Stewie ze seriálu Family Guy je možná nejteplejší postavou v televizi, což je obzvlášť zajímavé vzhledem k tomu, že je mu jeden rok.

Ve více než 300 epizodách animovaného seriálu stanice Fox je nejmladší Griffin nepříliš výrazně „zakódovaný gay“, což je výraz používaný pro popis postav, které vykazují rysy naznačující homosexualitu, aniž by ji explicitně přiznávaly.

„Explicitně přiznávat“ je však v případě Stewieho a Family Guy relativní. Jedná se o seriál, v němž se chytré batole dívá na muže sprchující se kukátkem, nejméně jednou za epizodu promluví homoerotickou narážkou, zamiluje se do mužských celebrit, fangličkuje nad hudebním divadlem a dokonce se samo označuje za „možná homosexuála“.

Tady je pro srovnání kompilační video jen s některými z těchto momentů:

Ale v neděli večer, v přelomové epizodě vysílané bez reklamní přestávky (a s hostujícím sirem Ianem McKellenem, aby toho nebylo málo), je Stewieho sexualita konečně „explicitně přiznána“. Přizná se? No, tak nějak. Výsledek epizody je sice nejednoznačný, ale přesto fascinující. Je to nejen jedna z nejlepších epizod Family Guye za hodně dlouhou dobu, ale také jedna z nejvyladěnějších a nejostřejších coming outových epizod seriálu, jaké jsme kdy viděli.

Znovu opakuji, že se vše točí kolem ročního dítěte.

Stewieho věk je samozřejmě součástí celého vtipu a důvodem, proč je jeho sexualita jedním z nejriskantnějších – a ve výplatě nejzábavnějších – gagů seriálu. Je tu batole z novoanglické rodiny, které mluví s britským přízvukem, má zvýšenou inteligenci a bonvivánské chápání světa a kultury, ale které je, však víte, pořád batole: malicherné, zranitelné a citově nevyvinuté.

Epizoda s názvem „Pošlete sem Stewieho, prosím“ se téměř celá odehrává na terapeutickém sezení, které je nutné poté, co Stewie ve škole shodí ze schodů chlapce Tylera. McKellen hraje terapeuta, doktora Cecila Pritchfielda, který je pro Stewieho dokonalou protiváhou, ale také katalyzátorem projekce: starší britský homosexuální doktor s mladším přítelem by mohl být právě tím, kým Stewie, když už ne nutně touží být, se nakonec spokojí s tím, že se jím stane, až bude starší.

Přistupování k epizodě s vědomím, že se jedná o Velkou, která řeší Stewieho sexualitu, je o to příjemnější. Létá kolem vás šňůra homosexuálních narážek a stereotypů a je větší pravděpodobnost, že je všechny zachytíte.

Stewie vpluje do sezení a popřeje sekretářce Barbaře štěstí při snaze zajistit lístky na Adele: „Zasloužíš si je.“ Své nervy usměrňuje planým tlacháním o výzdobě kanceláře: „Je to okouzlující. Připomíná to ordinaci terapeuta, do které chodí Bethenny Frankelová v seriálu Skutečné hospodyňky z New Yorku. Nesnáším ji. Vypadá jako dřevěná panenka, kterou najdeš ve východoevropském hračkářství. Nedělej, že nevíš, kdo to je. To na mě nedělá dojem. Žijeme ve světě. Všichni víme, kdo je Bethenny Frankelová, ať se nám to líbí, nebo ne.“

Ta domýšlivost se rychle telegrafuje: Než dojde na velkou otázku, uslyšíme od Stewieho spoustu super teplých věcí. Vždyť kým byl Stewie celé ty roky, když ne mrchožroutskou královnou?“

To se projeví zejména ve chvíli, kdy Stewie po spatření fotografie doktora Pritchfielda a jeho mladší partnerky rozpitvá každý detail jejich vztahové dynamiky. Analyzuje tlak a nejistotu, které na ně vyvíjí gay elitářství a kultura hanby, a redukuje je na všechny stereotypy způsobem, který by byl urážlivý, kdyby to všechno nebylo tak pečlivě pravdivé a rozpoznatelné (alespoň pro tohoto gay diváka), až po košile Ralph Lauren Purple Label, které si koupili v outletu, aby předstírali bohatství během dovolené v gay destinaci.

Je to sžíravé a odhaluje to druh odsudku, který může pocházet pouze zevnitř gay komunity. Každý nový hyperkonkrétní detail je krutější pravdou než ten předchozí. Abychom udrželi krok s hyperbolou tohoto dílu, je to jeden z nejteplejších monologů, které jsme v televizi viděli – a tím pádem jeden z nejuspokojivějších. (Bude něco z toho, co v něm Stewie říká, znamenat pro lidi mimo komunitu?) Je třeba říct, že Seth MacFarlane podává bravurní hlasový herecký výkon.

Ale to je sotva polovina epizody. Jsme teprve na pokraji průlomu.

„Vypadáte jako hodně osamělý chlapeček,“ říká doktor Pritchfield v reakci na drezúru.

„Panebože, to jsem!“ „To je pravda,“ říká doktor Pritchfield. Stewie naříká. „Jsem tak osamělý!“ Přes všechnu komediálnost plynoucí ze Stewieho chabě zakrývané homosexuality v průběhu let je snadné zapomenout na to, čím je: nakonec tragickou postavou.

Doktor Pritchfield se pokouší přijít na kloub incidentu, který Stewieho do jeho ordinace vůbec přivedl. Proč Tylera shodil ze schodů? „Byla to nehoda. Copak jsi nikdy neviděl Showgirls?“ Stewie (báječně) uhne. Vysvětluje, že to udělal, protože ho má rád.

A pak přichází tečka-protest proti přílišné defenzivě: „A ne jako on, jako on. Já nejsem gay. Celá tahle věc není proto, že jsem gay. Takže se uklidni. Už vidím, jak se olizujete… Když už, tak jsem míň gay, než jsem býval… Ale že bychom s Grantem Gustinem tvořili ten nejrozkošnější instagramový pár? Ano, myslím.“

Zmiňuje se o tekutosti. Říká, že si je jistý svou heterosexualitou. Zmiňuje se o úzkosti, kterou cítí každý den, když se snaží zapadnout mezi ostatní děti, které nesdílejí jeho zájmy. Začne rapovat z muzikálu Hamilton, který charakterizuje jako „něco jako Gilbert, ale pro Hispánce“. Je to spousta blábolení, které vede k jednomu zásadnímu odhalení.

Stewie se přiznává, ano. Ale ne tak, jak byste čekali.

Nejprve se cítí osvobozený. Pak se odhalí. „Chci zůstat tím, čím jsem vždycky byl. Nadřazený. Brilantní. Výjimečný… Nikdo nikdy nepozná mé skutečné já.“

Taneček mezi dětskou úzkostí a trýzní, která pramení ze strachu nejen z toho, že ostatní poznají tvé skutečné já, ale i z toho, že poznáš sám sebe. Je to upřímně řečeno progresivnější, než kdyby Stewie právě vyšel ven.

Tragédie tak trochu pokračuje: Stewie se vrací k potlačování, stále se uzavírá do sebe, stále předvádí verzi sebe sama, o níž má pocit, že ji ostatní přijmou snadněji než to, kým skutečně je. Ale také… je to dítě! A tohle je cesta. Monumentálním momentem zde není to, že Family Guy učinil definitivní prohlášení o Stewieho sexualitě (to ne), ale to, že tuto cestu uznal. A to je Family Guy! Kdo by čekal takovou nuanci, takovou smysluplnost?

Již v roce 2009 MacFarlane prozradil, že seriál zvažoval epizodu, ve které se Stewie přizná, čímž v podstatě potvrdil, že Stewie je skutečně gay. „Ale rozhodli jsme se, že bude lepší nechat to nejasné, což dává větší smysl, protože je to jednoročák,“ řekl Playboyi. „Nakonec bude Stewie buď gay, nebo velmi nešťastný potlačovaný heterosexuál. To také vysvětluje, proč je tak pekelně odhodlaný zabíjet a ovládnout svět: má v sobě spoustu agrese, která pramení ze zmatku a nejistoty ohledně jeho orientace.“

Poslední obraz Stewieho v epizodě naznačuje menší zmatek a trochu bolesti a strachu. Ani ten není hraný pro smích. Stewie, už je to lepší.

„Pošlete sem Stewieho, prosím“ se vysílá 18. března ve 21:00 ET/PT na stanici FOX.