Když Neil Armstrong v roce 2012 zemřel, oficiálně se to přičítalo komplikacím po operaci srdce. Po sedmi letech však vyšly najevo další nejasné okolnosti.

Deník The New York Times v úterý uvedl, že poštou obdržel 93 stran dokumentů, které odhalují spor mezi rodinou nejslavnějšího astronauta v historii a malou nemocnicí v Ohiu, kde byl léčen a operován.

Dokumenty, které byly zaslány anonymně, obdržel také list Cincinnati Enquirer.

Podle novin rodina vyhrožovala, že nemocnici veřejně obviní z lékařského pochybení.

Nakonec dosáhli tajné dohody, která zabránila skandálu a nemocnice zaplatila 6 milionů dolarů, z nichž 5 milionů dostali Armstrongovi synové Rick a Mark výměnou za mlčení.

V e-mailu z července 2014 vyhrožovala Markova manželka Wendy, právnička, že během 45. výročí mise Apollo 11, při níž Armstrong jako první člověk vstoupil na Měsíc, zveřejní informace.

„Pokud se tato záležitost dostane na veřejnost, výsledné poškození pověsti vašeho klienta by přišlo mnohem dráž než jakýkoli verdikt poroty, který si dokážeme představit,“ napsala podle listu Cincinnati Enquirer.

„Žádná instituce nechce být ani vzdáleně spojována se smrtí jednoho z největších amerických hrdinů,“ argumentovala podle listu Times Bertha Helmicková, právnička Armstrongových vnuků, v dědickém řízení.

Ale Armstrongova vdova Carol, jeho druhá manželka, chtěla, aby se vědělo, že není součástí dohody.

Případ se týkal rozhodnutí nemocnice ve Fairfieldu v Ohiu, která je nyní členem skupiny nemocnic Bon Secours Mercy Health, nepřevést Armstronga okamžitě na chirurgii, když se u něj několik dní po koronárním bypassu začalo projevovat rychlé vnitřní krvácení.

Původní rozhodnutí o provedení bypassu bylo rovněž zpochybněno.

Mluvčí nemocnice sdělil listu Enquirer, že zveřejnění podrobností bylo „velkým zklamáním“.

Zpeněžení?

V USA je běžné vyřizování žalob za zanedbání lékařské péče: Podle Michelle Mello, profesorky práva na Stanfordově univerzitě, jen asi 5 % z nich skončí u soudu. Nemocnice jsou proti tomuto riziku pojištěny.

Podle Mello činilo největší vyrovnání lékaře v roce 2018 v souvislosti se smrtí osmdesátiletého muže 1,49 milionu dolarů a medián činil 145 000 dolarů.

Všechny takové případy jsou hlášeny do Národní banky údajů o praktických lékařích, ale vyrovnání ze strany nemocnic, která jsou vzácná, hlášena nejsou.

Podle dalšího odborníka, Williama Sage z Texaské univerzity v Austinu: „Vyrovnání ve výši 6 milionů dolarů týkající se úmrtí občana mi zde nepřipadá neobvykle vysoké.“

Případ poukazuje na hodnotu značky Armstrongova jména, ale i obecněji astronautů ze zlaté éry NASA.

Když Armstrongovi synové prodali ve třech nedávných aukcích tisíce osobních věcí, které patřily jejich otci, výtěžek podle aukční síně Heritage Auctions přesáhl 12 milionů dolarů.

V loňském rozhovoru pro AFP uvedli, že chtějí založit nadaci a část věnovat na charitu.

Zpeněžili se i další účastníci cesty na Měsíc.

Buzz Aldrin, který Armstronga na Měsíci následoval, inkasuje podle webu speaking.com za účast na konferencích 50 000 až 75 000 dolarů.

„Požádá o soukromé letadlo, požádá o VIP ubytování a dostane ho, protože lidé se chtějí s Buzzem Aldrinem setkat,“ řekl Francis French, autor několika knih o vesmírné historii včetně té o posádce Apolla 15, která byla pokárána za to, že se snažila vydělat na prodeji obálek s autogramy, které byly vyneseny na Měsíc.

Podle Frenche není žádným tajemstvím a není považováno za podloudné, že bývalí kosmonauti hledají způsoby, jak vydělat peníze po skončení své kariéry. Jinak by se museli spoléhat pouze na své relativně mizerné důchody z armády nebo státní služby.

French dodal, že zná Armstrongovy a ti nejsou motivováni penězi.

Charlie Duke, jeden ze čtyř žijících účastníků cesty na Měsíc, požádal v dubnu agenturu AFP o 5 000 dolarů za rozhovor.

„Existuje trh. Účtují si to, co mohou dostat,“ řekl agentuře AFP John Logsdon, zakladatel Institutu vesmírné politiky na Univerzitě George Washingtona. „Ti lidé koneckonců riskují své životy a nevidím nic špatného na tom, že z toho mají zisk.“

Ve své vlastní postastronautické kariéře žil Armstrong život mimo záři reflektorů a méně se o něm mluvilo. Pokud využil své slávy, bylo to především ve prospěch jeho alma mater, Purdue.

Díky velké fundraisingové kampani, které v 90. letech spolupředsedal, získala Purdue 250 milionů dolarů, sdělila univerzita agentuře AFP.

Získejte ZPRÁVY na dosah ruky a stáhněte si aplikaci News24 pro Android zde nyní. Pro iPhone si ji pořiďte zde.

ZASÍLEJTE o nejnovějších zprávách a přihlaste se k odběru našeho bezplatného newsletteru.

– SLEDUJTE News24 na Twitteru

.