Síla kategorií a mapy termínů

Pomocí naší metodiky jsme identifikovali BCT zvlášť pro mužskou a ženskou populaci. Grafy termínových map jsou uvedeny v Doplňkové části 7, Obrázky S7-S97, pro všechny jazyky ve WCS s alespoň osmi mužskými a osmi ženskými respondenty. Vezmeme-li v úvahu všechna barevná slova ve všech jazycích WCS, zdá se, že v mnoha případech mužská a ženská subpopulace skutečně používají podobná slova. Nás však zajímá studium případů, kdy se chování mužských a ženských pojmenování zdá být velmi odlišné. Abychom ilustrovali některé možné podobnosti a rozdíly v kategoriální síle mezi muži a ženami, začneme dvěma příklady. Obrázek 1 ukazuje vedle sebe hodnoty síly kategorií žen a mužů, CSF a CSM, pro dva jazyky WCS.

Levý panel ukazuje sílu kategorií s ohledem na mužskou a ženskou subpopulaci jazyka Bauzi (L12 v archivu WCS). Každý červený (modrý) bod představuje barevné slovo a je vynesen ve výšce odpovídající jeho síle ženské (mužské) kategorie, hodnotě CSF (CSM). Body, které odpovídají stejnému slovu, jsou spojeny černými čarami. Ze sedmi barevných slov používaných mluvčími jazyka 12 je pět klasifikováno jako vždy základní barevné výrazy (dva nikdy základní barevné výrazy mají sílu kategorie 0) a i při rozdělení na mužskou a ženskou podskupinu je těchto pět slov vždy základních s ohledem na obě subpopulace; pořadí síly kategorie výrazů je u mužů a žen velmi podobné. Mapy populačních termínů pro mužskou a ženskou subpopulaci, které označujeme TMw,F a TMw,M pro každou kategorii odpovídající slovu w, jsou zobrazeny jako tepelné mapy na obr. 2. Každý obdélníkový pixel v termínových mapách představuje barevný čip použitý ve WCS, takže pixely v termínových mapách a čipy mřížky WCS jsou orientovány stejným způsobem; kompletní sada čipů WCS je pro srovnání uvedena na obr. S1 v doplňkové části 1. Tmavší stínování v termínových mapách znamená, že odpovídající barvy jsou pojmenovány slovem wi větší částí subpopulace. Bílé podbarvení v termínových mapách znamená, že odpovídající barvy nejsou nikdy pojmenovány slovem wi. Vidíme, že pojmenovací chování mluvčích ženského a mužského pohlaví se těsně shoduje u všech pěti relevantních barevných termínů.

Mužské a ženské subpopulace vykazují v jazyce Cakchiquel (L17 v archivu WCS) odlišné chování. Na obr. 1 v pravém panelu vidíme, že uspořádání výrazů podle síly kategorie odvozené od rodu je velmi odlišné. K tomuto jazyku se vrátíme v části, kdy budeme zkoumat konkrétní rozdíly v chování při pojmenovávání barev u mužů a žen.

Abychom získali globálnější pohled na to, jak obecně podobné nebo odlišné může být chování při pojmenovávání barev u mužů a žen, kvantifikujeme rozdíly mezi TMw,F a TMw,M pomocí funkce Diff (TMw,F, TMw,M) ve všech jazycích a ve všech slovech pro barvy, která jsou základní vzhledem k alespoň jednomu z rodů. Obrázek 3 ukazuje histogram všech těchto údajů. Vidíme, že ačkoli většina barevných výrazů vykazuje podobné chování při pojmenování mužů a žen, existují výrazy, kde je rozdíl poměrně velký; existuje 19 barevných slov, zahrnujících 14 jazyků, která mají hodnoty Diff (TMw,F, TMw,M) větší než 0,25.

Důležitou otázkou je, zda jsou zde získané velké rozdíly v kategorizaci barev skutečně znakem rozdílů v chování žen a mužů. Je možné, že jakékoli náhodné rozdělení populace na dvě skupiny pravděpodobně poskytne určité rozdíly v kategorizaci (nebo, vzhledu termomapy) jen náhodou. Abychom prozkoumali statistickou významnost výsledků z obr. 3, rozdělili jsme náhodně každou populaci na dvě podskupiny (skupinu pseudomužů a skupinu pseudomužů) a použili stejnou metodiku ke zjištění globálního rozložení rozdílů mezi chováním pseudomužů a pseudomužů při pojmenování jednotlivých jazyků. Poté jsme spočítali a zaznamenali počet výrazů, které mají hodnotu Diff vyšší než 0,25. Tento postup jsme provedli 10 000krát; na obr. 3 je znázorněno získané rozdělení počtů, přičemž plocha je normalizována tak, aby se rovnala 1 jednotce.

Nyní předpokládejme následující nulovou hypotézu: „19 nebo více případů s Diff ≥ 0,25 lze získat náhodným rozdělením každé populace na dvě podskupiny“. Všimněte si, že při normalizaci na jednotkovou plochu lze histogram na obr. 3 interpretovat jako rozdělení pravděpodobnosti, které ukazuje pravděpodobnost výskytu n výrazů s vysokým Diff. Pokud je nulová hypotéza správná, „chvost“ normalizovaného histogramu, zvýrazněný oranžově, by měl plochu větší nebo rovnou 0,05 (při použití 95% hranice). To však není tento případ – pozorovaná plocha je přibližně 0,0191, což znamená, že velká míra rozdílu v chování pojmenování, za předpokladu, že podskupiny vznikají náhodným rozdělením obecné populace, se vyskytuje s velmi malou pravděpodobností. Můžeme tedy konstatovat, že rozdíly pozorované při studiu mužů a žen jsou statisticky významné.

Analýza 19 výrazů splňujících Diff (w) > 0,25 ukazuje, že tři výrazy pocházejí z jazyka karaja (L53 v archivu WCS): ikura, iura a idy. V Kay et al. (2009) je uvedeno, že sběr dat o pojmenování barev byl pro tento jazyk nepravidelný – data byla sbírána spíše ve skupinách než od jednotlivců, což způsobuje, že mapy termínů pro jednotlivce, subpopulaci a celou populaci vykazují neobvyklé rozložení. Proto jsme tento jazyk ze studie vynechali; všimněte si, že vynechání L53 ze všech simulačních běhů stále dává histogram s velikostí chvostu menší než 0,05, což znamená, že vyloučení L53 nemění závěry analýzy statistické významnosti.

Pokud bychom se rozhodli sledovat termíny s Diff (w) > 0,2, našli bychom v souboru dat WCS 79 termínů. To je příliš mnoho termínů na to, abychom je v tomto článku zkoumali případ od případu, i když v diskusi upozorňujeme na některé zvláštní příklady z tohoto souboru. Provedením dodatečné analýzy významnosti jsme zjistili, že méně než 1 % z 10 000 dává 79 nebo více termínů s Diff (w) > 0,2, takže můžeme konstatovat, že studium tohoto souboru termínů je také relevantní.

Případové studie: velké rozdíly mezi mapami ženských a mužských termínů

Po vyřazení L53 ze studia nám zůstalo 16 slov ve 13 jazycích; podrobné informace o těchto jazycích jsou uvedeny v tabulce 1. Níže zkoumáme těchto 16 termínů, které nás zajímají. S ohledem na barevné mapy jazyků, které se v tomto seznamu objevují, můžeme identifikovat následující klíčové skupiny určené velkými rozdíly mezi muži a ženami:

• Jeden rod lexikalizuje kategorii nebo rozdělení kategorie a druhý rod nikoli (jazyky 75, 81, 30, 94, 103, 67). To by mohlo být způsobeno tím, že se jeden rod naučí/osvojí si kategorii dříve než druhý rod, a v našich případech s vysokým rozdílem k tomu dochází v oblasti „zelená/modrá/grue“ barevného prostoru. Konvenčně „grue“ označuje soubor barev, které lze v angličtině popsat buď modrou, nebo zelenou barvou.

• Pohlaví lexikalizují podobné kategorie, ale mohou mít pro danou kategorii odlišné preferované názvy. To může být způsobeno nativními synonymy barevných slov (jazyk 103) nebo vypůjčenými barevnými slovy, která konkurují existujícím nativním barevným slovům (jazyky 67, 45, 17). V našich případech s vysokým rozdílem vidíme, že k tomu dochází v oblasti „fialová“ a (jeden příklad) v oblasti „zelená/modrá/grue“ barevného prostoru.

• Jiné (jazyky 6, 21, 34, 46, 49).

Níže se podrobněji zabýváme případy, které naznačují vznik kategorie v kategorizačním schématu barev pouze jednoho rodu. Konkrétně upozorňujeme na chování při pojmenování barev, které vykazují jazyky Murle, Patep, Colorado, Tboli, Walpiri, Mazahua, Huastec a Cakchiquel. Zbývající případy s velkým rozdílem (výše označené jako „ostatní“) nevykazují neobvyklé nebo zajímavé chování, takže se jim věnujeme v Doplňkové části 2.

Případ 1: Murle (L75)

Jazyk Murle má jeden výraz, nyapus (w11), který má vysokou hodnotu Diff, viz druhý řádek obr. 4. V tomto případě se jedná o výraz, který má vysokou hodnotu Diff. Vidíme, že podle ženské subpopulace w11 občas označuje „světle modrou“ oblast barev, zatímco mužská subpopulace w11 vůbec nepoužívá. Mužští mluvčí používají k označení kašovitých barev pouze w1. Ženy sice také používají w1 k označení grue barev (kategorie grue), ale mapy termínů zřejmě naznačují, že ženská subpopulace používala slabou extra kategorii pokrývající „světle modré“ barvy, kterou mužská subpopulace nepoužívá. Všimli jsme si také, že kategorie grue je u žen polarizována směrem k zeleným odstínům, zatímco u mužů je „grue“ relativně vyvážená.

Případ 2: Patep (L81)

Jazyk Patep má jeden termín, bilu (w8), který má vysokou hodnotu Diff, viz třetí řádek na obr. 5. Vidíme, že w8 nejlépe označuje „modrou“ oblast barev. Podle zbarvení kategorie w8 v odstínech šedi však také vidíme, že mužští mluvčí nepoužívají w8 dostatečně často a důsledně na to, aby mohli w8 kvalifikovat jako základní CSM. Mužští mluvčí totiž používali w2 k označení „modré“ a „zelené“ barvy a také občas používají w1 k označení „zelené“ barvy. Ženy oddělují kategorie „zelené“ a „modré“ barvy zřetelně pomocí w2, resp. w8.

Případ 3: Colorado (L30)

V coloradském jazyce se vyskytuje jeden termín, losimban (w4), který má vysokou hodnotu Diff, viz první řádek Obr. 6. Ženy používají w6 pro označení „modrý“ a w4 pro označení „zelený“. Naopak muži zřídka používají w4 k označení jak „zelené“, tak „modré“ barvy; w6 je mužskou populací používáno zcela výjimečně a zdá se, že je používáno k označení barev, které nespadají do známé kategorie.

Případ 4: Tboli (L94)

Jazyk Tboli má jeden výraz, gingung (w7), který má vysokou hodnotu Diff (viz obr. 7). Ženy používají w7 k označení „tmavě modrofialové“, zatímco muži používají w7 jen zřídka; „tmavě modrofialové“ barvy nejsou zastoupeny v žádné jiné mužské kategorii.

V dalších případových studiích pozorujeme koexistenci konkurenčních názvů pro tutéž barevnou kategorii.

Případ 5: Walpiri (L103)

Jazyk Walpiri má jeden termín, wajirrkikajirrki (w12), který má vysokou hodnotu Diff, viz druhý řádek obr. 8. V tomto případě se jedná o termín, který má vysokou hodnotu Diff. Ženy mají dvě konkurenční slova, která označují „zelené“ barvy: w12 a w14. „Černá“ a „modrá“ barva jsou pokryty slovem w7. Naproti tomu samci jen zřídka používají w12 k označení „zelené“ barvy, ale k označení „zelené“ barvy používají w14 (a velmi zřídka w7). Kromě slabého zastoupení v kategorii w7 se „modré“ barvy objevují v nezákladní kategorii w10 jak u mužů, tak u žen (s větší silou u žen). Walpiri se poměrně podrobně zabývali Lindsey a Brown (2009), kteří identifikovali existenci pěti motivů pojmenování barev v tomto jazyce; zdá se, že k této rozmanitosti přispívají genderové rozdíly v pojmenování barev.

Případ 6: (L67)

Jazyk Mazahua má dva výrazy, které mají vysokou hodnotu Diff: morado a verde. Na základě výčtu WCS označujeme tato slova jako w28, resp. w47. Mapy mužských a ženských termínů pro w47 jsou zobrazeny v šestém řádku obr. 9. Vidíme, že mužští mluvčí téměř nikdy nepoužívají w47 k označení jakékoli barvy, zatímco ženy používají w47 s vysokou frekvencí a důsledností při popisu barev, které se blíží anglické kategorii „green“. To je obzvlášť zajímavé, když se podíváme na mapy výrazů w4, které jsou zobrazeny ve druhém řádku obr. 9. Samice používají w4 k označení anglických „modrých“ barev, zatímco samci používají w4 k označení kombinace „modré“ a „zelené“ barvy („grue“). Jedná se tedy o příklad, kdy jeden rod lexikalizuje velkou kategorii („grue“), zatímco druhý rod ji rozděluje na dvě menší kategorie („blue“ a „green“). Mapy mužských a ženských termínů pro w28 jsou zobrazeny v pátém řádku obr. 9. Muži i ženy používají w28 k označení „fialové“ oblasti barev. Mluvčí ženského pohlaví však k označení „fialové“ používají pouze w28, zatímco mluvčí mužského pohlaví k označení stejné množiny barev používají také w7.

Případ 7: Huastec (L45)

Jazyk Huastec má dva výrazy, morado a muyaky (w5 a w6), které mají vysoké hodnoty Diff (viz obr. 10). Ženy i muži používají oba termíny k označení „fialové“ oblasti barev. Mluvčí ženského pohlaví však upřednostňují w6, zatímco mluvčí mužského pohlaví w5. Je zajímavé, že v tomto jazyce muži používají termín morado, převzatý ze španělštiny, zatímco ženy používají (tradiční) muyaku. To ukazuje na podobný vzorec, jaký zjistila Samarina (2007) v kavkazských jazycích, což vysvětluje rozdíly v životním stylu mezi pohlavími. Ženy, které se obvykle věnují praktikám vyžadujícím pozornost k potravinám, barvivům a rostlinám, mají tendenci používat domorodé, popisné termíny pro barvy. Muži se naopak zapojují do obchodu a dalších činností mimo domácí prostředí, což je vede k používání abstraktnějších, přejatých barevných termínů.

Případ 8: Cakchiquel (L17)

Jazyk Cakchiquel má jeden termín, lila (w16), který má vysokou hodnotu Diff, viz pátý řádek na obr. 11. Ženy používají w16 k označení „světle fialové“; muži používají w16 s menší frekvencí a důsledností při popisu stejného souboru barev. Můžeme si však všimnout, že zatímco samice používají w10 k označení „tmavě fialových“ barev, samci používají w10 k označení všech barev v oblasti „fialové“, včetně světlých a tmavých odrůd.

Exempláře mužských a ženských kategorií

Ve Fider et al. (2017) uvádíme metody identifikace a analýzy exemplářů kategorií podle dat z úlohy pojmenování barev. Při aplikaci těchto metod na ženské a mužské subpopulace jsme zjistili, že ačkoli se v některých jazycích mužské a ženské exempláře liší, tento výsledek není statisticky významný v tom smyslu, že podobné vzorce byly pozorovány v simulacích s náhodně vybranými pseudomužskými a pseudoženskými populacemi. Je třeba poznamenat, že algoritmus, který lokalizuje exemplář kategorie, závisí na nalezení trojrozměrného centroidu souboru barev a jeho zpětné projekci na soubor barev WCS. Původní kolekce barev pochází ze souboru barev WCS, který je vybírán především z „povrchu“ trojrozměrného barevného tělesa; výpočet středu a zpětná projekce na síť WCS vnáší možnost chyby a zdánlivě náhodné výsledky exemplářů mužského/ženského pohlaví mohou být jednoduše důsledkem tohoto problému. Podrobnosti týkající se našich metod a výsledků založených na exemplářích naleznete v doplňkové části 4.

.