Technicky řečeno, polyteismus je víra v mnoho bohů, z nichž žádný se nepodílí na božské podstatě žádného z ostatních. Technicky vzato tedy hinduisté nejsou polyteisté, protože většina hinduistů jsou nedualisté a věří, že všichni bohové a bohyně jsou projevy/ztělesněními jediného konečného Brahmanu/Bhagvana. Dalším kritériem polyteismu je, že všichni tito samostatní a autonomní bohové jsou si navzájem rovni a jsou uctíváni současně. Hinduisté však málokdy uctívají všechny bohy a bohyně současně; místo toho hinduisté obvykle uctívají pouze jednoho boha/bohyni jako vyššího než ostatní (ačkoli teoreticky jsou všichni stejně Brahman). Proto hinduismus není polyteistický.
Nazývat hinduismus monoteismem by však bylo ve většině případů také chybné. Místo toho lze hinduismus klasifikovat několika způsoby (stejně jako existuje několik různých typů hinduismu). Některé tradice hinduismu lze nazvat:

1. Monolatrismus, náboženský systém, v němž člověk uznává mnoho bohů (i když v hinduismu nemají různé podstaty), ale uctívá pouze jednoho z nich.

2. Kathenoteismus, systém, v němž člověk uznává mnoho bohů, ale uctívá vždy pouze jednoho z nich.

3. Panentheismus, systém, v němž se věří, že božství/boh je zároveň transcendentní i imanentní ve světě. Jedná se o nedualistický monoteismus.

Nakonec by se mnozí hinduisté zařadili mezi stoupence

4. Monismu, systému, v němž se věří, že Nejvyšší realita je nepersonalizovaná podstata, která je základem (nebo zahrnuje) veškerého života. Hinduističtí monisté by tedy tvrdili, že hinduističtí bohové a bohyně mají pouze dočasnou realitu a v konečném důsledku jsou iluzorní/neskuteční.

Přestože tedy existuje mnoho různých typů hinduismu (a tedy i mnoho různých typů „ismů“, kterými lze tyto různé tradice označit), žádný z nich není technicky vzato polyteistický.

.