Vysvětlujeme, co je nezcizitelné a jaká nezcizitelná práva existují. Dále zmínky o tomto termínu v historii.
Co je nezcizitelné?
Slovo nezcizitelné pochází z latinského slova, které označuje něco, co nemůže být zcizeno (tj. jehož panství nemůže být předáno nebo převedeno z jednoho jedince na druhého). Nezcizitelné tedy nelze legálně prodat ani převést.
Slovo nezcizitelné je čistě právním pojmem, pochází z latinského inalienabilis a označuje ta práva, která jsou považována za základní; která nelze osobě legitimně odepřít, neboť jsou součástí její podstaty. Lidská práva jsou nezadatelná práva.
Tyto typy práv jsou naopak nezadatelné. Žádný subjekt se od nich nemůže odpoutat nebo se jich vzdát, a to ani z vlastní vůle. Například neexistuje nic takového jako dobrovolné otroctví. Člověk se nemůže vzdát své svobody a dobrovolně se podřídit příkazům jiného člověka.
Nezadatelná práva jsou jednotlivci vlastní už z toho důvodu, že patří k lidskému druhu. To znamená, že způsob jejich nabytí je nedobrovolný. Od okamžiku, kdy se člověk narodí, má na tato práva nárok a nemůže se jich zbavit až do své smrti (jsou tedy vrozená). A neexistuje žádný možný právní řád nebo trest, který by ho mohl těchto práv zbavit.
Viz také: Vlastnictví
Další druhy nezadatelných práv
Další nezadatelná práva se nacházejí v rámci lidských práv a jsou to práva na svobodu, rovnost, bratrství a nediskriminaci, která jsou základními právy, a proto, jak již bylo uvedeno, jim nelze legitimně upírat.
Je třeba zmínit, že jsou považována za základní pro normální vývoj jedince a tvoří etický a morální základ, který chrání důstojnost člověka.
Všeobecná deklarace lidských práv, která byla přijata v roce 1948 Organizací spojených národů (OSN), je nejvyšším dokumentem, který shrnuje všechna nezadatelná práva, jimiž disponují lidské bytosti. Výsledkem spojení výše zmíněné deklarace s mezinárodními pakty, na nichž se státy dohodly, byla Mezinárodní listina lidských práv.
Krátká zmínka o čistém nezadatelném právu
Jako nikdy není na škodu si tyto věci připomenout, dnes si jako příklad vypíšeme články 1 a 2 lidských práv, které Organizace spojených národů schválila a vyhlásila 10. prosince 1948; tyto články obsahují základní zásady, na nichž jsou práva založena: Svoboda, rovnost, bratrství a nediskriminace.
- Článek 1. Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech a obdařeni rozumem a svědomím se mají k sobě navzájem chovat v duchu bratrství.
- Článek 2. Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Každý má všechna práva a svobody stanovené v této deklaraci bez jakéhokoli rozlišování, jako je rasa, barva pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, majetek, rod nebo jiné postavení.
Historické zmínky o slově nezadatelný
V Deklaraci nezávislosti se také hovoří o nezadatelných právech. Říká, že „všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, jako je život, svoboda a snaha o štěstí.“
„Tato práva nemohou být vyměněna, odevzdána nebo odňata, s výjimkou trestu za trestný čin, vlády jsou zřízeny k tomu, aby tato práva zajišťovaly, nikoliv udělovaly nebo vytvářely“.
Slovo nezcizitelné v právním právu
Tímto slovem se tradičně zdůrazňuje nadřazený charakter prvních principů právní axiologie, které určují základní práva člověka. O těchto právech se říká, že jsou „nezcizitelná“ v tom smyslu, že jejich platnost nezávisí na žádné náhodě lidské vůle, ani jeho vlastní, ani vůle ostatních: člověk má tato práva ne proto, že mu je zákonodárce přiznal, ale prostě na základě svého lidského stavu.
Příklady použití a fráze
„Bylo mezinárodně uznáno, že oběti válečných, etnických a náboženských konfliktů mají stejné nezcizitelné právo na vzdělání jako každá jiná osoba.“
„Bylo mezinárodně uznáno, že oběti válečných, etnických a náboženských konfliktů mají stejné nezcizitelné právo na vzdělání jako každá jiná osoba“. V této větě se slovo nezadatelné objevuje jako jedno ze základních práv.
„Ve shromáždění politik kategoricky prohlásil, že volba vládce je nezadatelným právem všech lidí“. V tomto příkladu je použito ve smyslu humanitárního práva, tj. práva náležejícího celému lidstvu.
„Nakonec latinskoamerická země uznala nezcizitelné vlastnictví těchto pozemků domorodým společenstvím“. Zde se vztahuje na uznání území, které náleží národu, protože patřilo jeho předkům.
Není pochyb o tom, že slovo nezcizitelné mělo a má více významů. Záleží na kontextu, v němž se používá, který zdůrazňuje ten či onen význam.
Naposledy upraveno: 10. června 2020. Jak citovat: „Inalienable“. Autor: María Estela Raffino. Z: Argentina. Komu: Concepto.de. K dispozici na adrese: https://concepto.de/inalienable/. Přístup: 25. března 2021.