V červenci 1983 se teheránští zákonodárci rozhodli uzavřít část hlavního města pro běžnou dopravu. Přes zátarasy zřízené na různých křižovatkách vedoucích do zóny s omezeným přístupem mohli projíždět pouze řidiči se zvláštním povolením.
No, Írán není Německo. Respektovat zákony? Pouze v případě, že se nemůžete vyhnout tomu, abyste se u dopravních policistů dovolávali svého práva na výjimku. Jen tentokrát, prosím. Zítra to neudělám.
Kiarostami se na jedné z těchto křižovatek usadil a natočil interakci jednoho policisty s mnoha řidiči, kteří se snažili vjet do zakázané zóny. Výsledky jsou předvídatelné. Řidiči bez povolení se snaží všemožně vymlouvat, aby projeli. Přítomnost nemocnice o blok dál v zóně ospravedlňuje nejrůznější lékařské výmluvy. Chudák policista se zdá být přetížen a v rozčilení nechá mnohé projet v rozporu se zákonem. Recidivisté jsou rozpoznáni, konfrontováni se včerejším slibem, že už to nebudou zkoušet, a jsme zase na začátku. Jen do toho, milý spoluobčane, porušuj zákon a měj se hezky.
Problémem tohoto filmu je, že se táhne příliš dlouho. Výmluvy se totiž opakují. Pořád čekáte na nějakou humornou tematickou variaci, ale nic svěžího se nevyvíjí.