Soudce odsoudil Dynela Lanea na 100 let za útok

BOULDER – Aurora Wilkinsová by se měla blížit ke svým prvním narozeninám. Její rodiče by měli sledovat její první krůčky. Její matka by měla vědět, jak vypadá úsměv její dcery.

Místo toho Michelle Wilkinsová v pátek stanula před soudem a žádala, aby žena, která Auroru vyřízla z jejího lůna, dostala co nejpřísnější trest.

Hlavní okresní soudkyně Maria Berkenkotterová odsoudila Dynel Laneovou ke 100 letům vězení za to, že Wilkinsovou zbila do bezvědomí a vyřízla jí z těla sedmiměsíční plod.

Největší váhu při rozhodování Berkenkotterové neměly detaily, které Laneová udělala. Byly to věci, které Michelle Wilkinsová nikdy neudělala.

Okresnímu prokurátorovi Stanu Garnettovi se třásl hlas, když popisoval první slova, která Wilkinsová nikdy neuslyšela.

Aurořini rodiče ji nikdy nebudou moci sebrat z podlahy v obchodě s potravinami během záchvatu vzteku nebo pověsit její umělecké dílo na ledničku, řekl Berkenkotter.

„Nebudou moci sledovat, jak se rozhoduje, kým je nebo co chce v životě dělat,“ řekl Berkenkotter. „Paní Laneová, ukradla jste to Michelle.“

Pětatřicetiletá Laneová byla odsouzena 23. února. Po sedmi hodinách jednání porota v okrese Boulder usvědčila Laneovou z jednoho pokusu o vraždu prvního stupně, čtyř útoků a jednoho nezákonného přerušení těhotenství.

Laneová několik měsíců předstírala těhotenství, než 18. března 2015 vylákala Wilkinsovou do svého sklepa v Longmontu na inzerát na Craigslistu, který sliboval těhotenské oblečení zdarma.

Při zběsilém útoku Laneová Wilkinsovou zbila do bezvědomí a odstranila jí plod pomocí dvou kuchyňských nožů.

Wilkinsová útok přežila. Podle žalobců se však její plod nikdy nenadechl.

Prokurátoři uvedli, že Lane nemůže být obviněn z Aurořiny smrti.

Wilkinsová a její rodina přesto chtěli, aby Aurora měla svůj den u soudu. Než soudce vynesl rozsudek, Wilkinsová umístila do čela zaplněné soudní síně fotografii své dcery ve velikosti plakátu, obrácenou k Lane.

Na fotografii byla Aurora zavinutá do deky. Tmavé vlasy měla nejhustší kolem drobných uší.

„Tohle je její fotka,“ řekla Wilkinsová při pohledu na Lanea.

Wilkinsová znovu vyjádřila Laneovi odpuštění. Sdílela však také své zklamání z toho, že Lane odmítá „uznat nás“ nebo se omluvit.

„Nechal jsi mě tam několikrát umřít,“ řekla Wilkinsová. „Jediné slzy, které jsi během procesu vyplakala, byly slzy tvé vlastní sebelítosti.“

Lane plakala, když jí žalobci přehrávali její rozhovor s policií během únorového procesu.

Před soudem vystoupili také Wilkinsův otec, matka a sestra a požádali soudce o uložení nejvyššího trestu.

Mark Wilkins, otec Michelle, řekl, že útok a smrt malé Aurory způsobily vážné a trvalé poškození.

„Tato událost nám zničila život,“ řekl Wilkins. „Některé věci se prostě nedají napravit.“

Garnett požádal soudce, aby Laneovi udělil 118 let vězení.

„Auroru to nevrátí, ale bude to poselství o lidském životě,“ řekl.

Veřejná obhájkyně Kathryn Heroldová požádala soudce, aby Laneovy tresty běžely souběžně.

Sdělila také soudci, že Laneová se hodlá proti rozsudku odvolat a že jí bylo doporučeno, aby nevypovídala ani se neúčastnila vyšetřování.

Rodina a přátelé Laneové vyjádřili Michelle Wilkinsové soustrast. Popsali Laneovou jako starostlivou, milující osobu a obětavou matku svých dvou dcer.

Všichni, kdo hovořili jménem Laneové, vyjádřili šok, že se dopustila takového zločinu.

Carol DeHerrerová, matka Laneové, uvedla, že Laneová se nikdy nevzpamatovala z nešťastné smrti svého malého syna Michaela, který se utopil. Zoufalá touha Laneové mít další dítě „ji přiměla k tomuto rozhodnutí“, řekla DeHerrerová.

Laneová, která během slyšení nemluvila, plakala, když její přítelkyně četla dopis od její dcery.

„Šťastný Den matek,“ začínal dopis. Laneova dcera popisovala dívčí večery s popcornem a těstem na sušenky. Vyprávěla o chvílích, kdy jí matka přispěchala na pomoc, aby jí poskytla útěchu.

„Ať se děje cokoli, miluješ bezpodmínečně,“ napsala. „Vždycky jsi tu byla. Vždycky.“

Dopis byl plný všech láskyplných okamžiků, které utvářely vztah Lane s její dcerou. Těmi samými okamžiky, které Lane Wilkinsovi ukradla.

„To všechno jsou věci, které jsem s Aurorou nezažil kvůli Dynel,“ řekl Wilkins.

Jordan Steffen: 303-954-1794, [email protected] nebo @jsteffendp

V důsledku chyby reportéra byla v článku na straně 1A sobotního vydání Postu chybně uvedena situace, ve které Dynel Lane v pátek plakala. Poslouchala totiž nahrávku svého výslechu na policii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.