První in-hloubková studie DNA šavlozubých koček odhaluje genetické stopy, že některé z nich byly rychlými predátory, kteří žili ve společenských skupinách.

Ross Barnett z Kodaňské univerzity v Dánsku a jeho kolegové se zaměřili na Homotherium latidens, kterému se někdy přezdívá kočka šavlozubá, protože její špičáky byly o něco kratší než u mnoha příslušníků této skupiny vyhynulých kočkovitých šelem.

Podle proporcí jeho fosilních kostí vědci dlouho předpokládali, že Homotherium spíše běhalo za kořistí, než aby čekalo v záloze. Barnett a jeho kolegové objevili důkazy ve prospěch této myšlenky v genetických stopách získaných ze stehenní kosti Homotheria odkryté na území Yukonu v Kanadě, která je stará nejméně 47 000 let.

DNA kočky prozrazuje, že předkové Homotheria se oddělili od ostatních skupin koček přibližně před 22,5 miliony let. Obsahuje také geny spojené s aktivitou během dne a adaptace dýchacího a oběhového systému související s běháním. Šavlozubé kočky mají také silné a pevné kosti předních končetin pro uchopení kořisti, říká paleontoložka Ashley Reynoldsová z Torontské univerzity, „takže je velmi zajímavé vidět pozitivní selekci u PGD, genu spojeného s mineralizací kostí.“

Barnett a jeho kolegové našli také geny spojené se sociálním chováním, což naznačuje, že Homotherium mohlo žít ve skupinách, jako lvi, a ne žít a lovit osamoceně jako leopard. Navíc množství genetické rozmanitosti ve vzorku naznačuje, že Homotherium bylo mnohem běžnější, než se dosud předpokládalo. „Vzhledem k extrémně nízkému počtu fosilií Homotheria to byl šok,“ říká Barnett.

To může znamenat, že mnoho neidentifikovaných kostí šavlozubých koček v muzejních sbírkách skutečně patří Homotheriu. „Lebky a zuby jsou snadněji identifikovatelné než zbytek těla,“ říká Reynolds.

Sama studie tuto možnost podtrhuje. „Ve skutečnosti,“ říká Barnett, „byla tato kost homotheria nejprve identifikována jako „velká kočka/jeskynní lev?“, než jsme získali DNA.“

.