V patrně nejznámějším z případů zde vyšetřující soudce oficiálně požádal pana Kissingera o pomoc. Kissingera, bývalého poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí, a Nathaniela Davise, tehdejšího amerického velvyslance v Chile, aby odpověděli na otázky týkající se zabití amerického občana Charlese Hormana po smrtícím vojenském převratu, který 11. září 1973 vynesl k moci generála Pinocheta.

Generál Pinochet, kterému je nyní 85 let, vládl Chile do roku 1990. V roce 1998 byl zatčen v Londýně na základě španělského zatykače, který ho obviňoval z porušování lidských práv. Po 16 měsících ve vazbě byl generál Pinochet z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu Velkou Británií propuštěn. Přestože byl v roce 2000 zatčen v Santiagu, byl prohlášen za duševně nezpůsobilého stanout před soudem.

Smrt pana Hormana, filmaře a novináře, byla v roce 1982 námětem filmu „Pohřešovaný“. Občanskoprávní žaloba, kterou jeho vdova Joyce Hormanová podala ve Spojených státech, byla stažena poté, co se jí nepodařilo získat přístup k příslušným americkým vládním dokumentům. Zahájení soudního řízení proti generálu Pinochetovi zde a odtajnění některých amerických dokumentů ji však vedlo k tomu, že zde před 15 měsíci podala novou žalobu.

William Rogers, právník pana Kissingera, v dopise uvedl, že vzhledem k tomu, že se vyšetřování v Chile i jinde týkalo pana Kissingera „v jeho funkci ministra zahraničí“, mělo by ministerstvo zahraničí reagovat na nastolené otázky. Dodal, že pan Kissinger je ochoten „přispět tím, co může ze svých vzpomínek na tyto vzdálené události“, ale neuvedl, jak a kde se tak stane.

Příbuzní generála Reného Schneidera, velitele chilských ozbrojených sil, když byl v říjnu 1970 zavražděn jinými vojenskými důstojníky, zaujali jiný přístup než paní Hormanová. Na základě tvrzení o popravě bez soudu, napadení a porušování občanských práv podali loni na podzim ve Washingtonu občanskoprávní žalobu ve výši 3 milionů dolarů proti panu Kissingerovi, Richardu M. Helmsovi, bývalému řediteli Ústřední zpravodajské služby, a dalším úředníkům z Nixonovy éry, kteří se podle odtajněných dokumentů Spojených států podíleli na přípravě vojenského převratu, jehož cílem bylo udržet pana Schneidera ve funkci. Allendeho od moci.

Pan Kissinger ve svých knihách přiznal, že se zpočátku řídil příkazy pana Nixona ze září 1970, aby zorganizoval převrat, ale také tvrdí, že o měsíc později nařídil tuto snahu zastavit. Z vládních dokumentů však vyplývá, že CIA zde nadále podporovala převrat a také poskytovala peníze vojenským důstojníkům, kteří byli uvězněni za smrt generála Schneidera.

„Můj otec nebyl ani pro, ani proti Allendemu, ale konstitucionalista, který věřil, že vítěz voleb by měl nastoupit do úřadu,“ řekl René Schneider ml. „Tím se stal pro pana Kissingera a Nixonovu vládu překážkou, a tak se zde spikli s generály, aby provedli útok na mého otce a zosnovali pokus o převrat.“

V další akci podali zdejší právníci zabývající se lidskými právy trestní oznámení na pana Kissingera a další americké představitele a obvinili je z pomoci při organizaci tajného regionálního programu politických represí nazvaného Operace Kondor. V rámci tohoto plánu pravicové vojenské diktatury v Argentině, Bolívii, Brazílii, Chile, Paraguayi a Uruguayi po celá 70. léta koordinovaly úsilí o únosy a zabití stovek svých exilových politických odpůrců.

.