CASE REPORT

Rok : 2017 | Volume : 6 | Issue : 4 | Page : 262-264

Bilaterální infikovaný cefalhematom – zhoršený masáží
Anantsagar Motepalli, Manisha Ramanlal Patel, Venkateswararoa Malla
Oddělení novorozenecké intenzivní péče, Venkata Padma Hospital, Vizianagaram, Andhra Pradesh, India

Korespondenční adresa:
Anantsagar Motepalli
Oddělení novorozenecké jednotky intenzivní péče, Venkata Padma Hospital, Vizianagaram, Andhra Pradesh
Indie

Zdroj podpory: Žádný, střet zájmů: Žádný

Kontrola

DOI: 10.4103/jcn.JCN_9_17

Spontánně infikovaný cefalhematom se vyskytuje vzácně. Ačkoli jsou považovány za nezávadné, mohou vést k anémii, žloutence a infekci. Neléčený infikovaný cefalhematom může vést k osteomyelitidě, sepsi a meningitidě. Uvádíme případ oboustranného cefalhematomu zhoršeného masáží (tzv. společenským zvykem), který vedl ke spontánní infekci a těžké anémii, vyžadující aspiraci a intravenózní podání antibiotik.

Klíčová slova:

: Jak citovat tento článek:
Motepalli A, Patel MR, Malla V. Bilateral infected cephalhaematoma-aggravated by massage. J Clin Neonatol 2017;6:262-4

Jak citovat tuto adresu:
Motepalli A, Patel MR, Malla V. Bilateral infected cephalhaematoma-aggravated by massage. J Clin Neonatol 2017 ;6:262-4. Dostupné z: https://www.jcnonweb.com/text.asp?2017/6/4/262/216915

Úvod

Cefalhematom je součástí porodního poranění novorozence. Jedná se o subperiostální kolekci krve nejčastěji v pravé parietální kosti lebky a má tendenci spontánně odeznít bez léčby do 3-4 měsíců věku. Je to nepulzující otok a obvykle není viditelný do několika hodin po porodu, protože krvácení do subperiostu je pomalý proces. V prezentovaném případě se jednalo o malý oboustranný parietální cefalhematom, který byl v rámci společenských zvyklostí masírován a precipitoval do masivního cefalhematomu s výraznou ztrátou krve a spontánní infekcí vyžadující aspiraci.

Kazuistika

Čtrnáctidenní holčička byla přivezena se stížnostmi na otok vlasové části hlavy zaznamenaný od 3. dne života a od posledních 4 dnů rychle narůstající. Dítě se narodilo nepříbuzným rodičům normálním vaginálním porodem v 37. týdnu těhotenství s hmotností 3,2 kg, Apgar skóre 9 a 9 v 1. a 5. minutě. Perinatální průběh byl bezproblémový, bez rizikových faktorů sepse. Propuštěna následující den po obdržení dávky profylaxe vitaminem K. Třetí den života si rodiče všimli otoku pokožky hlavy. Protože otok přetrvával déle než týden, byla podle místních zvyklostí každý den prováděna masáž pokožky hlavy a horká fometace. Po 2-3 dnech masáží se otok rychle zvětšoval, proto byl převezen do místní nemocnice. Byl nasazen cefotaxim a amikacin intravenózně (IV) a po 48 hodinách předán k nám vzhledem k těžké bledosti.

Při vyšetření bylo dítě hemodynamicky stabilní, pahýl pupečníku odpadlý, pupečník normální, těžká bledost, mírný ikterus a systémové vyšetření normální. V parietální oblasti byl oboustranný masivní otok a každý o rozměrech asi 15 × 15 cm, oba zřetelně oddělené, fluktuující, nesvědivé s erytémem přes krycí kůži. Fibrilace síní byla hmatná odděleně od otoku a byla normální. Hloubka byla 3,2 cm, jak bylo změřeno ultrazvukem (USG). Vyšetření odhalilo těžkou anémii s hemoglobinem 5,0 g % a celkovým sérovým bilirubinem 13 mg/dl. Zánětlivé markery zahrnovaly C-reaktivní protein 6 mg/dl a počet bílých krvinek 10 640/mm3, koagulační screening byl normální s protrombinovým časem 11 s a aktivovaným parciálním tromboplastinovým časem 28 s a trombocyty 240 × 109/l. Vyšetření mozkomíšního moku bylo normální USG břicha bylo normální s normálním rutinním mikčním vyšetřením moči. USG lebky a počítačová tomografie (CT) mozku ukázaly kolekci tekutiny pod kšticí potvrzující cefalhematom. Dítěti byl dále podáván intravenózně cefotaxim/IV amikacin a podána jedna kompatibilní transfuze s balenými červenými krvinkami. Vzhledem k neobvyklé velikosti, fluktuaci a erytému překrývající kůže byla provedena aspirace cefalhematomu. Z obou otoků bylo odsáto přibližně 60 ml změněné krve. Aspirovaná tekutina na pravé straně byla zakalená s hnisem . Kompletní aspirace byla provedena širokou jehlou a odeslána na barvení podle Grama/kultivaci, která byla hlášena jako sterilní. Antibiotika se podávala po dobu 2 týdnů a byla propuštěna. Při kontrole ve věku 6 týdnů se mu dařilo dobře.

Obrázek 1: Při přijetí bilaterální cefalhematom Klikněte zde pro zobrazení

Obrázek 2: Kefalhematom – pohled z boku Klikněte zde pro zobrazení

Obrázek 3: Aspirovaná změněná tekutina Klikněte zde pro zobrazení

Obrázek 4: Při 6týdenním sledování Klikněte zde pro zobrazení

Diskuse

Cefalhematom se obecně vyskytuje v důsledku porodního traumatu. Vaginální porod není podmínkou a vyskytuje se i u dětí po císařském řezu. Rozdíl tlaku mezi nitroděložním a mimoděložním prostředím může vést ke vzniku hematomu i při netraumatickém porodu. Je zaznamenán u 1-2 % spontánních vaginálních porodů a 3-4 % klešťových nebo vakuově asistovaných porodů. Mezi rizikové faktory patří makrosomie plodu, prolongovaný porod, vaginální porod koncem pánevním, abnormální nebo nadměrná trakce a porod pomocí forcepsu/vakua. Je velmi důležité odlišit cefalhematom od subgaleálního hematomu, protože pozdější hematom překračuje linii šití a je spojen s komplikacemi v podobě hypovolemie, žloutenky a koagulopatie. Kefalhematom je také třeba odlišit od caput succedaneum (rovněž porodní poranění). Caput je novorozenecký stav zahrnující serosangvinózní podkožní extraperiostální kolekci se špatně definovaným okrajem způsobenou tlakem prezentující se části hlavy proti dilatujícímu děložnímu hrdlu během porodu. Asi 15 % případů cefalhematomu je oboustranných, v našem případě se jednalo o oboustranný, netraumatický porod a bez účasti rizikových faktorů.

Komplikace jsou u cefalhematomu vzácné, protože se obecně jedná o benigní stav, ale zahrnují hyperbilirubinémii, anémii s pozdním nástupem, infekci cefalhematomu vedoucí k sepsi osteomyelitidě, meningitidu. Dítě, o kterém je zde řeč, mělo těžkou anémii, ale ne v důsledku cefalhematomu. Byla sekundární v důsledku agresivní masáže malého cefalhematomu vedoucí ke zvětšení otoku v důsledku odběru krve pod ním.
Dosud nebyl popsán žádný neinvazivní vyšetřovací nástroj pro diagnostiku infikovaného cefalhematomu. Prostý rentgenový snímek, CT vyšetření nejsou schopny odhalit infekci u cefalhematomu, pokud současně neexistuje přidružená osteomyelitida, vyšetření magnetickou rezonancí s gadoliniovým zesílením může být nejcitlivějším vyšetřením pro včasné odhalení přidružených známek periostálního zánětu. V našem případě s nezvýšenými zánětlivými markery a normálním CT vyšetřením nebyly zjištěny žádné klinické známky sepse. Protože se však otok zvětšoval, fluktuoval s erytémem přiléhající kůže, byla provedena aspirace, která se ukázala jako diagnostická a terapeutická, neboť na pravé straně otoku byla hnisavá krev.
Jako taková je chirurgická drenáž nebo aspirace nekomplikovaného cefalhematomu kontraindikována z důvodu obvykle benigního průběhu, sklonu k reakumulaci s následnou hemodynamickou nestabilitou a možnosti zavlečení mikroorganismu do sterilního prostoru. Zdaleka nejčastěji získaným patogenem je Escherichia Více podrobností coli, Staphylococcus aureus a méně často jiný organismus. Vzhledem k předchozímu působení antibiotik byla kultivace hnisu sterilní. Nevyžadovali jsme incizi a drenáž, jak se uvádí v literatuře u každého infikovaného cefalhematomu. Podle přehledu literatury je vhodná antibiotická léčba v délce 2-6 týdnů s přihlédnutím k dalším ovlivňujícím faktorům, např. osteomyelitidě,, V našem případě byla podána 2týdenní antibiotická kúra.

Závěr

Vzhledem k přítomnosti kulturní praxe masáže pokožky hlavy při jakémkoli otoku hlavy by pacienti měli být poučeni o možnosti vzniku cefalhematomu při časném propuštění dítěte, jako tomu bylo v tomto případě. Ačkoli je obvykle neškodný, může dojít ke ztrátě velkého objemu krve vedoucí k těžké anémii. Mělo by být zváženo vysoké podezření na možnou infekci, protože neléčený infikovaný cefalhematom může vést k abscesu skalpu, osteomyelitidě základní kosti, subdurálnímu hematomu a meningitidě. Aspirace je vyšetřením volby k vyloučení infekce.
Prohlášení o souhlasu pacienta
Autoři prohlašují, že získali všechny příslušné formuláře souhlasu pacienta. Ve formuláři pacient/pacienti vyjádřil/a svůj souhlas s tím, aby jeho/jejich snímky a další klinické informace byly uvedeny v časopise. Pacienti jsou srozuměni s tím, že jejich jména a iniciály nebudou zveřejněny a bude vyvinuto náležité úsilí k utajení jejich totožnosti, ale anonymitu nelze zaručit.
Finanční podpora a sponzorství
Nic.
Střety zájmů
Nejsou žádné střety zájmů.

	Kao HC, Huang YC, Lin TY. Infikovaný cefalhematom spojený se sepsí a osteomyelitidou lebky: Zpráva o jednom případu. Am J Perinatol 1999;16:459-62.
	Menkes JH, Sarnat HB, Maria BL. Dětská neurologie. Neurologie. 7. vyd. Lippincott williams and wilkins; 2005. s. 367-8.
	Chen MH, Yang JC, Huang JS, Chen MH. MRI rysy infikovaného cefalhematomu u novorozence. J Clin Neurosci 2006;13:849-52.
	LeBlanc CM, Allen UD, Ventureyra E. Cephalhematomas revisited. Kdy by měl být proveden diagnostický tap? Clin Pediatr (Phila) 1995;34:86-9.
	Chang HY, Chiu NC, Huang FY, Kao HA, Hsu CH, Hung HY. Infikovaný cefalohematom novorozenců: Zkušenosti z lékařského centra na Tchaj-wanu. Pediatr Int 2005;47:274-7.
	Fan HC, Hua YM, Juan CJ, Fang YM, Cheng SN, Wang CC. Infikovaný cefalohematom spojený se sepsí a celulitidou pokožky hlavy: Případová zpráva. J Microbiol Immunol Infect 2002;35:125-8.
	Huang CS, Cheng KJ, Huang CB. Infikovaný cefalhematom komplikovaný meningitidou: Zpráva o jednom případu. Acta Paediatr Taiwan 2002;43:217-9.

Obrázky

, , ,