádou, která v té době již značně postoupila do Belgie. V čele BEF stál sir John French, který byl v roce 1901 povýšen do rytířského stavu za své činy v búrské válce (viz číslo 27306 deníku Gazette). French věřil, že válka bude válkou rychlosti, pohybu a rozhodných akcí. Stejně jako mnoho jeho vrstevníků věřil, že se jeho vojáci vrátí domů do Vánoc.
Dvaadvacátého srpna dorazily jednotky BEF do Monsu (Gazette číslo 28899) a zaujaly pozice podél 20 mil dlouhého kanálu, který městem procházel od východu na západ. Francouzi nevěděli, že ze severu BEF postupuje 1. armáda generála Klucka se 160 000 muži a 600 kusy dělostřelectva.
Bylo dohodnuto, že BEF bude držet kanál po dobu 24 hodin a vykope zákopy na jižní straně kanálu. Pokud by se jim nepodařilo udržet linii, bylo v plánu stáhnout se na jih k jámovým vesnicím a struskovým haldám a vytvořit další obrannou linii.
Bitva u Monsu
Na druhý den ráno, 23. srpna, zahájili Němci dělostřeleckou palbu na britské pozice. Zpočátku si Němci nebyli vědomi britské síly a útočili, jakmile dorazili, a pochodovali v kolonách směrem k BEF.
Britští střelci, kteří byli vycvičeni k palbě 15krát za minutu a zasahovali cíle na 300 metrů, byli tak přesní, že si Němci mysleli, že stojí proti bateriím kulometů. Někteří střelci zasahovali německé vojáky na 1000 yardů. Tato kombinovaná palba pušek, kulometů a dělostřelectva ničila německé kolony, které utrpěly těžké ztráty.
Německá armáda rychle přijala otevřené, volnější formace a znovu zaútočila. Jak bitva postupovala, mohli uplatnit svou početní převahu a rozšířit útok dále na západ podél kanálu, kde jim jedle umožňovaly postupovat pod krytím.
Do odpoledne 23. srpna se britské pozice stávaly neudržitelnými. S přibývajícími ztrátami začali Němci překračovat kanál v plné síle. Do 18 hodin byly v rámci koordinovaného ústupu zaujaty nové pozice několik kilometrů jižně od Mons, když Britové připravovali druhou obrannou linii. Když však sir John French obdržel zprávu, že francouzská 5. armáda ustupuje, věděl, že britské pravé křídlo je odhaleno.
Tváří v tvář drtivé německé přesile nařídil sir John French 24. srpna ve dvě hodiny ráno všeobecný ústup.
Důsledky
Mons byl pro hrdou BEF ponižující porážkou, při níž leželo celkem 1 638 mrtvých britských vojáků. Mons se však ukázal jako rozhodující pro neúspěch německého pokusu o manévry kolem Paříže (Schlieffenův plán), protože získal spojencům čas.
Armády se střetly, rozšířily své linie a znovu se střetly, až dosáhly kanálu La Manche. Britská, francouzská a německá armáda se zakopaly a systém zákopů se brzy táhl 450 mil od Lamanšského průlivu až k Alpám.
Rychlá a manévrová válka na západní frontě skončila.
Zajímá vás více informací? Proč si nepřečíst oficiální zprávu sira Johna Frenche o bitvě u Monsu v Gazette číslo 28899. V tomto čísle uvádí: „Hluboce lituji velmi vážných ztrát, které britské síly utrpěly v této velké bitvě.“