Je těžké přímo srovnávat pandemii H1N1 s tím, co se děje nyní.

Již jsme viděli, o kolik je COVID-19 závažnější – po pouhých pěti měsících bylo ve Spojených státech potvrzeno více než 5 milionů případů COVID-19 a více než 160 000 úmrtí.

Pro srovnání, v letech 2009 a 2010 zemřelo na H1N1 12 469 Američanů.

H1N1 nás však stále může poučit o tom, jak zavést vakcínu.

Wurtzová uvedla, že věda o vývoji vakcín od H1N1 pokročila, takže bychom měli být schopni vytvořit a testovat vakcínu proti koronaviru rychleji a přesněji.

„Ale lidská povaha se nezměnila a naše systémy se za těch 11 let nezměnily,“ řekla. „Takže některé ze stejných problémů, které se vyskytly tehdy, se vyskytnou i nyní.“

Mnoho z těchto poučení se týká komunikace – včetně toho, že vláda by měla málo slibovat, co může udělat, a pak příliš mnoho splnit.

„To je těžká hranice,“ řekla Wurtzová. „Být jasný a explicitní, ale nepřehánět v tom, co můžeme splnit, a pak odvést lepší práci, než jakou jsme řekli, že uděláme.“

Rozdělování bude muset federální vláda také pečlivě řídit. Chaotický způsob, jakým byl na začátku tohoto roku distribuován antivirový remdesivir, však nevěstí nic dobrého pro to, co se stane s vakcínou proti koronavirům.

„Bude velmi důležité, aby distribuce probíhala spořádaným způsobem, který bude předem oznámen vládním zdravotnickým agenturám, státním zdravotnickým oddělením a zdravotnickým organizacím – na rozdíl od toho, co se stalo s remdesivirem,“ řekl Wurtz.

Edwards řekl, že je také důležité mít jasné a konzistentní sdělení o tom, proč potřebujeme vakcínu proti koronaviru, jak pečlivě se testuje její bezpečnost a účinnost a jaká je její úloha při pomoci k plnému obnovení provozu země.

„Můžeme distribuovat lahvičky s vakcínou. To bude výzva, na které je třeba pracovat,“ řekl Edwards. „Ale pokud se lidé nebudou chtít nechat očkovat, pak bez ohledu na to, co budeme distribuovat, to nebude účinné.“

Stejně jako v případě H1N1 pravděpodobně nebude dostatek dávek vakcíny, aby se mohli očkovat všichni hned, takže vláda bude muset rozhodnout, kdo je první na řadě.

Wurtz uvedl, že prioritními skupinami budou lidé nejvíce ohrožení COVID-19 – zdravotničtí pracovníci, starší dospělí, lidé se základními onemocněními a nezbytní pracovníci.

Koronavirus má také nepřiměřený dopad na rasové a etnické skupiny ve Spojených státech – včetně černošských, indiánských a latinskoamerických komunit.

„Je jasné, že rasové a etnické menšiny ve Spojených státech jsou vystaveny vyššímu riziku onemocnění i úmrtí na COVID-19,“ řekl Wurtz. „Takže při zavádění vakcíny musíme brát v úvahu rasu a etnickou příslušnost jako rizikové faktory způsobem, jakým jsme to dosud nedělali.“