Tři způsoby, jak přemýšlet o otázce „Stojí to za to?“

To, že vám na tuto otázku nikdo neodpoví, neznamená, že o ní nelze přemýšlet chytře. Konkrétně jsem si všiml tří funkčních vztahů, které zřejmě pomáhají určit, zda něco stojí za to, nebo ne: užitečnost, požitek a náklady.

Užitečnost Loni jsem psal o silničním kole za 5 000 dolarů, které jsem si koupil. Tehdy mi nákup připadal naprosto šílený, ale trochu jsem si to v duchu spočítal a uvědomil jsem si, že kdyby kolo vydrželo třeba dvakrát déle než některé srovnatelné modely, vyplatilo by se ho koupit. Ve skutečnosti vydrželo mnohem déle než dvakrát tolik a nikdy jsem se neohlédl zpět. Takže se mi vyplatilo, protože jsem si ho užil.“

Radost Pokud vás něco nebaví, nebude to stát za to. Pokud máte na výběr mezi levnou konzervou sardinek a divoce uloveným aljašským lososem, bez ohledu na cenu, pokud to nesníte, ani jedno za to nestálo. Pokud si náhodou potrpíte na lox, s největší pravděpodobností by se vám losos zcela vyplatil. Na druhou stranu sardinky si možná najdou cestu na konec některé skříně a nikdy je nepoužijete. Možná byly levnější, ale pokud si na nich nepochutnáte, nebudou za to stát.“

Cena Ne vždy se vyplatí ty nejdražší věci (kvůli tomu, jak, nebo jak moc, je používáte nebo si na nich pochutnáte). Mohou to být jen věci, které jste shledali neuvěřitelně cennými.

Mám například naběračku na zmrzlinu, kterou naprosto miluji. Stál mě necelých 10 dolarů, mám ho už roky a pokaždé, když ho vytáhnu, mám na tváři velký úsměv, protože mě stál tak málo. Jistě, mám z ní radost a používám ji, ale nezapomenutelná je pro mě proto, že mi připadá jako krádež.

Věci, jako je tato, jsou tajnými malými klenoty světa, které „stojí za to“ – věci, které vás nestojí téměř nic, ale poskytují vám obrovské množství užitku nebo potěšení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.