Londýn je neobjevenou zemí Spojeného království, která se skrývá před zraky veřejnosti. Přesto způsob, jakým se o Londýně mluví a jakým je zkoumán, nevěnuje dostatečnou pozornost tomu, jak moc se on i zbytek Spojeného království změnil. Chceme-li pochopit moderní Spojené království, musíme lépe porozumět Londýnu.
The Shard, London (Kredit: Wikimedia Commons)
„Londýn“ je označován s malým nebo žádným zamyšlením nad tím, co „Londýn“ je nebo co znamená
Často se v britských politických, politických nebo akademických diskusích „Londýn“ označuje s malým nebo žádným zamyšlením nad tím, co „Londýn“ je nebo co znamená. Nejčastěji je „Londýn“ zkratkou pro vládu a/nebo parlament Spojeného království, a tedy pro ústřední politické instituce Spojeného království, které se nacházejí ve Whitehallu a Westminsteru a v jejich okolí. Jindy se jím označuje „londýnské město“ nebo ještě líněji „jih“ Anglie. To vše se děje navzdory tomu, že oblast známá jako Velký Londýn je jak nejvýraznější a nejmocnější částí Spojeného království, tak politickým prostorem, který je mnohem více než vládnoucí prostor Westminsteru, Whitehallu nebo „City“.
Pochopení „londýnské bubliny“
Odlišnost Londýna od zbytku Spojeného království není zdaleka nová věc. Existuje dlouhá historie stížností na to, že se Londýn stává cizím místem. V posledních desetiletích se však rozdíl mezi Spojeným královstvím a jeho hlavním městem stále zvětšuje a zvětšuje. Způsob, jakým o Londýně mluvíme a jak ho studujeme, s ním však nestačil držet krok.
V politice existuje dlouholetá tradice obviňování britské elity, že žije v londýnské bublině, kde je díky centralizovanému, majoritnímu systému Spojeného království do značné míry soustředěna moc. Jak však může britská politologie ocenit a posoudit takové tvrzení a to, jak případná taková „bublina“ utváří Spojené království, když se nedaří vnímat Londýn jako něco víc než Westminster/Whitehall a zkoumat tak vztahy mezi zbytkem Spojeného království a 9 miliony lidí, kteří žijí v nejvýraznějším a ekonomicky i politicky nejvýznamnějším regionu Spojeného království?
O Londýně existuje množství cenných a dlouhodobých prací geografů, sociologů, historiků a novinářů. Ve většině londýnských knihkupectví snadno najdete rozsáhlé sekce věnované mnoha knihám o Londýně. Politologové jej však často přehlížejí, až na několik světlých výjimek (například Tony Travers nebo snahy londýnské univerzity Queen Mary o studium londýnských voličů). V porovnání se studiem nebo odkazováním na vývoj například ve Skotsku nebo Severním Irsku se zdá, že hlavní město do značné míry ignorujeme. Je načase, aby akademická obec více ocenila Londýn jako nejvýraznější politický prostor ve Spojeném království a aby byl jako takový studován.
Londýn vyniká
V celé řadě ukazatelů Londýn vyniká. Jeho obyvatelstvo je nejrozmanitější ze všech regionů nebo národů Spojeného království. Občané jiné než bílé pleti a občané Spojeného království tvoří větší podíl obyvatel Londýna než kdekoli jinde. I když existují menší města a obce s různorodým obyvatelstvem, téměř 9 milionů obyvatel Londýna – více než 8,3 milionu Skotů a Velšanů – z něj činí největší a nejosobitější demografický prostor Spojeného království.
Hospodářská velmoc
Canary Wharf (Kredit: iStock)
Studium místa Londýna v britské ekonomice je nyní klíčové pro pochopení ekonomických vyhlídek Spojeného království
Londýnská ekonomika ční nad zbytkem Spojeného království. Z 12 % britské populace vytváří Londýn přibližně 23 % HDP Spojeného království. Tato ekonomika je také nejrozmanitější a nejodolnější ve Spojeném království. Londýn byl nejvíce zasažen finanční krizí v roce 2007 (příčina krize možná leží dokonce v něm). Zároveň se však zotavil rychleji než kdekoli jinde. Je to proto, že Londýn nejsou jen velké banky „City“ – samotné odvětví finančních služeb je totiž mnohostranné a odráží anglické, britské, evropské a mezinárodní vazby Londýna. Londýnská ekonomika je často vykreslována jako závislá na bankách a finančních službách, ale je domovem celé řady organizací a zdrojů zaměstnanosti, od velkých charitativních organizací až po stavbaře a uklízeče. Proto je studium místa Londýna v britské ekonomice v současnosti klíčové pro pochopení ekonomických vyhlídek Spojeného království.
Metropole je také globálním mediálním a dopravním centrem. Jeho průmysl cestovního ruchu je zdaleka největší ve Spojeném království. Je světovým centrem designu, informačních technologií, výzkumu a univerzit. Ať už prostřednictvím „flat white economy“ nebo nadnárodních společností „the City“, Londýn má nejdynamičtější a nejproduktivnější ekonomiku Spojeného království. To je pravý opak mnoha jiných oblastí Spojeného království. Byly učiněny četné pokusy o vyvážení britské ekonomiky směrem od Londýna – a jihovýchodu – a opakovaně se to nepodařilo. Analýza politické ekonomie Spojeného království vyžaduje zhodnocení toho, jak by ji potřeby Londýna mohly nebo nemusely ovlivnit.
Specifické potřeby a politiky
Urbanistická geografie metropole znamená, že její potřeby a politiky – ať už v oblasti bydlení, dopravy, policie, energetiky, životního prostředí, zdravotnictví, sociální péče atd. jsou v takovém měřítku a nepodobají se potřebám a politikám jakéhokoli jiného regionu nebo politického prostoru ve Spojeném království. Politika v jiných regionech a zemích Spojeného království neustále balancuje mezi městem a venkovem, zatímco v Londýně se soustředí výhradně na město. Potřeby Londýna také zahrnují některé z nejhorších extrémů ve Spojeném království: nejvyšší míru nerovnosti, chronický nedostatek bytů, přetíženou dopravní infrastrukturu, největší počet přistěhovalců a jedinečné bezpečnostní potřeby, počínaje velkým počtem významných teroristických cílů a velkým množstvím špinavých peněz protékajících City až po každodenní a nízkou kriminalitu a problémy s policií. Vzhledem k velikosti Londýna může to, co se s ním děje, utvářet nebo deformovat širší politiku Spojeného království.
To, co Londýnu chybí v nacionalistické politice, kterou najdeme ve Skotsku, Walesu, Severním Irsku a stále častěji i v jiných oblastech Anglie, dohání svým internacionalismem. Podle sčítání lidu z roku 2011 se obyvatelé Londýna s nejmenší pravděpodobností v Anglii označují za Angličany a s největší pravděpodobností ve Spojeném království za Brity. Obyvatelé Londýna jsou obvykle mladší než celostátní průměr a mají vyšší kvalifikaci. Uvádějí také, že jejich politické preference jsou liberálnější a internacionalističtější. V zemi, kde se objevuje klíčová politická dělící čára mezi sociálními konzervativci a sociálními liberály, je Londýn srdcem těch druhých. Analýza Londýna a toho, jak na něj nahlíží zbytek Spojeného království, poskytuje důležitý vhled do výsledku referenda o EU, vývoje brexitu a výsledku parlamentních voleb v roce 2017.
City Hall (Kredit: iStock)
To, co Londýnu chybí v ústavních pravomocích přenesených na Skotsko, Wales a Severní Irsko, dohání formální a neformální politickou mocí v mnoha směrech. Už jen jeho velikost znamená, že zájmy Londýna mohou (ale nemusí) být více registrovány v myslích rozhodujících činitelů. Jako globální město a domov britské diplomatické komunity se někdy může zdát, že Londýn má více společného s New Yorkem nebo Tokiem než s Birminghamem nebo Aberdeenem. Jeho vlastní političtí aktéři a instituce disponují různou úrovní moci, ať už v podobě starosty, Velkého londýnského shromáždění nebo 32 městských částí. Dále je zde neformální vliv, který má Londýn na elitu Spojeného království – ať už proto, že sídlí a žije v místech, jako je Notting Hill nebo St James’s, nebo proto, že zde sídlí hlavní celobritská média, think tanky a instituce občanské společnosti.
Přes to všechno se studie a analýzy rostoucích rozdílů uvnitř Spojeného království zaměřují na Skotsko, Wales a Severní Irsko. Anglii je věnována stále větší pozornost, a to v nemalé míře díky práci takových programů, jako je projekt Britské akademie Governing England. Přesto je zřejmé, že analýzy politiky, ekonomiky nebo ústavy Spojeného království příliš často opomíjejí Londýn a považují jej za zkratku pro jiné věci. Spojené království je často mnohem jednotnější, než se mu často přisuzuje, ale i nadále platí, že studium britské politiky musí více reflektovat hlavní město, které je neobjevenou zemí Spojeného království skrývající se na dohled.
Dr Tim Oliver je spolupracovníkem LSE IDEAS a Jean Monnet Fellow v Evropském univerzitním institutu.
Zjistěte více o projektu Britské akademie o decentralizaci a vládnutí v Anglii
.