Předsednictví Francie: Francois Hollande se rozhodl znovu nekandidovat

Francouzský prezident Francois Hollande
Titulek obrázku Pan Hollande řekl, že se nemůže smířit s tím, že se socialistická strana rozpadá

V překvapivém kroku Francois Hollande oznámil, že nebude usilovat o druhé funkční období ve funkci prezidenta Francie.

„Rozhodl jsem se, že nebudu kandidovat na obnovení svého mandátu,“ řekl vůdce socialistů v živě vysílaném televizním projevu.

Dvaašedesátiletý prezident, který se potýká s velmi nízkou popularitou, se stal prvním úřadujícím prezidentem v novodobé historii Francie, který nebude usilovat o znovuzvolení.

Kandidát konzervativní strany Republikáni Francois Fillon je považován za favorita voleb v příštím roce.

Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že nejbližším Fillonovým soupeřem by mohla být krajně pravicová uchazečka Marine Le Penová z Národní fronty.

„Jsem si vědom rizik“

„V nadcházejících měsících bude mou jedinou povinností pokračovat ve vedení mé země,“ řekl ve čtvrtek pan Hollande.

„Svět, Evropa a Francie čelily během mého mandátu obzvlášť vážným výzvám. V těchto obzvláště náročných podmínkách jsem chtěl udržet národní soudržnost,“ dodal.

Měl na mysli smrtící teroristické útoky v Nice loni v červenci a v Paříži v listopadu 2015, stejně jako střelbu v satirickém časopise Charlie Hebdo několik měsíců předtím.

Pan Hollande dodal, že si je vědom rizik spojených s kandidaturou a varoval před hrozbou ze strany Národní fronty.

Jednu z prvních reakcí přinesl bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron, který řekl, že prezident učinil „odvážné rozhodnutí“. Sám kandiduje na prezidenta jako nezávislý centrista, který před několika měsíci odstoupil z vlády.

Francouzský premiér Manuel Valls (vlevo) hovoří s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem před jeho projevem během setkání francouzských starostů v Paříži, 18. listopadu
Titulek obrázku: Pan Valls (vlevo) uvítal rozhodnutí prezidenta Hollanda nekandidovat

Odhodlání pana Hollanda nekandidovat však nyní otevírá soutěž socialistických stran v lednu. Favoritem kandidatury je pravděpodobně premiér Manuel Valls, který minulý víkend prohlásil, že je připraven kandidovat.

Pan Valls označil Hollandovo rozhodnutí nekandidovat za „volbu státníka“.

Poslední víkend více než čtyři miliony francouzských voličů zvolily pana Fillona, bývalého premiéra, za zástupce republikánů ve dvoukolových prezidentských volbách v dubnu a květnu příštího roku.

Marine Le Penová. Foto: 30. listopadu 2016
Titulek obrázku: Marine Le Penová je považována za vážného soupeře ve volbách v roce 2017

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že by v dubnu vyhrál první kolo před Marine Le Penovou. Pokud by byl pan Valls kandidátem socialistů, umístil by se na třetím místě. Do druhého kola by pak postoupil pan Fillon.

  • Francois Fillon: středopravicový radikál, který hrál dlouhou hru
  • Marine Le Penová: Vítězství Trumpa zvyšuje mé šance
  • Macron – ambiciózní centrista na tahu
  • Hollandovy rozhovory jako „politická sebevražda“

V průběhu svého funkčního období věnoval veškerou energii snižování nezaměstnanosti, která začala klesat, ale mnohem později, než doufal

Od ledna 2015 Hollandovo prezidentství zastínily džihádistické teroristické útoky. Ve Francii byl vyhlášen výjimečný stav kvůli obavám z dalších útoků.

line

Nepostradatelný už není – analýza Hugha Schofielda z BBC v Paříži

Rozhodnutí Francoise Hollanda znovu nekandidovat je pro Socialistickou stranu a pravděpodobně i pro něj samotného velkou úlevou.

On – bezpochyby – to těžce a dlouho zvažoval. Je to přece jen něco jako ponížení, když se jako první prezident za Páté republiky rozhodne, že není dost dobrý na to, aby se ucházel o druhé funkční období.

A přece o kolik větším ponížením by bylo kandidovat v prezidentských volbách a nechat se v prvním kole vymazat Marine Le Penovou?

Nebo ještě hůř, být vyřazen v lednových primárkách samotných socialistů?“

Pravdou totiž je, že Francois Hollande ztratil kontakt nejen se zemí – ale i s vlastním táborem.

Vždy byl nepostradatelným kompromisním kandidátem, který zachránil socialistickou stranu před roztržením na dvě části.

Ale nyní toho má levice i pravice ve straně dost.

Přečtěte si více od Hugha

line

Po bouřlivém středopravicovém prezidentství Nicolase Sarkozyho se Hollande dostal k moci a sliboval období normalizace.

Měl však problémy se zaváděním reforem a čelil vzpouře levicového křídla své socialistické strany.

Jeho úsudek byl zpochybněn v říjnu, kdy vyšla kniha s kompromitujícími odhaleními nazvaná Prezident by to neměl říkat.

Naznačil, že justice je plná „zbabělců“, a své levicové oponenty označil za „dav idiotů“.

line

Francouzská média ohromila Hollandova „bomba“

Některá francouzská média upozorňují, že je to poprvé v novodobé francouzské historii, kdy se úřadující prezident rozhodl neusilovat o druhé funkční období.

Po napětí, které provázelo přípravu Hollandova oznámení, považují mnohé noviny – například Le Parisien – jeho rozhodnutí za „bombu“.

Katolický list La Croix označuje jeho rozhodnutí za „bezprecedentní“ a dodává, že „i když samozřejmě teoreticky bylo myslitelné, že by odstupující prezident nemusel znovu kandidovat, nebylo to tak pravděpodobné“.

L’Observateur poznamenává, že jediným dalším prezidentem, který neusiloval o druhý mandát, byl Georges Pompidou, ale to bylo z důvodu jeho smrti.

„Hollande se naopak musí smířit s politickou smrtí,“ uzavírá list.

Podle BBC Monitoring

line

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.