-Teresa W., přežila rakovinu vulvy
Věk v době diagnózy: 40 let
Snažím se ze života vytěžit co nejvíc a něco změnit, kde to jde. Byl jsem studentem první generace vysokoškoláků, který chtěl pomoci ostatním studentům první generace pochopit, že vzdělání je velký vyrovnávač. Proto jsem více než 20 let pracoval ve vysokém školství jako administrátor. Měl jsem úžasnou kariéru, která mi poskytla adresy v sedmi různých státech a umožnila mi procestovat pět různých zemí. Ale kvůli lásce jsem se toho vzdal a loni jsem se vrátil do rodného Illinois.
Neměl jsem žádné příznaky, respektive jsem si až dodatečně uvědomil, že to příznaky jsou, a k lékaři jsem šel jen proto, že jsem byl otrávený. Měla jsem na vulvě něco, o čem jsem si myslela, že je to infikovaná zarostlá boule. Mám je často, ale tahle úporná boule byla jiná. Nebyla červená ani zanícená a nebolela. Zarostlé chloupky jsem vlastně neviděla, ale co jiného by to mohlo být? Byla velká, tvrdá a kulatá, podobně jako bradavice. Myslela jsem si, že to musí být infikovaná vlasová boule. Opravdu jsem na to nemyslela a zavolala jsem svému lékaři, aby mi to odstranil, až po měsíci, kdy jsem se snažila přijít na to, jak to „vyrazit“.
Trvalo téměř šest týdnů, než jsem se dostala ke svému gynekologovi na neakutní návštěvu. Řekl: „Hmm… no, tohle je zajímavě vypadající boule. Co kdybychom ji poslali na biopsii, abychom zjistili, jestli je třeba léčit infekci?“. Pomyslela jsem si: „Jistě, jak myslíš,“ a stále jsem si plně neuvědomovala, co se děje. O týden později mi lékař zavolal a řekl mi, že výsledky jsou docela překvapivé, ale nic, čeho bych se měla obávat. Řekl, že mám „trochu rakoviny, něco jako rakovinu kůže“, a že musíme naplánovat ambulantní zákrok, aby mi ji odstranili.
Stále jsem slyšel slovo „rakovina“ a stále se snažil přijít na to, jak by „trochu rakoviny“ mělo vypadat. Ke svému gynekologovi jsem chodila šest let, takže mě svým nenuceným přístupem uklidnil, že se nemám čeho obávat.
Operaci (tzv. širokou laterální excizi) jsme naplánovali na měsíc od data stanovení diagnózy a já se věnovala svým záležitostem. Dne 25. června 2010, čtyři dny po zákroku, mi lékař zavolal a řekl, že musím navštívit gynekologického onkologa, protože rakovina „byla trochu hlouběji, než se předpokládalo“, a on si není jistý, že ji dostal celou.
Teď jsem zpanikařila. Řekla jsem si: „No tak, Terezo. Máš doktorát, tak zjisti, co se děje.“ Požádala jsem o další podrobnosti: Jak se ta rakovina přesně jmenovala? Co měl na mysli, když říkal, že to nemá všechno? Kdo je nejlepší gynekologický onkolog v okolí?“
O měsíc později jsem byla objednána na druhou širokou laterální excizi a disekci uzlin. Gynekologický onkolog mi řekl, že vzhledem k tomu, že rakovina byla větší než 2,5 cm, pravděpodobně se rozšířila do lymfatických uzlin a že bych měla být po disekci uzlin připravena co nejdříve podstoupit ozařování a chemoterapii. Také mi řekl, že rakovina vulvy, ačkoli je na vzestupu, je velmi vzácná, zejména u čtyřicetiletých černošek, a že pokud nebude včas zachycena a agresivně léčena, dlouhodobá prognóza nebude dobrá.
Šla jsem na operaci připravená na nejhorší, takže jsem byla nadšená, když jsem se dozvěděla, že se rakovina nerozšířila do lymfatických uzlin, a při pravidelných kontrolách a vyšetřeních je dlouhodobá prognóza dobrá.
Moji rakovinu způsobil virus, kterým jsem se nakazila nejméně před 15 lety. Nevzpomínám si, že by mi někdy někdo něco řekl o HPV (lidský papilomavirus), když jsem vyrůstala, a netušila jsem, že tento virus, který je obvykle neškodný, není vždy z těla vyloučen. A zdá se, že černošky s ním bojují hůře.
Musím tedy říci, že jsem se stala zastánkyní očkování proti HPV a často radím mladým dívkám a jejich rodičům, aby se nechaly očkovat a vyhnuly se tak mému osudu. Jistě, teď jsem bez rakoviny, ale pokaždé, když jdu na kontrolu, mám obavy, co testy odhalí. Protože virus ve mně stále žije, nikdy nevím, jestli ještě někdy uslyším ta obávaná slova.
Rakovina vaječníků se může projevit způsobem, který vyvolává stud, protože byste mohli dojít k závěru, že máte pohlavně přenosnou chorobu (STD), a nechtěli byste se tuto trapnou zprávu dozvědět. Ale raději bych byl trapný a živý než skromný a mrtvý. Včasná detekce je klíčová. A pokud máte děti v předškolním nebo dospívajícím věku, nechte je prosím očkovat proti HPV.
.