Východiska: Ve východoevropských zemích existuje jen málo průzkumů předporodní deprese a úzkosti. Cílem této studie bylo shromáždit údaje o prevalenci na maďarském vzorku a hledat souvislosti mezi prenatální depresí/úzkostí a některými psychosociálními proměnnými.

Subjekty a metody: Byl vytvořen populační monitorovací systém, který zahrnoval každou těhotnou ženu ve městě Szombathely v západním Maďarsku z hlediska příznaků deprese a úzkosti během prvního trimestru těhotenství. Údaje byly shromažďovány v období od 1. února 2008 do 1. února 2010. Do zkoumaného vzorku bylo zahrnuto pět set tři těhotných žen.

Výsledky: Průměrný věk našich účastnic byl 29,8 let (SD=4,94/). Pětina (19,9 %; 95%CI = 16,6-23,6) těhotných žen trpěla mírnou až těžkou depresí podle Beckova inventáře deprese. Četnost těžké deprese byla nízká (1,4 %). Známky rysové úzkosti měřené Spielbergerovým inventářem vykazovalo 14,2 % vzorku (95%CI =11,5-17,6). Průměrné skóre deprese a úzkosti se ukázalo být významně vyšší u žen, které byly nezaměstnané, bylo jim méně než 20 let, měly nízké vzdělání a/nebo socioekonomický status a vykazovaly vyšší míru sociální nedůvěry. Osoby žijící ve společném manželství měly více depresivních symptomů, zatímco vzájemnost byla spojena pouze s úzkostí.

Závěry: S výjimkou prevalence těžké deprese se naše údaje nelišily od prevalence zjištěné v zemích s tržní ekonomikou. Dospívající věk, nepříznivé socioekonomické podmínky a vysoká sociální nedůvěra byly spojeny se vznikem klinicky významné deprese a úzkosti během prvního trimestru těhotenství.