Mnoho hollywoodských románků začalo na plátně a proniklo do skutečného života zúčastněných herců, ale nejikoničtějším z nich musí být ten Humphreyho Bogarta a Lauren Bacallové.
Když se poprvé setkala s Bogartem, který byl v té době již uznávanou hollywoodskou hvězdou a byl o 25 let starší než ona, bylo jí pouhých 19 let, přiznala Bacallová ve svých pamětech z roku 1978 (By Myself), že když ho poprvé spatřila, „nezazněl žádný hrom, žádný blesk“.
Psal se rok 1943 a dvojice měla společně hrát ve filmu Mít a nemít, ale Bacallová byla z natáčení nervózní a brzy se obrátila na Bogarta, aby ji podpořil.
První den natáčení se stále třásla, a tak jí řekl, aby si schovala bradu, aby to skryla, a donutil ji, aby se na něj podívala vzhůru, což se stalo jejím slavným „pohledem“.
Dvojice se rychle spřátelila, a protože film byl natočen unikátně v chronologickém pořadí, zachytil kvetoucí vztah mezi nimi. A jaké to bylo spojení.
„Je to jeden z těch případů, kdy je docela dobře možné, že jsme očitými svědky toho, jak se herec nebo herečka zamilovali,“ řekl filmový historik Leonard Maltin časopisu Vanity Fair o jejich románku na plátně.
„Dobří herci nás tomu sice neustále nutí věřit, ale když je to doopravdy, musí to mít nějaký náboj navíc.“
Chémie mezi Bogartem a Bacallovou byla na place tak silná, že film, v němž měla původně Bogartova postava milovat jinou ženu, byl změněn tak, aby se zamiloval do Bacallové.
„Chemie – chemii nepřekonáte,“ řekla Bacallová v roce 2007, ale chemie mezi ní a Bogartem byla stejně silná mimo plátno jako na něm.
Pouhé tři týdny po začátku natáčení se poprvé políbili – v šatně Bacallové po jednom natáčecím dni – a on ji později požádal o telefonní číslo, které slavně načmárala na zadní stranu krabičky od sirek.
„Chemie – chemii nelze přebít.“
Její románek se tehdy zdál být na spadnutí; jediným problémem ovšem byla Bogartova manželka.
V té době byl Bogart již potřetí ženatý, od roku 1938 s herečkou Mayo Methotovou, ale jejich vztah byl všechno, jen ne šťastný.
Jejich společné roky přerušovalo silné pití a kruté hádky, a v roce 1942 ho Methotová v záchvatu vzteku dokonce pobodala. Nebyla to žena, které by někdo chtěl zkřížit cestu, natož devatenáctiletá Bacallová.
Přesto se nenechala odradit od schůzek s Bogartem a začali se tajně scházet v autech a v golfovém klubu poblíž místa, kde natáčeli film Mít a nemít. Dokonce používali svá jména na plátně, „Steve“ a „Slim“, aby zamaskovali svou identitu.
Ale jejich tajný románek byl spojen s filmem a v květnu 1944 natáčení skončilo a Bacallová a Bogart se museli rozejít.
„Vím, co znamenalo ‚Říct sbohem znamená trochu zemřít‘,“ napsal jí ve vzkazu nedlouho po jejich rozchodu.
„Protože když jsem od tebe naposledy odcházel a viděl tě tam stát tak milou, opravdu jsem v srdci trochu umřel.“
V následujících měsících se Bogart vrátil k manželství s Methotovou, ale koncem roku se s Bacallovou znovu setkal při natáčení filmu Velký spánek.
Zpočátku se snažil zůstat věrný Methotovi, který údajně souhlasil, že přestane pít. Bacallová později o Bogartově volbě napsala: „Řekla jsem, že budu muset respektovat jeho rozhodnutí, ale nemusí se mi to líbit.“
Ale Bogart měl potíže, když se na natáčení znovu rozhořela chemie mezi ním a Bacallovou, a po měsících tam a zpět nakonec Methota opustil.
Rozvedli se 10. května 1945 – přesně rok poté, co skončilo natáčení filmu Mít a nemít – a o pouhých 11 dní později se s Bacallovou oženil při malém obřadu na přátelské farmě v Ohiu.
Když šla k oltáři, pozdravil ji slovy: „Ahoj, zlato“, na což Bacallová odpověděla: „Oh, goody“. Bogart se při výměně slibů dokonce rozplakal.
Podle slov samotné Bacallové Bogart váhal, zda si ji má vzít, ale ona byla příliš „dotěrná“ na to, aby ji po tak dlouhé době odmítl.
„Od začátku mi říkal: ‚Miluji tě, a jestli chceš udělat kariéru, udělám všechno, abych ti pomohl, ale nevezmu si tě‘,“ prozradila Bacallová v rozhovoru pro Vanity Fair v roce 2011.
„Chtěl ženu, která s ním půjde a bude u toho, a měl naprostou pravdu. A to jsem chtěla i já, a proto jsem chtěla děti. On nikdy žádné dítě neměl. Takže v tomhle směru jsem byla slečna Pushy. Ale byla jsem šťastná, že jsem jeho manželka. Milovala jsem to. Protože jsem ho opravdu milovala.“
Na rozdíl od předchozích manželství byl Bogartův svazek s Bacallovou šťastný. I když připouští, že pravděpodobně přišla o filmové role, protože byla vnímána jako „Bogieho manželka“, Bacallová byla skutečně zamilovaná.
V roce 1949 manželé přivítali své první dítě, syna Stevena podle Bogartovy postavy ve filmu Mít a nemít, a v roce 1952 jim do rodiny přibyla dcera Leslie.
Ale byli hollywoodskými filmovými hvězdami ještě předtím, než se stali rodiči a manželi, a každý, od filmových manažerů až po jejich vlastní fanoušky, si myslel, že se něco pokazí.
Koneckonců to bylo Bogartovo čtvrté manželství a byl o desítky let starší než Bacallová – detaily, které by mnozí považovali za znepokojivé. Ne že by to Bacallovou nějak zajímalo.
„Nebrali v úvahu, že Bogartovi byli zamilovaní.“
„Když jsme se s Bogiem brali, hollywoodští škarohlídi kroutili hlavou a naříkali: ‚To nevydrží‘,“ vzpomínala.
„Věděli jsme to lépe. Předvídaví katastrofisté ale nebrali v úvahu, že Bogartovi se milovali.“
Bacallová se vzdala mnoha kariérních příležitostí, aby mohla vychovávat jejich rodinu a plnit „tradiční“ roli manželky a matky, na čemž „staromódní“ Bogart poněkud trval.
Během jedenácti let manželství se Bacallová soustředila na jejich děti a podporu Bogarta a nechala svou kariéru ustoupit do pozadí, což by mnohé moderní ženy považovaly za překvapivé rozhodnutí. Pro Bacallovou to však stálo za to.
„Kdybych měla jen svou kariéru, přišla bych o Bogieho, o děti, o samotnou podstatu života,“ řekla v roce 2005 deníku The Guardian.
A kdykoli Bogart vzpomínal na jejich „staré dobré časy“ u filmu, její odpověď byla jednoduchá: „Řekla bych mu: ‚Zapomeň na to, kamaráde. Tohle jsou staré dobré časy.“
Ale jejich dobré časy neměly trvat dlouho, v roce 1956 byla Bogartovi diagnostikována rakovina jícnu a o necelý rok později, 14. ledna 1957, zemřel.
Když ovdověla, bylo Bacallové pouhých 32 let, soustředila se na své dvě malé děti, a přestože v následujících desetiletích prožila řadu dalších románků, žádný z nich se neudržel.
Zemřela v roce 2014 ve věku 89 let a pouhé tři roky před svou smrtí žertovala, že – navzdory půlstoletí, které uplynulo od jeho odchodu – je k ní Bogart stále připoután.
„Můj nekrolog bude určitě plný Bogarta,“ řekla v rozhovoru pro Vanity Fair.
Po její smrti si publikace po celém světě připomněly její románek s Bogartem a jejich 11 blažených společných let. Když takový románek rozkvete na filmovém plátně a pak se přenese i do skutečného života, je těžké nad ním neobdivovat.
I sama Bacallová věděla, jak zázračný byl její a Bogartův milostný příběh, když po jeho smrti psala: „Nikdo nikdy nenapsal lepší romanci, než jakou jsme prožili my.“