Podle vědců z NewYork Presbyterian Hospital/Weill Cornell Medical Center je losartan u pacientů s nebezpečným zvětšením srdečního svalu zvaným hypertrofie levé komory (LVH) lepší než standardní léčba beta-blokátorem při zmenšování srdce na zdravější velikost.
Studie publikovaná ve vydání časopisu Circulation ze 14. září zjistila, že účinky losartanu na LVH přesahují jeho schopnost snižovat krevní tlak – což naznačuje, že mohou působit další mechanismy.
„Celkově byla zjištěna výhoda ve prospěch losartanu,“ léku ze skupiny antagonistů receptoru pro angiotenzin II, který patří mezi kardiovaskulární léky, uvedl vedoucí výzkumník studie Dr. Richard B. Devereux, profesor medicíny na Greenbergově oddělení kardiologie na Weill Cornell Medical College a ošetřující lékař na NewYork-Presbyterian/Weill Cornell.
„Jedná se o největší dobře kontrolovanou a dobře navrženou studii, která porovnává schopnost dvou dnes již standardních antihypertenziv snížit hmotnost levé komory měřenou echokardiogramem – přičemž oba léky vedou v podstatě ke stejnému snížení krevního tlaku. Losartan však významně zlepšil snížení LVH ve srovnání s beta-blokátorem atenololem,“ uvedl Dr. Devereux.
Studie je součástí rozsáhlejší studie Losartan Intervention For Endpoint Reduction in Hypertension (LIFE), multicentrického výzkumu 9 193 evropských a amerických pacientů s vysokým krevním tlakem a LVH zjištěnou na echokardiogramu.
LVH úzce souvisí s anamnézou hypertenze, protože srdce se v průběhu času zahušťuje, aby se vyrovnalo se zvýšeným krevním tlakem. Zvětšený srdeční sval je také závažným rizikovým faktorem srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
V této části studie LIFE Dr. Devereux a jeho kolegové porovnávali LVH u 960 pacientů 1, 2, 3, 4 a 5 let poté, co byli randomizováni k léčbě atenololem nebo losartanem.
„Jednou ze silných stránek studie bylo, že pacienti si nechali v ordinaci lékaře průměrně 15krát zkontrolovat krevní tlak, takže o hypertenzi máme k dispozici mnoho informací,“ uvedl Dr. Devereux.
Výzkumníci zjistili, že oba léky působily při snižování krevního tlaku po dobu 5 let podobně.
U pacientů užívajících losartan však došlo k významně lepšímu snížení LVH ve srovnání s pacienty užívajícími betablokátor. „Stěny jejich srdce se při užívání losartanu ztenčily,“ vysvětlil doktor Devereux.
Vysvětlil, že beta-blokátory, jako je atenolol, „zpomalují puls, takže srdce při každém úderu pumpuje o něco více krve, takže při užívání beta-blokátorů má srdce často tendenci se mírně zvětšovat.“
Na druhou stranu losartan funguje na jiném mechanismu, takže „ztenčuje srdeční stěny o něco lépe než atenolol a zabraňuje zvětšování srdce, které jsme pozorovali u tohoto léku.“
Studie také zjistila, že zatímco antihypertenzní účinky obou léků se po prvním roce nebo dvou vyrovnaly, zdravé účinky losartanu při zmenšování velikosti levé komory se s roky užívání nadále zvyšovaly. „Zdá se, že u losartanu dochází ke kumulaci přínosů,“ řekl Dr. Devereux.
Tato studie navazuje na předchozí výsledky studie LIFE, včetně studie vedené Dr. Devereuxem a zveřejněné loni v časopise The Annals of Internal Medicine. Toto šetření ukázalo, že losartan lépe předchází kardiovaskulárním příhodám u pacientů s hypertenzí s LVH ve srovnání s atenololem.
„Nadměrné množství srdečního svalu je velmi silným prediktorem vysokého rizika kardiovaskulárních příhod, jako je srdeční infarkt nebo mrtvice,“ poznamenal Dr. Devereux. „Takže zjištění, že jedna léčba snižuje hmotnost srdečního svalu více než jiná, má velmi důležité klinické důsledky.“
Studie byla financována grantem společnosti Merck & Co.
Spolupracovali na ní Dr. Kristian Wachtell, rovněž z Weill Cornell Medical College a Glostrup University Hospital v dánském Glostrupu, Dr. Bjorn Dahlof z Sahlgrenska University Hospital a University of Goteborg ve Švédsku, dr. F. Eva Gerdts z Haukeland University Hospital, Bergen, Norsko; Dr. Kurt Boman ze Skellefteå Lasarett a Umea University, Skelleftea, Švédsko; Dr. Markku S. Nieminen z Helsinki University Central Hospital, Helsinki, Finsko; Dr. Vasilios Papademetriou z Veterans Administration Hospital, Washington, DC; a Dr. Jens Rokkedal z Glostrup University Hospital, Glostrup, Dánsko.