Jako symbol ženské emancipace byla Emily Wilding Davisonová vždy kontroverzní. Sufražetka, která se před 100 lety smrtelně zranila na dostihovém závodišti v Epsomu během Derby pod kopyty královského koně, byla jedněmi oslavována jako statečná mučednice a druhými napadána jako nezodpovědná anarchistka. Nyní podrobná analýza filmových záběrů incidentu vrhla nové světlo na sporné okamžiky ze 4. června 1913, které se měly zapsat do dějin politických protestů.
Přestože filmová technika byla v počátcích, incident zachytily tři kamery filmového týdeníku a nová studie záběrů ukázala, že čtyřicetiletý účastník kampaně se nepokoušel strhnout královského dostihového koně Anmera, jak se předpokládalo, ale ve skutečnosti se natahoval, aby mu k uzdě připevnil šátek.
Analýza, kterou provedl tým vyšetřovatelů pro televizní dokument, jenž bude dnes večer odvysílán na kanálu Channel 4, rovněž naznačuje, že pozice Davisonové před tím, než vyšla na dráhu, by jí umožňovala jasný výhled na blížící se dostih, což je v rozporu s tvrzením, že vyběhla bez rozmyslu, aby se zabila.
Představitelka Clare Baldingová a vyšetřovatelé Stephen Cole a Mike Dixon se vrátili k původním nitrátovým filmovým materiálům pořízeným v daný den a převedli je do digitální podoby. Učinili tak proto, aby mohly být vyčištěny a aby nový software mohl vzájemně porovnat tři různé úhly záběrů kamery.
„Bylo to takové neobyčejné dobrodružství zjistit o ní víc, o tom, co představovala, o hnutí sufražetek,“ řekla Baldingová tento víkend o své práci s týmem, který natáčel Tajemství sufražetky.
„Je nesmírně významná jako historický okamžik, okamžik, který naprosto vystihuje zoufalství žen v této zemi, které chtěly mít volební právo.“
Historici naznačili, že Davisonová se snažila připevnit vlajku na koně krále Jiřího V., a podle policejních zpráv byly u jejího těla nalezeny dvě vlajky. Někteří svědci se domnívali, že se snažila přeběhnout trať v domnění, že koně přejeli, jiní se domnívali, že se snažila strhnout Anmera. Skutečnost, že měla u sebe zpáteční jízdenku na vlak z Epsomu a v nejbližší době plánovala dovolenou se svou sestrou, také způsobila, že někteří historici tvrdí, že neměla v úmyslu se zabít.
V roce 2011 dostihový historik Michael Tanner tvrdil, že vzhledem k tomu, že Davisonová stála v tlačenici na vnitřní straně zatáčky v Tattenham Corner, nemohla královského koně vidět.
Nové vzájemné porovnání kamer však podle tvůrců pořadu C4 odhalilo, že Davisonová byla blíže ke startu Tattenham Corner, než se myslelo, a měla tak lepší výhled. V této pozici mohla vidět a vytipovat Anmera.
Historici naznačili, že Davisonová a další sufražetky byly viděny, jak „cvičí“ v chytání koní v parku poblíž domu její matky, a že pak losovaly, kdo pojede na Derby.
Po srážce s Anmerem Davisonová upadla na trati do bezvědomí. Kůň se převrátil, ale pak se zvedl a dostih dokončil bez žokeje. Davisonová zemřela na následky zranění o čtyři dny později v nemocnici Epsom Cottage.
Na pohřbu přední sufražetky Emmeline Pankhurstové v roce 1928 položil žokej Herbert Jones, který toho dne jezdil na Anmerovi, věnec „k uctění památky paní Pankhurstové a slečny Emily Davisonové“. Jones při srážce v roce 1913 utrpěl lehký otřes mozku, ale poté tvrdil, že ho „pronásleduje tvář té ubohé ženy“.
V roce 1951 našel jeho syn Jonese mrtvého v kuchyni naplněné plynem. Žokej se zabil sám.
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.