Východiska: Šíření patogenů rezistentních vůči antibiotikům představuje ve zdravotnických zařízeních stále větší hrozbu. Byly vyjádřeny obavy, že používání povrchových dezinfekčních prostředků a antiseptik může vést k selekci patogenů rezistentních vůči antibiotikům.

Cíl: Přehled vědecké literatury o tom, zda existuje souvislost mezi používáním germicidů (tj. dezinfekčních prostředků a antiseptik) a rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Dále přezkoumáme, zda bakterie rezistentní vůči antibiotikům vykazují změněnou citlivost vůči germicidům, které se doporučují používat jako dezinfekční prostředky nebo antiseptika.

Návrh: Přehled příslušné vědecké literatury.

Výsledky: V laboratoři se podařilo vyvinout bakteriální mutanty se sníženou citlivostí k dezinfekčním a antiseptickým prostředkům, které rovněž vykazují sníženou citlivost k antibiotikům. Popsaná rezistence k antibiotikům však nebyla klinicky relevantní, protože testovaný organismus byl zřídka lidským patogenem, změněná úroveň antimikrobiální citlivosti byla v rámci dosažitelných sérových hladin pro antibiotikum nebo testované antibiotikum nebylo klinicky používáno k léčbě studovaného patogenu. Podobně byly zaznamenány kmeny divokého typu se sníženou citlivostí k dezinfekčním prostředkům (hlavně kvartérním amoniovým sloučeninám) a antiseptikům (hlavně triklosanu). Protože však koncentrace dezinfekčních prostředků používaných ve zdravotnictví značně převyšuje koncentraci potřebnou k usmrcení kmenů se sníženou citlivostí k dezinfekčním prostředkům, je klinický význam těchto pozorování sporný.

Závěr: Dosud neexistují žádné důkazy o tom, že by používání doporučených antiseptik nebo dezinfekčních prostředků vedlo k selekci organismů rezistentních vůči antibiotikům v přírodě. Dezinfekční prostředky a antiseptika by se měly používat, pokud existují vědecké studie prokazující jejich přínos nebo pokud existuje silné teoretické zdůvodnění pro použití germicidů.