68letý muž se středně těžkou mentální retardací se dostavil na pohotovost s anorexií, zácpou a 4 dny trvající distenzí břicha. V anamnéze byla významná částečná resekce tlustého střeva pro domnělou střevní neprůchodnost před 3 lety (při operaci nebyla zjištěna skutečná anatomická příčina neprůchodnosti). Při vyšetření byl dehydrovaný a tachykardický, s krevním tlakem 90/60 mmHg a s nafouklým, tympanickým a mírně citlivým břichem. Výsledky metabolického panelu, amylázy a lipázy byly jinak normální. Rentgenový snímek břicha prokázal výraznou distenzi žaludku s četnými dilatovanými kličkami tenkého a tlustého střeva (obrázek 1). Počítačová tomografie břicha s kontrastem potvrdila výše uvedené nálezy, ale neidentifikovala žádnou mechanickou příčinu střevní obstrukce (obrázek 2). U pacienta došlo k výraznému symptomatickému zlepšení po intravenózní hydrataci, dekompresi žaludku a zahájení intravenózní aplikace metoklopramidu a erytromycinu. Ezofagogastroduodenoskopie neodhalila žádné známky obstrukce žaludečního vývodu.
Rentgenogram břicha zobrazující masivní distenzi žaludku ohraničenou šipkami.
Koronální počítačová tomografie zobrazující masivně dilatovaný žaludek (šipky) a dilatované střevní kličky (šipky).
Chronická střevní pseudoobstrukce (CIPO) je vzácná porucha gastrointestinální motility charakterizovaná opakovanými/chronickými příznaky střevní obstrukce při absenci mechanické nebo metabolické příčiny obstrukce.1,2 Podobný klinický obraz může vyvolat také radiační enteritida, léky jako klonidin, opiáty, systémové poruchy jako diabetes, hypotyreóza, amyloidóza, sklerodermie a roztroušená skleróza. Vyloučení výše uvedených sekundárních příčin je proto pro diagnózu idiopatické CIPO povinné. Na vzniku CIPO se podílejí poruchy integrity střevních nervových drah, intersticiálních Cajalových buněk a buněk hladkého svalstva gastrointestinálního traktu.
Akutní léčba zahrnuje dekompresi, vhodnou náhradu tekutin a elektrolytů a nutriční podporu.1 Bylo prokázáno, že prokinetika, jako je metoklopramid, erytromycin, oktreotid a neostigmin, pomáhají zlepšit dobu střevního tranzitu.1,2 Za experimentální se považuje stimulace žaludku nebo střeva a transplantace střeva. Zvýšení informovanosti o CIPO je nezbytné k zajištění včasné diagnózy, vhodné léčby a snad i k zamezení zbytečných břišních operací u těchto pacientů.1