2)
Zbytek zemské kůry tvoří také sloučeniny kyslíku, především uhličitan vápenatý (ve vápencích) a křemičitany (v živcích). Ve vodě rozpustné silikáty ve formě Na
4SiO
4, Na
2SiO
3 a Na
2Si
2O
5 se používají jako čisticí prostředky a lepidla.
Peroxidy si zachovávají část původní molekulární struktury kyslíku ((-O-O-). Bílý nebo světle žlutý peroxid sodný (Na
2O
2) vzniká při spalování kovového sodíku v kyslíku. Každý atom kyslíku v jeho peroxidovém iontu může mít plný oktet 4 párů elektronů. Superoxidy jsou třídou sloučenin, které jsou velmi podobné peroxidům, ale mají pouze jeden nepárový elektron pro každý pár atomů kyslíku (O-
2). Tyto sloučeniny vznikají oxidací alkalických kovů s většími iontovými poloměry (K, Rb, Cs). Například superoxid draselný (KO
2) je oranžově žlutá pevná látka, která vzniká reakcí draslíku s kyslíkem.
Peroxid vodíku (H
2O
2) lze vyrobit průchodem 96% až 98% objemu vodíku a 2 až 4% objemu kyslíku elektrickým výbojem. Komerčně schůdnější metodou je nechat autoxidaci organického meziproduktu, 2-ethylantrahydrochinonu rozpuštěného v organickém rozpouštědle, oxidovat na H
2O
2 a 2-ethylantrachinon. 2-ethylantrachinon se pak redukuje a recykluje zpět do procesu.
Při rozpuštění ve vodě tvoří mnoho oxidů kovů alkalické roztoky, zatímco mnoho oxidů nekovů tvoří kyselé roztoky. Například oxid sodný v roztoku tvoří silnou zásadu hydroxid sodný, zatímco pentoxid fosforitý v roztoku tvoří kyselinu fosforečnou.
Oxidované anionty, jako jsou chlorečnany (ClO-
3), perchlorečnany (ClO-
4), chromany (CrO2-
4), dichromany (Cr
2O2-
7), manganistany (MnO-
4) a dusičnany (NO-
3), jsou silná oxidační činidla. Kyslík vytváří s wolframem, molybdenem a některými dalšími přechodnými kovy heteropolykyseliny a polyoxometalátové ionty, např. kyselinu fosforovodíkovou (H
3PW
12O
40) a kyselinu oktadekamolybdofosforečnou (H
6P
2Mo
18O
62).
Jednou z nečekaných sloučenin kyslíku je dioxygenylhexafluoroplatina, O+
2PtF-
6, objevená při studiu vlastností hexafluoridu platiny (PtF
6). Změna barvy při vystavení této sloučeniny atmosférickému vzduchu naznačovala, že dochází k oxidaci kyslíku (obtížnost oxidace kyslíku zase vedla k hypotéze, že xenon by mohl být oxidován PtF
6, což vedlo k objevu první xenonové sloučeniny xenonhexafluoroplatinátu Xe+
PtF-
6). Kationty kyslíku vznikají pouze v přítomnosti silnějších oxidantů než kyslík, což je omezuje na působení fluoru a některých sloučenin fluoru. Jsou známy jednoduché fluoridy kyslíku
.