Jestliže všechny tyto vlčí studie a vlčí debaty něco dokazují, pak to, že lidé opravdu milují myšlenku mít toho nejvlčího psa, jakého si lze představit. Pokud tedy lidé opravdu chtějí vlčího psa, proč si prostě nepořídí domácího vlka a nevychovají ho jako psa?

No, jde o tohle. Jakkoli jsou si psi a vlci podobní, nejsou stejní, a upřímně řečeno, skutečného vlka jako domácího mazlíčka asi nechcete. Opět měj na paměti, že psi se vyvíjeli spolu s lidmi tisíce a tisíce let, takže i kdyby sis adoptoval vlka jako štěně a vychovával ho jako psa, po dosažení dospělosti bude vykazovat jiné přirozené chování. Jak upozorňuje organizace One Green Planet, vlci a kříženci vlka a psa (tj. dítě vlka a například malamuta) pravděpodobně nebudou mít instinktivní touhu vás potěšit, natož se tulit na gauči, na rozdíl od lovení králíků a jejich zabíjení. To neznamená, že vlci jsou zlí nebo krutí. Nejsou. Ale se psy komunikují jinak, což může způsobit problémy, pokud jde o interakci s lidmi. Například podle organizace Gray Wolf Conservation se vlci často zdraví „objímáním“ tlamou: to je v pořádku, pokud jste vlk, ale pokud jste člověk, nemuselo by se vám líbit, že vás váš domácí vlk „kouše“ do tváře. Jak vysvětluje Kim Miles, viceprezidentka skupiny na ochranu vlků Florida Lupine Association, vlky a vlčáky také není snadné zvládnout nebo vycvičit. Jak říká: „Pes je jako dvanáctileté dítě a vlk jako pětatřicetiletý muž. Pes většinou udělá to, co po něm chcete, ale vlk udělá to, co po něm chcete, jen pokud to chce udělat on sám.“

Další problém? Neexistuje žádná schválená vakcína proti vzteklině pro vlky nebo vlčáky. To není dobré. Takže pokud chcete vlčího psa, pořiďte si aljašského malamuta (a ujistěte se, že máte velký dvůr, aby se mohl proběhnout!), ale skutečné vlky prosím nechte vlky.