Obrovská hromada rambutanu na trhu.

Rambutan získává můj hlas pro nejpodivnější ovoce na světě. Je kulovitý nebo podlouhlý s jasně třešňově červenou slupkou. To, co ho dělá tak zvláštním, jsou zelené „chloupky“, které se táhnou asi centimetr od slupky a někdy jsou zakončeny malými lístky. Tyto stonky nejsou tuhé jako trny, ale měkké a poddajné. Plody připomínají spíše dětskou hračku než něco jedlého. Pořád čekám, že se objeví v nějakém sci-fi pořadu jako potrava pro mimozemšťany, ale možná je ten vzhled příliš neuvěřitelný i pro televizi. Nicméně, slovy krále Ramy II (1809 až 1824) v jeho „ódě na ovoce“: „Vnější vzhled ‚ngoh‘ je ošklivý, ale ovoce uvnitř je krásné. Člověk by se nikdy neměl nechat oklamat vzhledem.“

Jiný název pro toto ovoce je „chlupatá liči“, což vzhledem k jeho vzhledu a chuti dává smysl. Thajský název pro rambutan, ngoh, je také názvem negroidní domorodé skupiny obyvatel na jihu Thajska. Použití stejného slova není náhodné. Ngoh – lidé – jsou také známí svou tmavou pletí a tuhými vlasy, stejně jako ovoce. Spojení ovoce s etnickou skupinou je běžné mezi Thajci, kterým zmínka o tomto slově připomíná legendu o Sang Tongovi. Král Ráma II. také napsal aktualizovanou verzi této legendy, která je zčásti prózou a zčásti básní, a každý Thajec se ji musí učit v pátém ročníku školní docházky. Je to něco jako „Popelka“ a „Kráska a zvíře“ v jednom.

Sang byl princ, který byl z matčina lůna vynesen v lasturce, což bylo špatné znamení, za které byl on i jeho matka vykázáni z královského domu. Jako malý chlapec byl matce odebrán a nakonec skončil v rukou obryně, která ho adoptovala jako svého syna. Po deseti letech mladík objevil pár skleněných bot, zlatou hůl a kouzelnou masku ngoh spolu se studnou, která obsahovala tekuté zlato. Sang se rozhodl obryni opustit, a tak se ponořil do zlaté studny, obul si létající boty a utekl s holí a maskou. Poté se stal „Sang Tongem“, přičemž Sang znamená mušle a Tong znamená zlato.

Obryně prosila Sang Tonga, aby se vrátil, ale on odmítl a ona zemřela na zlomené srdce. Nasadil si masku ngoh, která ho proměnila v ošklivého tmavého a chlupatého muže, stejně jako ovoce. Sang Tong se dostal do vzdálené země, kde měl král sedm dcer, z nichž šest bylo vdaných. Nejmladší dcera odmítla každého nápadníka, který se objevil. Zklamaný král svolal všechny mládence v království, včetně nyní ošklivého Sang Tonga, a nařídil své dceři, aby si vybrala. Samozřejmě, jako ve všech pohádkách, si princezna vybrala toho nejnepravděpodobnějšího kandidáta, tmavého a chlupatého Sang Tonga.

Král rozzuřený dceřinou volbou ji i Sang Tonga vykázal do lesa, kde jí nakonec sundal masku a odhalil svou pravou krásnou zlatou podobu. Následovaly další zkoušky a útrapy, ale samozřejmě v pravém pohádkovém stylu nakonec žili šťastně až do smrti.

Vnější slupka rambutanu je poměrně silná a trochu kožnatá. Uvnitř je bílá dužina s jedním velkým semenem uprostřed. Dužina chutná podobně jako liči nebo longan. Existují dvě odrůdy tohoto ovoce, přičemž zdaleka nejoblíbenější je rohng rian, což v thajštině znamená „škola“. Za tímto názvem se skrývá příběh, podle kterého jednoho dne jeden učitel na jihu země jedl rambutan z ostrova Penang v Malajsii a semena vyplivoval na školním dvoře. Jedné z peckovic se podařilo zakořenit a vyrostl z ní obrovský strom – tento druh může dosahovat výšky 60 metrů i více. Tomuto stromu se podařilo zkřížit s místní odrůdou a nový druh rambutanu byl na světě.

Rambutan přichází do sezóny v období časných dešťů, přibližně od dubna do srpna. Na vrcholu sezóny uvidíte na trhu nejen hromady rambutanu, ale po okolí budou křižovat celá nákladní auta a prodávat kilo plodů za pouhý peníz. Rambutan se pěstuje po celém Thajsku, ale nejznámější jsou dvě hlavní oblasti. Jedna se nachází na východním pobřeží v okolí provincie Rayong. Druhá je v provincii Surat Thani na středním jihu. Ovoce je tak oblíbené, že jeho příchod do všech koutů země je netrpělivě očekáván.